Ženská obřízka zůstává tématem i v Evropě, problém je zejména s péčí o oběti
Šárka TomečkováV zemích Evropské unie dnes žije přibližně 600 tisíc žen, které podstoupily některou z forem ženské obřízky. Ačkoli se tuto mrzačící praktiku podařilo téměř všude zakázat, účinná prevence i systematická pomoc obětem zatím chybí.
Může se to zdát jako fenomén, který se Evropy netýká, opak je ale pravdou. Počet žen ve státech EU, které prošly obřízkou, spíše narůstá. V roce 2015, kdy rozšíření této mrzačící praktiky poprvé komplexně revidoval Evropský parlament, šlo dle průměrných odhadů o půl milionu žen. Nyní se hovoří o 600 tisících, přičemž bezmála 190 tisíc dívek žijících v Evropě se považuje za obřízkou ohrožené.
„Zvyk známý zejména v Africe, ale i některých částech Asie a Blízkého východu, se v Evropě rozšířil převážně s migračními vlnami. (...) V EU jde o zakázanou praktiku, již řeší státní instituce čím dál víc nejen z hlediska detekce a stíhání pachatelů, ale i prevence a ochrany obětí,“ píše italský Il Sole 24 Ore.
Kromě symbolických významů bývá ženská obřízka odborníky nejčastěji spojována se snahou tradičních patriarchálních společností omezit ženskou sexualitu a tím nad nimi posílit kontrolu. Podle aktivistické sítě End FGM European Network podstupuje většina obětí příslušný zákrok stále v zemi, kde se narodila.
Stává se ale, že některé rodiny odvážejí dívky kvůli zákroku z Evropy na několik týdnů do Afriky či Asie. Tento jev, označovaný jako „cross-border FGM“, podle OSN přetrvává i přes přísné zákazy některých států, které trestají obřízku i v případě, že je provedena mimo území dané země.
V zemích Evropské unie se v posledních deseti letech podařilo díky zvýšenému zájmu o téma a příslušnému tlaku zpřísnit postihy pro pachatele. V otázce pomoci obětem jsou ale stále značné rezervy.