Získat střelnou zbraň v České republice je nebývale snadné

David Chytil

Amnesty International zjistila, že české zákony upravující získávání a držení střelných zbraní jsou jedny z nejmírnějších v Evropě. Naše politická reprezentace se zabývá tím, jak tato pravidla ještě více rozvolnit.

Pouze Česká republika, USA, Mexiko a Guatemala v ústavě přímo upravují právo na střelné zbraně. Foto pixabay

Od tragické střelby na Filozofické fakultě zítra uplyne půl roku. První masová střelba na půdě školy v českých dějinách otřásla celou společností a obnovila debatu o nastavení české legislativy.

Český zákon o zbraních stanovuje jedny z nejmírnějších podmínek pro získání zbraní v Evropě. Zbraň na sebeobranu si může po splnění formálních podmínek pořídit téměř kdokoliv, aniž by odpovědné orgány měly možnost prověřit jeho předpoklady a opodstatněnost této potřeby. A hlavně předejít tomu, aby se zbraně dostávaly do rukou lidem, kteří by je mohli zneužít.

Přestože měsíce po střelbě politici slibovali zpřísnění regulace, do nového zákona o zbraních nakonec poslanci před zraky veřejnosti prosadili úpravy, které jdou na ruku zastáncům snadnějšího přístupu ke zbraním. Nový zákon sice přináší některá zlepšení, ale zásadní změny nikoli.

Smutný stav české diskuse

Zbrojní průkaz má v České republice přes 300 000 obyvatel, tedy asi tři procenta populace. Tato menšina držela za rok 2023 přes jeden milion střelných zbraní, což znamená více než tři zbraně na jednoho držitele zbrojního průkazu.

Počet držitelů zbrojního průkazu i legálně držených zbraní v posledních letech rostl, ale neúměrně tomu rostl vliv zastánců deregulace a zmírňování zbraňové legislativy. Za vše mluví zřízení poradní skupiny pro zbraňovou legislativu na ministerstvu spravedlnosti, která byla složena pouze ze zastánců deregulace.

Boj za větší práva držitelů zbraní spojený se strachem z přijetí evropské zbraňové směrnice vyvrcholil v roce 2021, kdy byla — historicky teprve podruhé — přijata novela Listiny základních práv a svobod, která zakotvila „právo bránit se i se zbraní“. Tato bezprecedentní a nepromyšlená ústavní změna prošla navzdory kritice ústavních právníků velkou většinou za podpory většiny stran jak v Senátu, tak v Poslanecké sněmovně.

Česká úprava je přitom světové unikum. Pouze USA, Mexiko a Guatemala v ústavě upravují přímo právo na střelné zbraně. Jde o země, které jsou z hlediska násilí se střelnými zbraněmi vskutku odstrašující případy.

Experti zodpovědní za regulaci zbraní v reakci na prosincovou masovou vraždu jen opakovali mantru o „nejpřísnějším a nejlepším“ zákoně na světě a současný přístup zaštiťovali „tradicí“ sahající až do středověku. Absence věcné diskuse opřené o data a zahraniční, především evropské, srovnání je absurdní a smutná vizitka zdejší veřejné debaty. 

Regulace, která dokáže zachraňovat životy

Jaký je důsledek této debaty a postupného rozmělňování regulace? Čtyři masové střelby za posledních patnáct let a třiatřicet obětí, které si vyžádaly. Petřvald 2009, první masová střelba v porevoluční historii, čtyři oběti. Uherský Brod 2015, osm obětí. Nemocnice v Ostravě 2019, sedm obětí. Filozofická fakulta 2023, čtrnáct obětí, pětadvacet zraněných a nespočet traumatizovaných.

×