Válka proti drogám v České republice pokračuje. Co na tom, že ji nikdy nemůžeme vyhrát a profituje z ní černý trh. Přesněji: pokračuje válka proti některým drogám. Na tradiční rodinu a tradiční drogy si sahat nedáme. Co na tom, že smutnému žebříčku úmrtí mladistvých na předávkování vévodí alkohol.

Stačilo ale jen několik desítek hospitalizací po požití cukrovinek s hexahydrokanabinolem, známým pod zkratkou HHC, aby vláda rozhodla o úplném zákazu kanabinoidů HHC, HHC-O a THCP.

Přes hlasité protesty Pirátů i protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila ignorovala většina vlády v popředí s křesťanskými demokraty své vlastní programové prohlášení. V něm se píše: „Při řešení problematiky závislostí budeme uplatňovat politiku postavenou na vědecky ověřeném a vyváženém konceptu prevence rizik a snižování škod, přičemž zajistíme dostatečné financování jak preventivních programů, tak i služeb a regulace návykových látek, které bude odpovídat míře jejich škodlivosti.“

Morální panika si žádala rázné gesto. Hospitalizovaní teenageři na Karlovarsku sice podle později zveřejněných informací před požitím HHC bonbonů vypili litr vodky, to ovšem zdravotníky příliš neznepokojilo — jsou nejspíš zvyklí. Emoce tak opět zvítězily nad rozumem a argumenty odborníků.

Plošný zákaz je slepou uličkou

Není pochyb, že cukrovinky s HHC dostupné pro mladistvé jsou problém. Odpůrci zákazu, stejně jako sami prodejci jasně deklarovali, že je potřeba zasáhnout. Navrhovali ovšem jiné, elegantnější, rychlejší a smysluplnější řešení. Díky němu by byl problém s cukrovinkami vyřešen v řádu dnů, aniž by se látka zakazovala plošně i dospělým uživatelům, kteří HHC často používají k úlevě od nejrůznějších obtíží místo přírodního, leč ilegálního konopí.

Potraviny totiž samozřejmě nesmějí obsahovat žádné psychoaktivní látky a bonbony a sušenky jsou beze vší pochybnosti určeny ke konzumaci. Státní zemědělská a potravinářská inspekce přesto tvrdila, že proti nim nemůže zakročit, protože jsou označené za „sběratelské předměty“ a HHC není zákonem regulováno.

Členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Jana Michailidu opakovaně tento přístup rozporovala velmi pádnými argumenty. Piráti za podpory prodejců, kteří mají na skladech HHC za miliony korun, proto místo zákazu navrhovali stáhnout cukrovinky vydáním takzvaného opatření obecné povahy. To může vydat Státní zemědělská a potravinářská inspekce na pokyn Státního zdravotního ústavu, pokud je ohroženo veřejné zdraví. Díky němu by všechny produkty, které dávají důvodné podezření, že jsou určeny ke konzumaci a obsahují HHC, byly okamžitě staženy z trhu.

Potřebujeme regulaci a péči o psychiku, ne represi

Zákaz bude mít totiž kromě ochrany mladistvých celou řadu závažných vedlejších účinků. Jednak zlikviduje část prodejců, kteří odváděli daně, a na jejich místo nastoupí černý trh, který nebude pod žádnou kontrolou. Spolu s tím kriminalizuje desetitisíce uživatelů. Nadto podobně, jako se to stalo ve Francii, přijdou výrobci prakticky okamžitě s dalšími, ještě silnějšími deriváty syntetického charakteru. Už nyní se v České republice objevuje další dosud nezakázaná alternativa, silný kanabinoid THC-P.

Válka proti drogám, která je stále v plném proudu, připomíná klasický zápas s obludnou hydrou: useknete jí jednu hlavy a místo ní vyrostou dvě další. Je třeba si přiznat, že kde je poptávka, bude existovat i nabídka — a výrobci budou vždy o krok před vládou. Nedělejme si iluze, že se prozakazujeme ke společnosti bez drog.

Češi a Češky jsou první v Evropě v konzumaci pervitinu i marihuany. A v konzumaci alkoholu dokonce vévodíme světovému žebříčku. Daňové příjmy z alkoholu přesto patří mezi zeměmi EU a OECD k podprůměrným. Společenské náklady nadměrného pití se pohybují mezi 35 až 57 miliardami korun ročně, ať už jde o zátěž zdravotního a sociálního systému či sníženou produktivitu.

Za posledních dvacet let se spotřeba antidepresiv a anxiolytik zvýšila šestinásobně. Závislost na lécích je dlouholetý problém, který se ovšem drží pod pokličkou a o jeho dopadech média ani politici skoro nemluví. Startovní drogou není marihuana, jak se tu léta traduje, na počátku závislosti jsou nejčastěji psychické problémy či trauma a drogy jsou pokusem o sebemedikaci. Prevence a péče o duševní zdraví se ale zanedbává a peníze se místo toho sypou do represe.

Uživatelům HHC, kteří se předzásobili, bude hrozit právní postih včetně vězení. Po zákazu se totiž HHC dostává do „stejného režimu“ jako jiné látky, tedy třeba heroin. Piráti teď iniciují jednání vlády, na němž budou apelovat, aby se postihy řešily rozumně a dospělí lidé s pár balíčky bonbonů nekončili za mřížemi. Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil chce dokonce navrhnout možnost abolice, kterou chce vyjednat s prezidentskou kanceláří.

Drakonické tresty za HHC ostře kontrastují s faktem, že alkohol koupíte v každé samoobsluze či benzinové stanici a průměrný věk, kdy děti ochutnají alkohol, se snížil na třináct let. Legendární kauza nezdanění tichého vína je už jen pomyslnou třešničkou na dortu, která zavdala příčinu nejapného vtipkování o tom, zda by se lidovci neměli přejmenovat na lihovce.

Světlem na konci tunelu je krom legalizace konopí zákon o psychomodulačních látkách. Ten je ve Sněmovně před druhým čtením. Slibuje racionální regulaci a rozumný právní rámec, který bude při řešení problematiky závislostí stát na vědecky ověřeném a vyváženém konceptu prevence rizik a snižování škod. Snad to tentokrát konečně vyjde a rozum zvítězí.