Úspěchy Uberu jsou to poslední, z čeho by si taxikáři měli brát příklad

Kateřina Smejkalová

Spor taxikářů a Uberu je něco mnohem víc než jen sporem o taxametry. Kolik politiků ale vůbec tuší, o čem je řeč?

Na českou debatu o protestech pražských taxikářů proti Uberu je zase jednou skutečně smutný pohled. Že podstatě konfliktu a problémů s Uberem nerozumí jeho uživatelé a uživatelky, je v mnohém pochopitelné. Zkušenosti s částí řidičů klasických taxislužeb jsou v Praze občas opravdu otřesné, kromě toho ve městě, kde náklady na život dosahují výšek srovnatelných se západoevropskými hlavními městy, aniž by jim příjmy sahaly byť jen po kotníky, můžeme jen těžko lidem zazlívat, když u nich cenová racionalita převáží nad spotřebitelskou uvědomělostí.

Avšak jak neinformovaně, nekriticky, místy až na hranici demagogie, pojímá celou věc většina českých médií, to je do nebe volající. O Uberu se důsledně mluví jako o „sdílené taxislužbě“, aniž by se někdo obtěžoval toto rozšířené, ale značně zavádějící označení jakkoli problematizovat. Většinou se pouze dozvíme, jak Uber zhruba funguje, často však bez vysvětlení rozhodujících detailů nebo popisu v zahraničí již dobře zmapovaných skandálních širších souvislostí fungování firmy.

Pokud se jedná o názorové texty, je kritické analýze učiněno zadost jakýmsi zdánlivě nezpochybnitelným závěrem, že pokrok prostě nezastavíme — tedy vlastně celkem nepokrytou podporou Uberu. Těžko rozhodnout, u kterých z nich jde o ideologické přesvědčení a kdy pouze o neochotu se zabývat celou problematikou o něco komplexněji a kritičtěji.

Reakce politiky se pak dá ze všeho nejspíš označit jako značně zpožděná. S negativními důsledky rozmachu Uberu a ostatních platforem, které se u nás v posledních měsících dramaticky začaly projevovat, bojují americká a západoevropská města již roky. Nelze se ubránit dojmu, že jsme zase jednou osudově zaspali.

Protože zahraniční debaty u nás sleduje málokdo a prozíravým politickým plánovaním bohužel také nejsme proslulí, nechali jsme celý problém rozbujet a bude se nám nyní horko těžko krotit. Co pak zbývá primátorce Prahy Krnáčové jiného než odlákávat pozornost od vlastního selhání ostudným napadáním taxikářů hájících svůj kolektivní zájem jako „teroristů a zlodějů“.

Proč je Uber tak úspěšný

Místo aby se seznámila s rozhodnutím londýnského starosty, který se na základě komplexní analýzy přínosů a negativ působení firmy rozhodl neprodloužit jí od října ve svém městě licenci, vzkazuje taxikářům, ať se zamyslí nad tím, proč je Uber tak úspěšný, a vezmou si z něj příklad. Problém tkví v tom, že většina důvodů, proč je Uber úspěšný, není něco, z čeho by si kdokoli měl brát příklad. Rád se označuje za součást ekonomiky sdílení, která je však jako celek dle všeho pouze velkou mýdlovou bublinou.

×
Diskuse
October 9, 2017 v 9.06
Taxikáří u nás také nejsou zaměstnanci
Velké taxikářské firmy jsou dispečinky, řidiče nezaměstnávají. Taxislužbu se zaměstnanci chtěl zavádět Jančura, ale od toho plánu odešel. Taxikáři mají stejně prekarizovaný druh obživy jako řidiči Uberu.