Čeští křesťané: Je i naší vinou, že česká veřejnost palestinský pohled přehlíží
Otevřený dopisOtevřený dopis reaguje na Výzvu k pokání, kterou západním křesťanům adresovali představitelé palestinských křesťanských církví. Publikujeme jej jako komentář.
Vážení zástupci palestinských křesťanských institucí a skupin, drazí bratři a sestry.
S pohnutím jsme četli váš otevřený dopis nadepsaný Výzva k pokání západním křesťanům nekriticky podporujícím Izrael a snažíme se ho podle svých sil šířit v prostředí našich církví, sborů, fakult a dalších institucí a médií, aby váš hlas byl slyšet, jak si zaslouží.
Chceme vás především ujistit o tom, že sdílíme vaši bolest a modlíme se za život a bezpečí vašich blízkých. Jsme s vámi v modlitbě, ale také chceme vzít vážně vaši výzvu k pokání a vzít vážně otázky, které nám kladete.
ten dopis podepsali čeští křesťané a křesťanky (i když třeba žijí v současné době v Německu). Pokud s tím nesouhlasíte, napište vlastní dopis, jděte s ním na veřejnost. V tom spočívá svobodná společnost.
To je pravda a je to dobře.
Pavel Kolařík má, bohužel, do značné míry pravdu. Ten nadpis -- jak zde, tak ten, který referuje z Chrisnetu -- je velmi zavádějící a nevhodný.
Jedná se o jeden z hlasů ze skupiny křesťanů z českých zemí a asi není dobrý důvod k tomu pochybovat, že o hlas v této skupině značně minoritní.
Devalvujete se tak potřebné gesto sympatie a také věcné sdělení textu, až na dva odstavce napsaného s uměřenou věcností.
Souhlasím, že nadpis článku by zcela korektně musel znít "Skupina českých křesťanů...", potažmo "Odpověď skupiny českých křesťanů". Myslím, že každý si snadno a rychle ověří, že jde skutečně o skupinu jednotlivců (a ne o instituce jako v případě palestinského dopisu).
S titulky nemáme nic společného, jsou v obou případech redakční. Nezapírám ovšem, že to může plnit funkci jisté provokace a popíchnutí českých křesťanů, aby se k tomu nějak vymezili, což je podle mě dobře.
Díky za spíše pozitivní hodnocení samotného textu. Snažili jsme se ho napsat zároveň uměřeně i konkrétně, tj. nespokojit se se zbožnými slovy útěchy.
Já si myslím, že sami autoři textu (jichž je pochopitelně jen pár) mohli klidně zvolit formulaci "My, čeští křesťané...", neboť jejich dopis je otevřený a oni zřejmě stojí o to, aby jej podpořili početní a vlivní signatáři.
Na druhé straně média by měla referovat objektivně a pokud možno přesně. Na scestí se sdělovací prostředky vydaly po příkladu reklamy. "Čtyři lékaři z pěti" (nebo obráceně, v čemž je aspoň humor) "doporučují..." V důsledku toho se časem třeba vědci v tisku změnili v pochybnou společnost, která (mimo českých hlav) en bloc produkuje "šokující zjištění".
Novinové titulky se staly skoro všeobecně obětí následování nežádoucích obchodních fíglů. V nekomerčních médiích je však praxe, jakou je mj. paušalizování, motivována jinak, postaru, tendenčností. A to i v případě (právě v případě), kdy titulek a la "Palestinci vraždili..." bude, přese všechno, právem považován za hodný odsouzení.
Kupodivu se nad tím prvním tvrzením, tj. "Němci vypálili Lidice", pozastaví celkem dost lidí a hodně učitelů dnes klade důraz na rozlišování mezi Němci a nacistickým režimem.
Většinou to ovšem dělají špatně, protože se neumí vypořádat s rozdílem mezi kriminální vinou a vinou politickou.
Potíž s Palestinci je, že vzhledem k striktně omezené autonomii a rozdělení na Gazu a Západní břeh se ta politická vina vymezuje hůře než u suverénního německého národa od roku 1933 do porážky nacismu.
Psal jsem výše o tom, jak mají vypadat titulky. V dalším textu je ovšem už možno (a třeba) střídat synonyma. Zodpovědný postup spolu se zřejmým kontextem zde už dovoluje i volbu označení spíše poněkud zástupných či poněkud generalizujících.
Palestinci v Gaze jsou rukojmími teroristů z Hamásu. Je bohužel i naší vinou, že jsme Palestince z útlaku Hamásu dosud neosvobodili. Neměli jsme Hamás (prostřednictvím EU) finančně podporovat.
k té podpoře, kterou ve své době Izrael Hamásu poskytoval, například jen:
Dovolím si soudit, že je to v tomto případě Vaše neznalost.
Je to trochu slovíčkaření. To, že Izrael v počátcích Hamásu hnutí podporoval jako protiváhu Fatahu a OOP, píšou skoro všichni znalci. Můžu vám ty odkazy postupně napsat, pane Kolaříku. Podle mě je to prostě fakt - ne, že Izrael Hamás stvořil, to opravdu ne, a to jsem v té diskusi nenapsal, ale podporoval ho. Máte pravdu v tom, že "pěstoval si" z mé strany možná bylo trochu silné vyjádření. Podporoval, přispěl k jeho vzrůstu - to je podle mě fakt.
"Západ žene Rusko do náruče Číny." -- to je sice typická novinářská a politologická zkratka, ale nikoliv absurdní. Věcně by se řeklo:
Pokus Putinova režimu o expanzi ruského světa vůči protivníkovi, kterého identifikoval jako povolnějšího se mimo jiné předpoklady opíral o přesvědčení stratégů ruské expanze, že je v bytostném zájmu západu, aby se Rusko nestalo satelitem Číny.
Takže ano, porážka ruské invaze na Ukrajině (a jednalo by se o porážku, i kdyby bylo zachované současné status quo, Ukrajina se změnila ze zadního dvorku ruského impéria na obranyschopnou zemi a na severu má NATO nově dvě docela velké skandinávské armády) žene Rusko do závislosti na Číně. Cena za ukrajinskou svobodu, kterou je nutné přijmout a odpovědně s ní pracovat.
Podobně není novinářské zjednodušení věty o Hamásu, který si izraelská vláda pěstovala, úplně mimo.
Dokud netanjahovská korupční skvadra nerozložila funkční bezpečnost země, Hamás pro měl své efektivní využití papírového čerta - osadnická politika a brutalita vojenské přítomnosti v Gaze nenarážela na tak masivní odpor světové veřejnosti, jaký by vyvolávala v případě sekulární a demokratické strany reprezentující palestinskou autonomii v Gaze. A že jak osadnická politika,tak vojenská šikana v Gaze nutně pěstují radikalismus těch, kdo jsou u vystaveni to je dost zřejmé.