↗

Dosavadní systém si vybíral svou skrytou cenu, která nebyla vůbec malá. Jednak normalizoval špatné pracovní podmínky v české vědě, minimálně v některých oborech a na některých pracovištích, jednak deptal začínající vědkyně a vědce, jejichž nedokončené doktoráty znamenaly jak ztrátu personální, tak ekonomickou. Foto FB Česká asociace doktorandek a doktorandů, z. s.

Premiér Petr Fiala se nechal ke konci loňského roku slyšet, že se vládě po třech letech svého působení podařilo splnit třiadevadesát procent cílů stanovených v programovém prohlášení. S blížícím se koncem vládního mandátu stojí za to zhodnotit, zda tomu tak skutečně bylo. Z pohledu České asociace doktorandek a doktorandů (ČAD) se zaměřujeme hlavně na vysoké školy a nejzásadnější změny v oblasti doktorského studia.

Systémové zlepšení pro doktorandy

Za úspěch prosazení novely zákona o vysokých školách a s ní spojenou, dlouho připravovanou reformu doktorského studia. Schválena byla i přes značnou personální fluktuaci v čele ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a navzdory jejímu vrácení Senátem v samotném závěru legislativního procesu.

Nově budou mít doktorandky a doktorandi v prezenční formě studia zaručen měsíční příjem ve výši aspoň 1,2násobku minimální mzdy. Tato částka má být v rámci takzvaného minimálního doktorského studijního příjmu vyplácena formou mzdy či stipendia. Zásadní je, že do minima se počítají jen příjmy přímo související s disertačním výzkumným projektem. Půjde tedy o peníze skutečně určené na zaplacení doktorandské výzkumné práce, která se významně podílí na celkové vědecké produkci České republiky.