Pouhých šestadvacet miliardářů vlastní víc majetku, než celá chudší polovina lidstva, čili zhruba 3,8 miliardy lidí. Odhaduje to výroční zpráva britské rozvojové organizace Oxfam o narůstající globální majetkové nerovnosti. Ještě v roce 2017 to podle výzkumníků bylo třiačtyřicet a o rok dříve jednašedesát lidí.

Výroční zprávu organizace tradičně zveřejňuje počátkem ledna v předvečer zahájení každoročního fóra ekonomických a politických elit ve švýcarském letovisku Davos. Nerovnost podle Oxfamu podrývá snahu o vymýcení chudoby i zajištění dostatečného vzdělání a zdravotní péče všem. Řešit je ji třeba reformou daní.

Propast se prohlubuje

„Lidé po celém světě jsou rozhněvaní a frustrovaní,“ varuje ředitelka organizace Winnie Byanyima. „Vlády musí prosadit skutečnou změnu a zajistit, že velké korporace a nejbohatší jednotlivci začnou platit svůj spravedlivý díl daní. Získané peníze je třeba investovat do bezplatné zdravotní péče a kvalitního vzdělávání pro všechny — včetně žen a dívek, jejichž potřeby jsou často přehlíženy. Můžeme tak zajistit lepší budoucnost pro všechny, ne jen pro hrstku privilegovaných,“ vyzývá.

Daň z majetku ve výši pouhého jednoho procenta by podle Oxfamu dokázala globálně opatřit 418 miliard dolarů — čili prostředky dostačující k zajištění školního vzdělávání pro všechny děti na světě, jimž je dnes odepřeno, stejně jako pro dosažení úrovně zdravotní péče, která by předešla třem milionům předčasných úmrtí ročně.

Propast mezi chudými a bohatými se v roce 2018 prohlubovala. Majetek zhruba 2 200 dolarových miliardářů vzrostl během roku dohromady o devět set miliard dolarů (čili zhruba dvě a půl miliardy denně). Zatímco ti nejbohatší tedy o 12 % zbohatli, chudší polovina lidstva se naopak přibližně o 11 % propadla.

K dalším zjištěním zprávy patří následující skutečnosti:

• Za deset let od ekonomické krize v roce 2008 se počet dolarových miliardářů téměř zdvojnásobil.
• Nejbohatší muž na světě, majitel Amazonu Jeff Bezos, rozmnožil svůj majetek na 112 miliard dolarů. Pouhé procento jeho majetku odpovídá kompletnímu rozpočtu na zdravotní péči Etiopie, tedy země, již obývá přes sto milionů lidí. 
• V některých zemích — mezi něž patří kupříkladu Brazílie či Británie - platí po započítání spotřebních daní jako je DPH nejchudších 10 % obyvatel dohromady na daních vyšší část svého příjmu, než nejbohatších 10 %. V Británii jde o 49 % oproti 34 %.
• Je tomu tak mimo jiné proto, že dědické a majetkové daně jsou po celém světě nízké a pochází z nich tak v průměru pouhá čtyři procenta daňových výnosů. V mnoha vyspělých zemích byly tyto daně v posledních letech sníženy či dokonce zcela zrušeny.
• Obecně se od roku snížilo také zdanění příjmů nejbohatších firem a jednotlivců. Ještě v roce 1970 byla průměrná nejvyšší sazba daně z příjmu v bohatých zemích 62 %. V roce 2013 šlo už jen o 38%. Průměrná nejvyšší sazba v chudých zemích je pouhých 28 %.

Svět má dost pro všechny

Zpráva zdůrazňuje skutečnost, že v posledních desetiletích významně poklesl počet lidí žijících v extrémní chudobě, právě narůstající nerovnost ale podle výzkumníků Oxfamu brání dalšímu pokroku. Upozorňují navíc, že za úbytek v extrémní chudobě je zodpovědná především Čína. Jiné rozvojové země stagnují a v subsaharské Africe se extrémní chudoba dokonce prohlubuje.

„Naše ekonomiky jsou nyní organizovány tak, že majetek je ve stále větší míře koncentrován v rukou privilegované hrstky miliardářů, zatímco miliony lidí stěží vycházejí,“ komentuje výsledky Matthew Smith z organizace Oxfam. „Nemusí to tak přitom být. Svět má dostatek bohatství k tomu, abychom mohli zajistit dobré životní příležitosti všem. Vlády by měly nejbohatší spravedlivě danit a financovat z těchto peněz kvalitní veřejné služby dostupné všem,“ dodává.

Zpráva Oxfamu bývá částí ekonomů kritizována za to, že problematicky vypočítává bohatství odečítáním dluhů od majetku. Zadlužený absolvent prestižní univerzity v USA z ní tak vyjde hůř, než zemědělec z některé chudé země. Málokdo však popírá, že nerovnost je reálný a zhoršující se problém.

K propagátorům globální daně z majetku patří také přední francouzský ekonom Thomas Piketty. Zpráva The World Inequality Report („Světová zpráva o nerovnosti“), na níž se podílel, dokládá, že mezi lety 1980 a 2016 dostala chudší polovina lidstva z každého nového dolaru ve světové ekonomice pouhých dvanáct centů, kdežto nejbohatší procento celých sedmadvacet centů, tedy víc než dvojnásobek.

Další informace

• The Guardian World's 26 richest people own as much as poorest 50%, says Oxfam
• Independent World's richest get richer while planet's poorest get poorer, new Oxfam report shows
• Oxfam Public good or private wealth?