Dalo se to čekat, ale i tak možná mnohé překvapila razance, s jakou se staronový americký prezident Donald Trump hned první den v úřadě pustil do rozkládání americké ekologické politiky. Podporu fosilního průmyslu rámuje snahou o snížení cen energií a rozvoj domácího byznysu. Ve skutečnosti však jeho politika způsobí pravý opak, jelikož ceny energií zvýší. Spolu s tím však narostou zisky fosilních firem, které patřily k Trumpovým největším podporovatelům v předvolební kampani.

Pod heslem „Drill baby drill“ (Vrtej, baby, vrtej) Trump hned první den ve funkci uvolnil ruce ropným a plynovým společnostem, přičemž naopak výrazně očesal ekologickou politiku a rozvoj zejména větrné energetiky. Kromě očekávaného opětovného odstoupení od Pařížské dohody americký prezident vyhlásil stav energetické nouze, zastavil mnohé ekologické politiky předchozí administrativy, zrušil omezení exportu zkapalněného zemního plynu (LNG) nebo dal podnět k nastartování těžby fosilních paliv na Aljašce.

Jeho energetická politika bude mít samozřejmě zničující dopady na celosvětové klima a už dnes se dá jistojistě tvrdit, že cíl nepřesáhnout průměrné oteplení planety o jedna a půl stupně je pryč. To však Trumpovy sponzory trápit nemusí, jelikož jim nová americká energetická politika přinese v krátkodobém horizontu tučné zisky.

Můžeme se bavit o tom, nakolik je nesmyslné vyhlašovat stav energetické nouze v zemi, která už dnes je největším producentem ropy a plynu v historii. Přitom produkce těchto fosilních paliv v USA kontinuálně roste posledních patnáct let. Realitou však zůstává, že podle všech parametrů v současnosti nejlevnější energii poskytují slunce a vítr, jejichž rozvoj chce Trump co nejvíce omezit. Například zákazem povolení pro stavbu větrných elektráren na federální půdě.

Energetická politika pro bohaté

Naopak Trumpova sázka na LNG plyn povede k nárůstu životních nákladů až o třicet procent, jak upozorňuje například rozsáhlá ekonomická studie amerického Department of Energy (DOE), která se zabývala vývojem americké ekonomiky v případě zvýšené těžby a exportu zkapalněného zemního plynu. Jinými slovy, energetická politika amerického prezidenta bude mít přesně opačný efekt, než jaký sliboval ve volební kampani.

Přesto však politika založená na rozvoji exportu LNG a zvýšené produkci fosilních paliv svou logiku má — pokud tedy jste majitelem velké ropné nebo plynové korporace. Americký fosilní průmysl, který byl jedním z největších sponzorů Trumpovy předvolební kampaně, tlačí na zvýšení produkce zejména proto, aby uměle vytvořil nadbytek LNG plynu na trhu a srazil exportní ceny natolik, aby byly konkurenceschopné na trzích ve východní Asii.

Ke zrušení omezení exportu pak americké firmy Trumpa přesvědčily zejména proto, že zkapalněný zemní plyn chtějí ve velkém prodávat právě do Asie, přičemž nedostatek na domácím trhu způsobí zmiňovaný nárůst cen, jak dokládá zmiňovaná studie DOE. Korporace však budou vydělávat ve velkém jednak prodejem LNG do Asie, jednak díky vysokým cenám energií v USA.

Sledujeme tak pokračování procesu, který jsme viděli i v Evropě v posledních letech v době vysokých cen energií, a sice redistribuci peněz od bohatých k chudým. Trump společně se svými korporátními nohsledy spustil třídní válku proti chudým, jak popisuje v Guardianu George Monbiot.

Taková politika samozřejmě bude ve velkém generovat poražené, kteří se budou nadále radikalizovat. Klíčovou otázkou pro budoucnost tak zůstává, zda někdo ve Spojených státech dokáže z masy zhrzených vytvořit životaschopnou alternativu schopnou postavit se nárůstu tamní oligarchie, nebo jeden z největších států dospěje k autoritářství a chaosu vyhrocených politických válek bez východiska. Přejme si, aby ta alternativa byla striktně demokratická a sociálně-ekologická.