Rekordní suma: katolická církev letos na náhradách od státu obdrží 2,2 miliardy
Gaby KhazalováČeská katolická církev na konci roku obdrží díky inflaci na takzvaných finančních náhradách dosud nejvyšší částku. Navzdory tomu, že počet lidí, kteří se k ní hlásí, soustavně klesá. Pozoruhodné je srovnání s dalšími zeměmi EU.
Takřka o 10 procent peněz více než vloni obdrží letos od státu Římskokatolická církev. Vyplývá to z nejnovějších dat, která jsme získali od Ministerstva kultury. Důvodem je výrazný nárůst inflace v roce 2022, který má na letošní finanční náhradu vliv.
Přestože se česká katolická církev — a zdaleka není v Evropě jedinou — potýká s odlivem věřících, financování od státu jí umožňuje etablovat se v nové roli. V roli realitního investora.
Jak církev nakládá se svým majetkem a jak se liší od svých protějšků v dalších evropských zemích? Na to se pokusí odpovědět mezinárodní projekt s názvem „Posvátné pozemky: Investigace církevního majetku v evropských městech“.
Počty katolíků ubývají. Co však finance?
Katolická církev zaznamenává v poslední letech výrazný úbytek lidí, kteří se k ní coby církevní instituci hlásí, ve většině evropských států. V řadě zemí se jako důvody uvádějí také finanční skandály kolem nakládání s majetkem či odhalení případů sexuálního zneužívání.
V České republice srovnání nabízí data z posledního Sčítání lidu. V roce 2021 se ve formulářích zařadilo k Církvi římskokatolické 741 tisíc obyvatel. Ještě před deseti lety to byl více než milion. Naopak narostl počet lidí, kteří se sice považují za věřící, ale nehlásí se k žádné církvi.
Zdroje dat o počtu členů či lidí, kteří se k církvi hlásí, se v každé evropské zemi liší. Určité srovnání toho, jak jsou křesťané v praktikování své víry aktivní napříč státy a v čase, nabízí data Evropského sociálního výzkumu (ESS). Ty v rámci dotazování v zemích Evropské unie mapují, jak často chodí lidé do kostela.
Z analýzy těchto dat od roku 2002 vyplývá, že procento těch, co chodí do kostela pravidelně, tedy mimo zvláštní příležitosti, jako jsou svatby a pohřby, v Evropě klesá. Nejvíce procent obyvatel chodí pravidelně do kostela v Polsku. Ale i v silně katolické zemi tento počet klesá. Před více než deseti lety to bylo 75 procent Poláků, podle nejnovějších dat z roku 2020 už ani ne 50 procent.
Přestože data z let 2020 až 2021 mohou být ovlivněna covidem, v tradičně katolických zemích jako Polsko, Irsko či Itálie počet klesá „rok od roku“. V České republice kleslo — už tak nízké — procento lidí od roku 2002 o 27 procentních bodů.
Úbytek členů katolické církve má v některých zemích za následek finanční nejistotu církve. V zemích, jako je Německo nebo Itálie, v poslední době například klesá objem peněz vybraných od lidí prostřednictvím tzv. církevních daní.
Katolická církev v Německu vybrala v roce 2023 od svých členů na církevních daních přibližně o 330 milionů eur méně než v předchozím roce. Ztráta zřejmě mohla být ještě vyšší nebýt růstu ekonomiky — celková suma se totiž odvíjí od výše mezd obyvatel, a tudíž výše odvedených daní. Po očištění o inflaci objem prostředků klesá již od roku 2019. Příjmy z církevních daní přitom tvoří zhruba 45 procent příjmů německých církví.
Mezi lety 1992 a 2022 opustilo dvě hlavní církve v Německu, katolickou a protestantskou, více než 11,5 milionu členů. Očekává se přitom, že příjmy budou klesat i nadále, protože členové církve stárnou, a vydělávají tudíž méně peněz. To má za následek, že celková suma z odvodů jednoduše klesá.
Úbytek prostředků potvrzují také data o příjmech katolické církve v Itálii. Tam lidé odvádějí část svých daní církvi dobrovolně. Tamější katolická církev letos vybrala od občanů o 100 milionů eur méně než před dvěma lety.
Členy ztratila také Švédská církev, největší církev v zemi, kde se podobně jako v Německu platí církevní daň. Od přelomu tisíciletí ji opustily dva miliony lidí. Švédské farnosti tak situaci řeší navyšováním odvodů.
