Novou hlavou Irské republiky se stane Catherine Connollyová. V pátečních prezidentských volbách dosavadní nezávislá poslankyně získala přes 63 procent hlasů a pohodlně tak porazila jedinou soupeřku reprezentující vládní středopravou stranu Fine Gael Heather Humphreysovou, jejíž volební zisk zůstal pod třiceti procenty. Connollyová dostala procentuálně nejvíce hlasů v historii. Dokonce víc, než legenda svobodného Irska Éamon De Valera.

Ačkoli prezidentka do směřování země zasáhne jen omezeně, je prospěšné se na výsledky blíže podívat. Kdo má důvody k obavám, je především vládní koalice, tvořená stranou Fine Gael a další středopravou formací Fianna Fáil.

Tyto strany, vládnoucí Irsku prakticky celé století od vzniku svobodného Irska, vycházejí z prezidentského klání jako poražené. Fianna Fáil dokonce ani neměla vlastního kandidáta, protože její nominant Jim Gavin musel po provalení finančního skandálu z kampaně odstoupit a strana už nestihla přijít s novým jménem.

Catherine Connollyová naopak představuje zcela jiný směr, než jaký razí vládní strany. Nezávislá kandidátka podporovaná širokou koalicí levicových uskupení mluvila o sociální spravedlnosti, nerovnosti, kritizovala Západ za postoj ke konfliktu v Gaze a hájila irskou vojenskou nezávislost. Média ji často přirovnávají k bývalému šéfovi britské Labouristické strany Jeremy Corbynovi.

Osmašedesátiletá politička vstupovala do závěrečné fáze kampaně jako favoritka. Přitom ještě nedávno bylo krajně nepravděpodobné, že by někdo takový mohl uvažovat o funkci prezidenta. Její dosud největším úspěchem bylo zvolení místopředsedkyní dolní komory parlamentu.

Z outsiderky hlavou státu

Klinická psycholožka a pozdější právnička do politiky vstoupila ve svém domovském Galway, kde se na sklonku devadesátých let stala zastupitelkou v barvách labouristů. V roce 2006 se ale se stranou rozešla a od té doby se v komunální i celostátní politice pohybuje jako nezávislá. Do parlamentu kandidovala vícekrát. Vyšlo to až na třetí pokus v roce 2016, ve vrcholné politice tedy působí necelých deset let.

Když v létě oznámila, že se bude ucházet o funkci prezidenta, byla považována za outsidera. Podporovala ji jen dvě menší levicová uskupení — Sociální demokraté a People Before Profit.

Události ale nabraly rychlý spád. Staré rozepře dali stranou labouristé, přidali se také zelení. Rozhodující úlohu ovšem sehrálo třetí největší poslanecké uskupení, levicová a silně republikánská strana Sinn Féin, která nepostavila vlastního kandidáta. Nepravděpodobná koalice otevřela cestu ještě nedávno nepříliš známé političce k vítězství.

Connollyová se v kampani stala volbou těch, kteří si přejí změnu. Podporu získávala ve velké míře mezi mladými lidmi, které dokázala oslovit prostřednictvím sociálních sítí a podcastů.

Do karet jí hrála také autentičnost a civilnost, jež patrně nejsou hrané. Nedávno například sociální sítě obletělo video, jak si s dětmi na hřišti kope s míčem „nožičky“ — a míč ve vzduchu udrží docela dlouho! Connollyová je prý jemná, velmi tiše mluvící žena, která se však nebojí jít proti většině.

Prezidentka aktivistka?

Nová irská prezidentka vystupuje neokázale, o to více si ale stojí za svými názory. Kromě levicového důrazu na sociální a ekonomická témata se hodně hovořilo o zahraničně-politickém zakotvení.

Connollyová se mnohokrát kriticky vyjádřila k západním obranným strukturám, aktuální německé výdaje na obranu například přirovnala k třicátým létům 20. století.

Kritiku si vysloužila za cestu do Sýrie z roku 2018, kde se potkala i s člověkem z okolí tehdejšího diktátora Bašára Assada, či za vazby na proruské poslance. Čelila také otázkám, jak bude jednat s hlavami států, které dosud tvrdě kritizovala.