Knižní trh chce po Zaorálkovi nemožné
Alena ZemančíkováKnihkupci, kteří spílají ministru kultury, naznačují, že jsou něčím víc než pouhými podnikateli. Nenechme se zmást: byť mohou být jejich zájmy úctyhodné, veřejnou kulturní službou jsou knihovny, nikoli obchody.
Ředitel a majitel Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský dementoval svou výzvu po odstoupení ministra kultury Zaorálka s tím, že jeho odpovědi na otázku iDnes byly deformovány a bez jeho vědomí připojeny k prohlášení muzikálového producenta Lichtenberga.
K situaci soukromých divadel vyšel na Aktuálně.cz konciliantní článek Marie Reslové, nadepsaný Soukromá divadla přicházejí o miliony. Nechtějí Zaorálkovu rezignaci, ale pomoc.
Argument, že nezávislá divadla jako neziskové subjekty rezervy nemají, protože je ani z definice mít nesmějí, už byl vysloven. Fakt, že ohledně nájmů by měla divadla jednat s pronajímateli, je nasnadě. To, že podnikatelské subjekty jsou příjemci podpory pro podnikatelskou sféru, což se nezávislých těles netýká, je vysvětleno.
Jsou i soukromá divadla, která o pomoc státu nevolají, i když se jich problémy s tím, že nemají tržby, týkají také. Pokud jde o pomoc státu, která by nebyla selektivní, nabízí se odpuštění DPH ze vstupenek — to ale jen za předpokladu, že se normálně rozběhne příští sezóna.
Agresivní křik poněkud ustal, divadelní podnikání našlo zastání. Pokud ale jde o podporu, obzvlášť na stránkách Deníku Referendum můžeme s klidem poradit, že se dá poměrně dost spoléhat na diváky. A soukromá divadla to pomocí všelijakých zlatých a diamantových abonmá a zakoupených míst a dalších podnikatelských nápadů, které ti nezávislí ani mít nesmějí, dovedou. Jen se musí hrát.
Udivuje mě, že zástupci našeho nakladatelského a knihkupeckého podnikání házejí odpovědnost za svůj stav na ministerstvo kultury a ústy předsedy Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martina Vopěnky doufají v záchranu u ministra průmyslu a obchodu a předsedy vlády. Odtud jim přece podpora přísluší rovnou.