Herní a hračkářský průmysl od pandemie setrvale roste. První v tomto roce očekává tržby ve výši 416,2 miliardy eur, druhý 118 miliard eur, což představuje roční nárůst o osm procent, respektive 2,5 procenta.

Nejsou to jediná odvětví, která zaznamenala výrazný růst: celosvětový průmysl kasin, sportovních sázek a hazardních her dosáhl v roce 2023 hodnoty 472 miliard eur, a to zejména v důsledku rostoucí obliby online hazardních her. Také příjmy globálního zábavního a mediálního průmyslu, který zahrnuje všechny typy televizního a rozhlasového vysílání a vydavatelskou činnost, i přes nedávné zpomalení nadále dosahují bilionů dolarů. Růst příjmů je obecným trendem, který lze pozorovat na všech kontinentech.

Částečně k tomuto trendu vedla — jak u dospělých, tak u dětí — potřeba rozptýlení a aktivity během lockdownů. Online a digitální hry, stejně jako různé formy médií nebo sázení, nahradily přímější a tělesnější formy socializace.

Důsledky této změny jsou dvojího druhu: na jedné straně umožňuje online a digitální transformace globalizovanější způsob vytváření společenství a podporuje kulturní výměnu. Na druhé straně sebou nese zvýšené riziko izolace, nadměrného trávení času u obrazovky a trvalých kognitivních změn — zejména u mladých lidí.

Třetím aspektem je dopad takovéto digitální transformace na životní prostředí — vyžaduje totiž velké množství přírodních zdrojů. Četné jsou i potenciální politické a sociální důsledky celospolečenské závislosti na obrazovkách a neustálém rozptýlení.

Nebezpečná zábava

Ekologické náklady a vykořisťovatelské praktiky hračkářského průmyslu jsou dnes všeobecně známé. Investigace v čínských továrnách na hračky odhalily realitu nízkých mezd, přepracování a sexuálního obtěžování. Ve městě I-wu, kde se vyrábí více než polovina všech vánočních ozdob a doplňků na světě, jsou dělníci běžně vystaveni toxickým chemikáliím včetně olovnatých barev.

Portréty dělníků, které v čínských továrnách na hračky pořídil v roce 2004 německý fotograf Michael Wolf, jsou znepokojivou vizuální ilustrací tamějšího každodenního života. Mnozí z dělníků byli přistěhovalci z venkova, kteří trávili celé dny tím, že na panenkách kroutili nohy, ruce a hlavy s jemnými tvářičkami, mrkajícími řasami a dětskými poloúsměvy.

Součástí projektu nazvaného „Skutečný příběh hraček“ byla také celosvětová série výstav, na nichž se vystavovaly plastiky slepené Wolfem a jeho kolegy z tisíců plastových hraček zakoupených v USA spolu se snímky z továren. Podle organizace China Labor Watch se mnozí z dělníků v hračkářském průmyslu s otřesnými pracovními podmínkami potýkají dodnes.

Světoví výrobci hraček, jako je americký výrobce panenek Barbie Mattel a německý Ravensburger, začali uvedené problémy zohledňovat, k čemuž přispěly i protesty veřejnosti, které investigace vyvolaly. Výrobci se snaží snížit svou závislost na Číně tím, že přesouvají výrobu do zemí, jako jsou Indie, Mexiko, Vietnam a Malajsie.

Přesuny se však podle všeho zakládají spíše na ekonomických než morálních ohledech: v Číně prudce roste cena pracovní síly. A samozřejmě neexistuje žádná záruka, že pracovní podmínky v jiných zemích jsou lepší.

Evropská unie mezitím podnikla kroky k větší bezpečnosti hraček. Zakázala používání škodlivých chemických látek v hračkách prodávaných v rámci celé Unie. Podobná regulace existuje také ve Velké Británii a dalších zemích mimo Evropskou unii, včetně USA a Kanady. Předpisy se však ne vždy dodržují a evropský trh tak stále zaplavují nekvalitní hračky vyrobené za hranicemi Evropu.

V roce 2023 úřady různých členských zemí, zapojené do projektu pod společným vedením Evropské agentury pro chemické látky, zjistily, že ze zhruba 2400 analyzovaných spotřebitelských výrobků jsou hračky z hlediska nesouladu s právními předpisy Evropské unie hned na druhém místě. Horší je jen elektronika.