Bratři a sestry z Palestiny, autoři Otevřeného dopisu palestinských křesťanů představitelům západní církve a teologům, bratře prezidente Bethlehem Bible College, Dr. Jacku Y. Saro, kterého jediného osobně znám,

píši Vám tento dopis jako odpověď na Váš otevřený dopis Výzva k pokání. Beru tento dopis vážně a děkuji jeho autorům. Je psaný v tragické situaci války ve Svaté zemi. Předně bych Vás chtěl ujistit hlubokým soucitem, který cítím ke všem obětem této války.

Ve Svaté zemi jsem žil v devadesátých letech v době svých vysokoškolských studií, a tak je mi tato země a její obyvatelé obzvláště drahá. V té době vrcholil mírový proces a seznámil jsem se s mnoha křesťany, Židy i muslimy — a některá přátelství přetrvávají až dodnes. Jako křesťan se osobně modlím za všechny oběti války a její rychlý konec, utěšení truchlících, uzdravení zraněných a propuštění zajatců a rukojmí.

Kromě soukromých modliteb jsem se dvakrát účastnil také online modliteb Evangelického sboru v Jeruzalémě za mír a v Praze jsem zorganizoval společnou modlitbu křesťanů, Židů a muslimů za mír.

Pokud válka rychle neskončí, uspořádáme společně další modlitby. Při modlitbě myslím také na Palestince i Izraelce, které osobně znám. Z Pásma Gazy je to jediný člověk — fotograf Fadi Thabet, jemuž jsem dvakrát organizoval v kostelích v České republice výstavu fotografií.

Mír je pro mě velmi důležitou hodnotou, a proto ze svých možností podporuji každou iniciativu, která může přispět k rychlému ukončení bojů, příměří a míru.

Uvědomuji si také, že i mimo horkou část války je situace palestinských křesťanů i muslimů na Západním břehu Jordánu velmi obtížná, v Pásmu Gazy je ještě mnohem těžší.

Vážení bratři a vážené sestry, Váš dopis beru jako teologické prohlášení a jako evangelický teolog z České republiky na něj také odpovídám. K teologii patří i různost názorů, související s odlišnými místními i osobními zkušenostmi i různými důrazy na život víry. S některými částmi Vašeho dopisu zcela souhlasím: