Všichni se asi musí naučit stárnout s vlastním společenským profilem, pokud nějaký mají. K mému profilu patří zájem o Národní galerii Praha a členství v Sociální demokracii.

Do strany jsem zaplatil příspěvky, jinak by mi zaniklo členství. Je to vymoženost reformy stanov, předtím se posílaly doporučené dopisy. Dále reforma stanov centralizovala moc ve straně. Pořád se něco děje.

Na nutnost zaplatit příspěvky upozorňovala opakovanými e-maily paní Lněničková. Paní stejného jména kdysi vedla kulturní komisi strany. Nechala mě z ní vyloučit. Asi protože jsem tam byl jen jednou.

Komise se scházela ve všední den, ve tři hodiny odpoledne. V sále Baroko, v Lidovém domě. Chodil jsem do práce, ne do Baroka, takže jsem tam častěji nemohl. Ale napsal jsem, že rád budu spolupracovat. Možná je to vnučka tehdejší paní Lněničkové, čas strašně letí. Vyloučení nebolelo, jen bylo zvláštně zbytečné. Bez upozornění. Přítel z vedení strany mi pověděl: „Dneska tě budeme vylučovat.“

„Tak vylučte, příští týden mi vyjde docela dobrá kniha z kulturní oblasti.“ Osmělil jsem se dát do jednoho pytle dvě klinické smrti.

Přivedla mě k tomu Alena Zemančíková. Řečnicky se zeptala, co paní Alicia Knastová dělá špatně. Zeptala se poté, co z Národní galerie odešlo její odborné zázemí. Má i nefunkční nákupní komisi. Když budete chtít darovat svých deset Picassů, nemá je kdo přijmout.

Uvědomil jsem si, že úctyhodná Alena Zemančíková nemusí vědět, co se stalo. Stačí, když se jí líbila výstava Brandla. Mně taky. Stačí, že Evu Koťátkovou považuje za dobrou umělkyni ve své disciplíně. A za vnímavého člověka. Já taky.

Alena Zemančíková nemusela zaregistrovat text v Deníku N ani v časopisu Art and Antique. Máme své právo nesledovat věci do detailu a mít pocity. A tak navrhuji jiné měřítko:

Nedělá něco špatně, je špatně

Alicia Knastová by měla být odvolána z funkce, protože svou funkci poztrácela instituce, kterou vede. Nedělá něco špatně, je špatně. Od začátku. Na tomto pracovním místě je špatně, ne před věčností, tam rozhoduje svatý Petr a další nezdejší instance.

Od samého počátku byl na místě lídra špatně Lubomír Zaorálek. Je to postava odvozená, ne profilující. Ke cti mu slouží, že nebyl líný. Před volbami se účastnil asi stovky veřejných vystoupení. Volby byly nejdražším možným důkazem, že Zaorálka a starou sociální demokracii nikdo nechce.