Již čtyři měsíce a několik dní pracuje izraelská armáda v Gaze, oficiálně na likvidaci Hamásu. Již čtyři měsíce také umírají každý den desítky až stovky palestinských civilistů. Severem Pásma i centrálními oblastmi už izraelské síly protáhly. Zbývá tak samotný jih a tamní největší aglomerace — druhdy dvousettisícový Rafáh u hranice s Egyptem.

Proč zde hovořit o mezníku? Právě do Rafáhu — města o rozloze naší Plzně — se během podzimních týdnů stáhlo přes milion lidí ze zbytku Gazy s tím, že zde naleznou alespoň částečné bezpečí. Právě o tyto lidi teď půjde. Způsob, jakým se k nim Izrael zachová — a jak na to kdo ve světě zareaguje —, bude hrát zásadní roli v dalším vývoji v oblasti.

Obecně vzato je těžko představitelné, že by Izrael pacifikoval Rafáh přetékající uprchlíky stejným způsobem jako pacifikoval severní oblasti — tedy rozsáhlým bombardováním a následnou likvidací celých bloků domů s pomocí nástražných výbušnin.

Spojené státy již uvedly, že Izrael nepodpoří ani při vpádu do Rafáhu, ani při eventuálním nuceném přesídlování civilistů v něm. Saúdská Arábie či Maroko naznačily, že by v případě hrozících masakrů přerušily s Izraelem styky. Egypt dal dokonce na srozuměnou, že by mohl vypovědět i mírovou dohodu.

Vláda Benjamina Netanjahua se ale zdá být odhodlána konat. Tvrdí, že právě v Rafáhu se dnes soustřeďuje největší část zbytku bojové síly Hamásu a též dosud nedotčené komplexy podzemních tunelů. A že bez jejich vyčištění nebude ani vítězství, ani bezpečnost.

Sám Benjamin Netanjahu — a to je další zajímavá věc — dal v minulém týdnu rozhovory několika velkým stanicím v USA. Řekl v nich například, že každý, kdo se staví proti úderu na Rafáh, si přeje, aby Hamás přežil a Izrael kapituloval — což byl pochopitelně výpad proti Bidenově administrativě. Opět ale Američany i ujistil, že civilistům bude zajištěna možnost z Rafáhu bezpečně odejít.