Česká města nadále drží prvenství v konzumaci pervitinu

Corin Baurmann, Gaby Khazalová

Nejnovější datové analýzy odpadních vod ukazují nárůst kokainu a extáze napříč evropskými městy. Česká republika stále zůstává na předních příčkách v konzumaci pervitinu.

Míra užívání nelegálních drog v Evropě se již vrátila na úroveň před covidovou pandemií, v některých případech ji dokonce překonala. Konzumace kokainu a konopí dosahuje rekordních čísel, stoupá ale také MDMA neboli extáze. Česká republika nadále drží prvenství v konzumaci pervitinu.

Ukazuje to nejnovější analýza odpadních vod napříč 94 evropskými městy. Data publikuje Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) ve spolupráci s celoevropskou sítí SCORE, jež byla založena s cílem standardizovat přístupy používané pro analýzu odpadních vod.

Analýza vzorků odpadních vod se využívá již od roku 2011 s cílem odhadnout konzumaci drog v jednotlivých městech. Aktuální data za rok 2023 byla zveřejněna dnes, ve středu 20. března.

Nárůst kokainu a extáze

„Byl to rok ve znamení stimulantů.“ Tak komentuje hlavní zjištění analýzy João Pedro Matias, vědecký analytik užívání drog Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost. Aktuální data potvrzují dlouhodobější trend nárůstu užívání zejména kokainu, ale také nově extáze.

Právě míra konzumace extáze v minulých letech klesla, nyní ovšem začíná opět stoupat. Vyjádřeno čísly: konzumace kokainu stoupla ve dvou třetinách monitorovaných měst, u MDMA ve více než polovině.

×

Spotřeba kokainu stoupla celkově o 9,2 procent, přičemž pouze šestnáct měst zaznamenalo pokles. Matias trend potvrzuje: „U všech zemí, pro něž máme dlouhodobá data, stoupají hodnoty spotřeby kokainu do rekordních výšin.“

O tom svědčí také další statistiky, které se týkají obchodu s drogou: v roce 2021 bylo v Evropě zadrženo rekordních 303 tun látky. Pětasedmdesát procent z celkové množství zadržela police ve třech zemích — Belgii, Nizozemsku a Španělsku.

Právě v těchto zemích jsou také města, která podle analýzy odpadních vod zaznamenala nejvyšší hodnoty: Antverpy, Tarragona a Amsterdam. Všechna tři města „obhájila“ své loňské pozice na prvních třech místech žebříčku.

Belgie a Nizozemí jsou podle nejnovější OSN zprávy o kokainu hlavními uzly obchodu. V přístavech v Antwerpách a Rotterdamu bylo celníky zabaveno největší množství zakázané látky.

Obecně spotřeba kokainu oproti roku 2022 stoupá také ve střední a severní Evropě. Mezi top deseti státy je letos Finsko, Slovinsko, Německo, Estonsko, Švédsko a Rakousko.

Světový trh s kokainem začal expandovat od roku 2015, kdy se začalo zvyšovat pěstování v zemích, jako je Kolumbie. Zpráva OSN uvádí západní a střední Evropu jako jedny z hlavních odběratelských trhů. Na předních příčkách žebříčku se dlouhodobě umisťují zejména nizozemská města.

Právě Nizozemsko je také zemí s vysokou mírou konzumace extáze. Tomu odpovídá zastoupení tří nizozemských měst v první desítce — Rotterdamu, Amsterdamu a Utrechtu.

Pomineme-li ovšem první příčky, je dynamika spotřeby jednotlivých substancí proměnlivá v závislosti na daném městě. A to kromě ketaminu, který zaznamenal největší nárůst ve srovnání s předchozím rokem.

Pervitin: ČR stále vysoko

Co se změnilo oproti roku 2022, je zejména pokles metamfetaminu. Výrazný nárůst z loňského roku se tak, jak se zdá, již letos zastavil. Hodnoty klesly dokonce i v českých městech, která se tradičně umisťují velmi vysoko, celkově o 37 procent.

×

Přesto Česká republika nadále drží prvenství. Z celé takřka stovky monitorovaných evropských měst je v první desítce hned šest českých měst v čele s Ostravou a Českými Budějovicemi na prvních dvou příčkách.

Konzumace pervitinu navíc stoupla v sousedních, zejména německých městech. Podle analytičky Věry Očenáškové z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka souvisí nárůsty v příhraničních oblastech pravděpodobně s „vývozem“ pervitinu z ČR.

Jak již dříve vysvětlil národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil: „Důvodem je tradice vlastní výroby sahající až do předrevoluční éry, během níž se zde drogy dvacet let vyráběly podomácku.“ Z jakého důvodu v roce 2023 hodnoty klesly a zda to znamená změnu trendu, si prozatím nikdo z expertů netroufá odhadovat.

