↗

Hlavní problém spočívá v tom, že většina provozovatelů platforem s lidmi, které zaměstnává, vehementně odmítá jakýkoli pracovní poměr. Ve svých všeobecných podmínkách se zpravidla ani neoznačují za zaměstnavatele, klienty, natožpak za zprostředkovatele práce. Foto FB Uber Eats

Digitálně organizovaná práce skýtá spolupracovníkům dané platformy jisté výhody, například nízkoprahový přístup k pracovním příležitostem, mobilitu a vysokou flexibilitu. Zvláště to pak platí pro vysoce kvalifikovanou práci, která je často spojená s podnikatelskou inovací nebo kreativní prací na trzích využívaných lidmi na volné noze. Firmy mohou prostřednictvím platformy získat spolupracovníky, a tím si zajistit přístup ke znalostem, čímž podpoří inovace, urychlí procesy a ušetří peníze.

Nové formy digitálního outsourcování a zaměstnávání přes platformy ale zároveň posilují tendence k prekarizaci, vedou k narušení hospodářské soutěže a přispívají k dalšímu vychýlení mocenské rovnováhy na úkor pracovníků.

Obcházení závazků

Hlavní problém spočívá v tom, že většina provozovatelů platforem s lidmi, které zaměstnává, vehementně odmítá jakýkoli pracovní poměr. Ve svých všeobecných podmínkách se zpravidla ani neoznačují za zaměstnavatele, klienty, natožpak za zprostředkovatele práce.

Ve všech těchto případech se proto s pracovníky platformy zachází jako s osobami samostatně výdělečně činnými, i když je jejich ekonomická nezávislost zřetelně omezená. Takto se provozovatelé pracovních platforem nejen vyhýbají povinnosti platit příspěvky na sociální zabezpečení, ale také obcházejí pracovní a sociální práva, případně práva se kolektivně organizovat.

Práce zajišťovaná prostřednictvím platforem přitom pro rostoucí počet lidí není jen vedlejší činností, nýbrž hlavním zdrojem příjmu. Podle nedávných studií vydělává téměř šest procent německé pracující populace čtvrtinu až polovinu svého příjmu prostřednictvím nějaké platformy.