Přestože digitální gigant Google vydělal podle odhadů za loňský rok na území České republiky mezi čtyřmi až šesti miliardami korun, zaplatil daně ve výši pouhých osm milionů korun. Většinu zisků totiž eviduje ve své irské pobočce. Na výsledky nedávno vydané účetní uzávěrky firmy jako první upozornil server Borovan, který celou situaci označil za byznysovou ostudu.

Pro srovnání, česká internetová jednička Seznam.cz má roční tržby něco přes čtyř miliardy korun, zaplacená daň přitom přesahuje 240 milionů korun. Server Borovan tak upozorňuje na společenskou neodpovědnost firmy vůči zemi, v níž působí.

Podle ekonomického experta Jana Bittnera příklad daňové optimalizace společnosti Google upozorňuje na omezenou schopnost národního státu zajistit rovné podmínky pro podnikání. Podle něj musíme digitální ekonomice věnovat speciální pozornost, jelikož se dostala až příliš mimo legislativní mantinely.

„Nadnárodní gigant má daleko větší možnosti jak kličkovat mezi zákony než jeho lokální konkurenti. To neprospívá ani rozvoji malých inovativních firem, natožpak udržitelnosti veřejných financí, pro které jsou právě příjmy nadnárodních koncernů zásadní. Daňové optimalizace, účelové přesouvání zisků a tanec mezi daňovými zákoníky v dlouhodobém horizontu škodí všem,“ řekl Deníku Referendum Jan Bittner s tím, že řešení je potřeba hledat především na úrovni Evropské unie.

Firma však jakoukoliv kritiku nezodpovědného chování odmítá. „Platíme všechny v současné době zákonem předepsané daně a dodržujeme daňovou legislativu v každé zemi, ve které působíme. Podobně jako jiné nadnárodní společnosti i my platíme většinu daní z příjmu právnických osob ve své domovské zemi. V České republice se angažujeme v mnoha projektech a dlouhodobě podporujeme růst místního online ekosystému,“ řekla Deníku Referendum manažerka komunikace české a slovenské pobočky Google Alžběta Houzarová.

Celoevropské zdanění digitálních služeb

Zdaněním digitálních služeb se zabývá Evropská komise, která letos v březnu představila plán na efektivnější zdanění velkých internetových korporací. Návrh komise nově definuje pravidla pro stálou provozovnu, která zahrnuje také poskytování digitálních služeb bez fyzické přítomnosti.

Podle nové definice by digitální firma musela zřídit stálou pracovnu či podnik v případě splnění tří kritérií. Konkrétně pokud uskuteční tržby za digitální služby ve výši sedmi milionů eur (178 milionů korun), nebo překročí minimální hranici sta tisíc uživatelů či uzavře tři tisíce smluv na digitální služby na území dané země.

„Digitální revoluce zásadně změnila naši ekonomiku. V rámci dvaceti let se objevili noví aktéři a nové služby, které se vyznačují velkou dynamičností. Naše pravidla z doby před internetem nedovolují členským státům zdanit digitální společnosti, které v Evropě působí, mají-li tu jen malou, či dokonce žádnou fyzickou přítomnost,“ řekl v březnu evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a celní unii Pierre Moscovici.

S celoevropským zdaněním za určitých podmínek souhlasí také ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Úpravu a diskusi o ní lze podpořit, pokud se o ní bude bavit velké množství států. Změna celého konceptu pravidel vzniku a existence stálé provozovny by si totiž vynutila změnu národních daňových legislativ a také změnu smluv o zamezení dvojímu zdanění a je mimořádně žádoucí, aby se na úpravě shodly státy na globální úrovni,“ řekla v březnu Schillerová.

Jelikož je v daňových otázkách v Evropské unii nutný souhlas všech států, bude vyjednávání o přijetí nových pravidel zřejmě trvat dlouho. Evropský komisař Moscovici v rozhovoru pro Bloomberg řekl, že by nová směrnice mohla vstoupit v platnost od roku 2020.