Sněmovna schválila důležitou změnu trestního zákoníku, která se zabývá mimo jiné předsudečným násilím. Díky tomuto kroku bude trestná nebo přísněji trestná činnost páchaná z předsudečné nenávisti na jakékoliv skupině osob spojených určitým prvkem, která v naší společnosti čelí stálému napadání. Ať už kvůli věku, pohlaví, sexuální orientaci, sociálnímu postavení nebo z dalších důvodů.

Konečně tedy budou i v trestněprávní rovině rozpoznávány také závažné verbální útoky na LGBTQ+ lidi, které jsou motivované předsudky. Pokud se změna nezadrhne v Senátu, bude zákon v nové podobě účinný od ledna 2026.

Sjednotí se tedy ochrana různě vymezených skupin tam, kde je předsudečná pohnutka samotnou podmínkou trestnosti, jako například u trestného činu dle § 355 trestního zákoníku Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob. Navíc by se v této rozšířené podobě předsudečné pohnutky měly zohledňovat u celé řady trestných činů, kde je násilí přítomné nejen ve fyzické podobě — a to jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby.

Důsledné zohledňování pohnutek přispěje k odhalování příčinné souvislosti mezi diskriminačními motivy a trestnými činy. Evropský soud pro lidská práva totiž považuje odhalování těchto vazeb a předcházení předsudečnému násilí za obecnou povinnost jednotlivých států.

Zákon dodnes nechránil jednotlivé skupiny rovným způsobem, což bylo popsáno i v důvodové zprávě. Přitom podle dat z roku 2019, které přinesl Výzkum veřejného ochránce práv, patnáct procent LGBT+ lidí zažilo v posledních pěti letech fyzické, resp. sexuální napadení nebo vyhrožování násilím kvůli své identitě. Dvacet procent LGBT+ lidí, kteří zažili obtěžování, vyhrožování či násilí, případ nehlásili na policii, jelikož jí nedůvěřují a báli se zesměšnění a toho, že jejich případ nebude brán vážně.

Je ale otázka, co novela v praxi změní. Bude se díky ní více podobných činů hlásit? Budou je lidé více vnímat jako trestné? A začnou se orgány činné v trestním řízení těmito případy systematičtěji zabývat a citlivěji přistupovat k osobám, které předsudečnou nenávist zažívají?

Potírání a trestání projevů násilí nestačí

Napovědět může například nedávný průzkum mezi mladými lidmi ve věku 11 až 21 let, který se věnoval online nenávisti. Zjistil, že se s nenávistnými projevy setkalo 94 procent z nich a téměř polovina dokonce jednou týdně nebo častěji. Přesto skoro nikdo neuvažuje o tom, že by kvůli tomu podal trestní oznámení. Jen pětina mladých se snaží napadenou osobu nějak podpořit a jen malé procento příspěvek vůbec nahlásí administrátorům sítě.

Není divu, že v roce 2024 policie evidovala jen 159 případů trestné činnosti motivované předsudečnou nenávistí, z toho 88 bylo objasněno. Číslo přitom nezahrnuje všechny situace, kde mohl hrát roli předsudek — jen několik konkrétně vymezených trestných činů.

Odpovědi na výše uvedené otázky tedy budou záviset na tom, zda se podaří posílit zatím nízkou důvěru v instituce a zvyšovat povědomí o efektivních možnostech obrany u samotných zranitelných skupin včetně romského obyvatelstva.

Změnu je nutné posílit o podpůrná opatření, která přispějí ke zvýšení právní ochrany potenciálních obětí, posílí jejich důvěru ve spravedlnost a budou systematicky zvyšovat míru jejich informovanosti. A to obzvláště v době, kdy on-line prostředí je stále významnější součástí našeho života.

Zkušenosti z organizace ARA ART, kde pracuji, ukazují, že například Romové — a zejména ti, kteří zároveň patří k LGBT+ menšině — se s nenávistnými projevy potýkají velmi často. Dlouhodobě to potvrzuje jak monitoring, tak případy z naší bezplatné poradny. Přesto se jen minimum těchto situací dostane k policii.

Novelizace trestního zákoníku je tedy jednoznačně krok správným směrem, který ovšem není možné přeceňovat. Výrazně účinnější než nenávistné projevy zpětně potírat, mazat a trestat jejich původce, je jim předcházet. Podporou inkluzivního vzdělávání, setkávání a mezikulturního dialogu, které nakonec vedou k přijetí jinakosti a pestrosti současné společnosti. Chystáte se na Arafest začátkem července?