↗

Česká republika ve svém vztahu ke konopí a konopným produktům dlouhodobě balancuje na pomezí represe a tolerance. Přestože bylo v roce 2013 umožněno užívání konopí k léčebným účelům, praktická dostupnost rostliny je stále značně omezená. Hlavním zdrojem i pro pacienty, kterým konopí prokazatelně a bez nebezpečných vedlejších účinků pomáhá, tak zůstává černý trh. Foto pixabay

Prezident ČR Petr Pavel udělil na začátku března pět milostí, z nichž čtyři byly spojeny s konopím. Tento krok znovu rozvířil debatu o jeho dekriminalizaci v České republice. Zatímco někteří hovoří o gestu soucitu, jiní upozorňují na to, že je potřeba přijít se systémovým řešením, které může být vtěleno do právě projednávané reformy trestního zákona.

Podle oficiálního vyjádření prezidentské kanceláře byly milosti uděleny s ohledem na závažné zdravotní či společenské důvody. Jedním z omilostněných byl totiž muž, který byl odsouzen za spoluúčast na ilegální distribuci k přísnému trestu, ačkoli je po celou dobu onkologicky nemocný. Tím prezident Pavel v podstatě navázal na tradici selektivního udělování milostí.

První prezidentské milosti v souvislosti s jednou z nejoblíbenějších českých drog však neuklidnily kritiky stávající legislativy. Aktivisté považují současný stav za absurdní a neudržitelný. Skupiny jako občanská iniciativa Rodiny proti prohibici, spolek Racionální regulace či lidé kolem bývalého konopného vězně a adiktologa Dušana Dvořáka dlouhodobě upozorňují na případy, kdy jsou lidé systémově odsuzováni k nepřiměřeným trestům za činy bez obětí. Navíc jde o činy, které v čím dál větším počtu demokratických zemí jednoduše nejsou trestné.

Dvořák například v únoru za konopné vězně zahájil hromadnou hladovku, jejímž prostřednictvím vyzývá veřejnost k protestu proti věznění osob, jež byly odsouzeny právě za konopí. Sám vydržel třináct dní a po něm následovaly další osoby — doposud jich bylo kolem dvaceti a každý další den přibývají. Tato řetězová hladovka má skončit na mezinárodní den konopí 20. dubna.

Co se chystá v Parlamentu

Česká republika ve svém vztahu ke konopí a konopným produktům dlouhodobě balancuje na pomezí represe a tolerance. Přestože bylo v roce 2013 umožněno užívání konopí k léčebným účelům, praktická dostupnost rostliny je stále značně omezená. Hlavním zdrojem i pro pacienty, kterým konopí prokazatelně a bez nebezpečných vedlejších účinků pomáhá, tak zůstává černý trh. To vede k absurdním trestním postihům i v případech, kdy je rostlina využívána třeba jen ve formě mastičky.

Odborníci i část politiků proto stále hlasitěji volají po systémové změně. Podle návrhu, který připravil dnes již bývalý protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, se Česká republika mohla inspirovat modely z Kanady či Kalifornie, kde vznikl regulovaný trh pro všechny dospělé, což nejenže přineslo ekonomické benefity, ale také snížilo kriminalizaci běžných občanů — a s tím související zátěž pro stát.

Bohužel kvůli odporu křesťanských demokratů byl Vobořil donucen svůj post opustit a návrh na vznik komerčního trhu s konopím byl následně rychle smeten pod stůl. Na scénu ale pro mnohé překvapivě nastoupil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který na konci roku přinesl do Poslanecké sněmovny návrh na masivní reformu trestního zákoníku, do které začlenil i legalizaci pěstování až tří rostlin pro vlastní potřebu a přechovávání 50 gramů sušiny (s tím, že až do 100 gramů by šlo o přestupek).

Promarněná příležitost?

Tento návrh rozhodně není dokonalý. Zejména proto, že 50 gramů sklidí průměrný pěstitel z pár větví, nikoli ze tří rostlin. U těch se při pěstování na záhoně nebo ve skleníku může průměrná úroda pohybovat kdekoli mezi 100 až 1000 gramy na rostlinu. V praxi by to tak znamenalo, že 99 procent pěstitelů by stejně při sklizni i po ní porušovalo zákon. Nicméně na stole jsou už připravené pozměňovací návrhy, které by tuto nesrovnalost měly snadno vyřešit.

Blažkův návrh ovšem vůbec neřeší zavedení regulovaného trhu, takže stát může zapomenout na daně, efektivnější prevenci a vznik nových pracovních míst. Stále se však jedná o krok správným směrem. V důsledku by mělo dojít k výraznému snížení počtu trestně stíhaných osob za pěstování konopí pro osobní potřebu a ke snížení možných trestů za nakládání s větším množstvím rostliny, což ulehčí práci policii, státním zástupcům, soudům i vězeňskému systému.

Jinými slovy, bude-li návrh schválen, podobné případy jako ty, kterým udělil teď prezident Pavel milost, by už nemusely končit trestním stíháním anebo alespoň ne tak přísnými tresty. Okolnosti prvních milostí lze navíc vnímat i jako symbolický signál pro poslance, že současná právní úprava je příliš přísná a že reforma trestního práva jde správným směrem.

Podpora veřejnosti pro změnu legislativy je vysoká, a pokud Poslanecká sněmovna návrh schválí i ve druhém čtení, může to znamenat zásadní posun směrem k racionálnějšímu přístupu ke konopí.

Sečteno a podtrženo, prezidentovo rozhodnutí vnáší do probíhající debaty další rozměr a může mít pozitivní vliv na hlasování ve Sněmovně a následně i v konzervativnějším Senátu. Zvyšuje se tak šance, že se reforma stihne schválit do konce tohoto volebního období.