↗

Podporujme Izrael, cítíme-li, že je v právu. Buďme ale sami k sobě nároční. Nepřehlížejme bílá místa našich sympatií k Izraeli. Foto Menahem Kahana, AFP

V předmluvě ke svým Deseti mýtům o Izraeli nám historik Ilan Pappé dává na vědomí, že „sionistický příběh o vzniku státu Izrael se opírá o košatý soubor mýtů, které velmi rafinovaně zpochybňují morální právo Palestinců na zemi, jež je předmětem sporu.“ Ano, přesto však prosím — jen ne tak rychle s tou kritikou Izraele, vždyť se neprovinil sám.

Mýty jsou mateřským mlékem nacionalismu a tohle mléko odjakživa chutná politickým snaživcům a kuplířům davů všude na světě. A davy to (velmi často) vítají. Nakonec bez mýtů by těžkopádný proud společného národního vědomí těžko mohl plout korytem obecné vůle, aniž by ho znepokojovaly všechny ty spodní víry nonkonformity, nesouhlasu a rebelantství, případně boční přítoky a proudy alternativních vyprávění, příběhů těch druhých.