Oproti tomu spotřeba amfetaminu neboli speedu, který dříve dominoval v severských zemích, se nyní zdá být více rovnoměrně rozložena. Jinak však obecně jeho hodnoty zůstávají na podobné úrovni.

Podle Matiase spolu většinou hodnoty obou drog souvisí, neboť metamfetamin a amfetamin často „soupeří“ na stejném trhu. „Může to pak každý rok působit jako zcela jiný obrázek,“ vysvětluje. Současně ale dle něj stále platí, že zatímco konzumace metamfetaminu je běžná po celé Evropě, amfetamin tradičně dominuje zejména na severu kontinentu.

Ketamin, nová droga na scéně

Podle nejnovější Evropské zprávy o drogách zůstává v Evropě zdaleka nejčastěji užívanou drogou konopí. Podle průzkumů užívalo konopí v roce 2023 přibližně osm procent Evropanů ve věku 15 až 64 let. Konopí se navíc v poslední době dostává do centra vášnivých politických debat. Země jako Malta a Lucembursko již legalizovaly osobní užívání nebo domácí pěstování konopí, zatímco vlády České republiky a Německa předložily příslušné návrhy zákonů.

Z našich údajů vyplývá, že města s nejvyšším zatížením metabolitu konopí THC-COOH na obyvatele se nacházejí v Nizozemsku, Španělsku, Slovinsku a Švýcarsku. Celkově je obrázek vycházející z údajů za rok 2023 smíšený. Zatímco spotřeba ve všech městech vzrostla o 8,15 procent, přičemž nejvyšší nárůst byl zaznamenán ve Slovinsku, Španělsku, Nizozemsku a Itálii, užívání konopí se snížilo přibližně ve stejném počtu měst, v jakých se zvýšilo.

Matias tyto rozdílné trendy spotřeby konopí potvrzuje i dalšími zdroji dat. „Co však vidíme, je více lidí s intenzivními vzorci užívání“, což naznačuje nárůst využívání pohotovostních služeb nebo léčebných programů v souvislosti s konopím.

×

V analýze z roku 2022 byl poprvé změřen ketamin — anestetikum s určitými halucinogenními účinky —, i když v menším počtu měst. Pro letošní analýzu byl tento nováček zařazen do měření u více měst, což ukazuje jeho význam v celé Evropě, převážně na západě. „Z různých zdrojů, jako jsou průzkumy nebo trendy na černém trhu, jsme věděli, že ketamin je v Evropě na vzestupu. Nyní, po dvou letech měření, můžeme konečně vidět trendy,“ vysvětluje Matias.

Od loňského roku se množství reziduí ketaminu v odpadních vodách více než zdvojnásobilo, přičemž v tabulce nalezených reziduí podle počtu obyvatel vedou Bristol, Antverpy, Rotterdam, Barcelona a Curych.

Snižuje se rozdíl mezi velkými a malými městy

Údaje o odpadních vodách analyzované Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost nabízejí další zajímavý pohled: srovnání v čase, zejména rozdíl mezi pracovními dny (úterý až čtvrtek) a víkendy (pátek až pondělí). To ukazuje, jak jsou některé látky více spojeny s rekreačním užíváním a nočním životem.

×

Nejzřetelnějším příkladem je MDMA: průměrné množství reziduí ve všech analyzovaných evropských městech je výrazně vyšší během víkendu než během týdne.

Spolu s MDMA vykazuje většina měst vyšší množství reziduí amfetaminu, kokainu a ketaminu v odpadních vodách během víkendu než ve všední dny. „Toto pozorování je v případě ketaminu poměrně důležité, protože naznačuje rekreační účel namísto lékařského využití,“ říká Matias. Na rozdíl od víkendových těžkých drog bylo zjištěno, že užívání konopí a metamfetaminu je rovnoměrněji rozloženo v průběhu celého týdne.

U metabolitů metamfetaminu zpráva Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost zjistila ještě menší rozdíly mezi pracovními dny a víkendem než v předchozích letech, což „pravděpodobně odráží, že užívání těchto drog je spojeno s pravidelnější konzumací kohortou vysoce rizikových uživatelů“.

Další zajímavou změnou oproti loňským údajům je zmenšující se rozdíl v užívání drog mezi menšími a většími městy, pokud jde o užívané látky a množství. Matias toto pozorování vysvětluje nárůstem dostupnosti drog v menších městech, která se blíží úrovni dříve vyhrazené pro větší města. „Vzorce užívání jsou demokratičtější,“ uzavírá.

Článek vznikl v rámci projektu Urban Journalism Network, novinářské sítě evropských medií zaměřující se na témata propojující evropská města. Je pokračováním evropského projektu Cities for Rent (Města v pronájmu) a byl finančně podpořen v rámci programu Stars4media.