Takřka o 10 procent peněz více než vloni obdrží letos od státu Římskokatolická církev. Vyplývá to z nejnovějších dat, která jsme získali od Ministerstva kultury. Důvodem je výrazný nárůst inflace v roce 2022, který má na letošní finanční náhradu vliv.

Přestože se česká katolická církev — a zdaleka není v Evropě jedinou — potýká s odlivem věřících, financování od státu jí umožňuje etablovat se v nové roli. V roli realitního investora.

Jak církev nakládá se svým majetkem a jak se liší od svých protějšků v dalších evropských zemích? Na to se pokusí odpovědět mezinárodní projekt s názvem „Posvátné pozemky: Investigace církevního majetku v evropských městech“.

Počty katolíků ubývají. Co však finance?

Katolická církev zaznamenává v poslední letech výrazný úbytek lidí, kteří se k ní coby církevní instituci hlásí, ve většině evropských států. V řadě zemí se jako důvody uvádějí také finanční skandály kolem nakládání s majetkem či odhalení případů sexuálního zneužívání.

V České republice srovnání nabízí data z posledního Sčítání lidu. V roce 2021 se ve formulářích zařadilo k Církvi římskokatolické 741 tisíc obyvatel. Ještě před deseti lety to byl více než milion. Naopak narostl počet lidí, kteří se sice považují za věřící, ale nehlásí se k žádné církvi.

Zdroje dat o počtu členů či lidí, kteří se k církvi hlásí, se v každé evropské zemi liší. Určité srovnání toho, jak jsou křesťané v praktikování své víry aktivní napříč státy a v čase, nabízí data Evropského sociálního výzkumu (ESS). Ty v rámci dotazování v zemích Evropské unie mapují, jak často chodí lidé do kostela.

Z analýzy těchto dat od roku 2002 vyplývá, že procento těch, co chodí do kostela pravidelně, tedy mimo zvláštní příležitosti, jako jsou svatby a pohřby, v Evropě klesá. Nejvíce procent obyvatel chodí pravidelně do kostela v Polsku. Ale i v silně katolické zemi tento počet klesá. Před více než deseti lety to bylo 75 procent Poláků, podle nejnovějších dat z roku 2020 už ani ne 50 procent.