Státní financování
Zatímco v zemích, kde jsou církve závislé primárně na prostředcích od věřících, objem financí klesá, ve státech, kde závisí na státním financování, je tomu trochu jinak. V zemích jako Slovensko, Polsko nebo Belgie objem prostředků vyplacených státech stoupá. Souvisí to zejména s inflací či růstem prostředků na platy kněžích, které se zpravidla vyplácí právě ze státních fondů.
V Polsku jen za poslední dva roky narostl rozpočet tamějšího církevního fondu státu, z něhož se vyplácejí prostředky církvím, o 30 procent. Kolik plynulo kupříkladu katolické církvi, orgány nezveřejňují.
Ty české jsou o poznání transparentnější. Každoroční výplaty eviduje Ministerstvo kultury. Financování církví, které uzavřely se státem smlouvu o vypořádání, se skládá ze dvou složek: příspěvku na podporu činnosti a z finanční náhrady, které jsou součástí majetkového vyrovnání státu s církvemi (tzv. církevních restitucí). Kromě toho církve čerpají dotace. Zatímco příspěvek na činnost se podle zákona od roku 2017 každoročně snižuje o pět procent, finanční náhrada se vyplácí jako každoroční splátka z celkově určené sumy. A právě druhá jmenovaná část vlivem inflace narůstá.
Jak pro Deník Referendum uvedla Libuše Princová z Ministerstva kultury, v loňském roce vyplacená finanční náhrada katolické církvi díky inflační doložce narostla o více než 70 milionů korun. Letos to bude ještě více, neboť při výpočtu sumy se vychází z roční míry inflace za dva roky předcházející výplatě. A mezi lety 2021 a 2022 inflace stoupla z 3,8 na 15,1 procenta. Podle výpočtu Princové tak stát letos na konci roku vyplatí katolické církvi jen na finanční náhradě 2,2 miliardy korun. Půjde o 290 milionů korun více než vloni. Letošní příspěvek na činnost již katolické církev obdržela, činil 523 milionů korun.
Přestože státní prostředky v posledních letech narůstaly, v řadě zemí hrozí, že brzy vyschnou. Nová polská demokratická vláda před volbami slibovala, že změní systém financování z církevního fondu, který funguje již od 50. let. Diskutuje se o přenastavení tak, aby místo rozpočtových dotací církev získávala peníze z dobrovolného daňového odpočtu věřících. Prozatím však nic nenasvědčuje tomu, že by se polská vláda ke kroku v brzké době odhodlala, jak sdělily anonymní zdroje polskému médiu Frontstory.pl.
Oproti tomu u nás státní příspěvek na činnost církví skončí již v roce 2030. Finanční náhrady potom v roce 2043. Právě s odkazem na blížící se konec výplaty státního příspěvku ohlásilo Arcibiskupství pražské na sklonku roku 2022 novou strategii.
„Prodávat a budovat“, tak by se dal shrnout postoj církve i v dalších evropských státech. Zatímco někde se církev v důsledku úbytku financí majetku zbavuje, jinde investuje. Přestože církvím ubývají členové, stále totiž zůstávají v řadě zemí jedním ze zásadních hráčů ve vlastnictví pozemků. Na to, jak církev nakládá se svým majetkem, a nakolik je to v souladu s jejími etickými kodexy, odpoví další články z mezinárodní investigativní série.
Článek vznikl v rámci projektu Urban Journalism Network. Jedná se o síť evropských novinářů, médií a datových analytiků, která se věnuje výzkumu společných problémů evropských měst. Článek je součástí investigativní série „Sacred Grounds: Uncovering Church Property in European Cities“. Investigace navazuje na kolaborativní projekt „Ground Control“, který zkoumá vlastnictví pozemků v evropských městech.
Na projektu spolupracovala následující evropská média: Tagesspiegel (Německo), IrpiMedia (Itálie), Gazeta Wyborcza (Polsko), Frontstory.pl (Polsko), Apache (Belgie), Göteborgs-Posten (Švédsko), Deník Referendum (Česká republika), Investigativní centrum Jána Kuciaka (Slovensko). Grafiky vytvořil tým Tagesspiegel Innovation Lab. Výzkum byl financován z programu Stars4media.