Ve středu a ve čtvrtek byly u líčení vsetínského okresního soudu k otravě řeky Bečvy ze září 2020 na programu závěrečné řeči, v nichž státní zástupce Jiří Sachr navrhl oběma obžalovaným z otravy řeky Bečvy, firmě Energoaqua a jejímu jednateli Oldřichu Havelkovi, symbolické tresty. Následně oba obžalovaní i jejich advokát svou vinu vyloučili a navrhli žalobu v plném rozsahu zamítnout. Na jejich stranu se postavil i zástupce poškozených rybářů Stanislav Pernický, který řekl, že celé vyšetřování i průběh soudu „otřásly jeho vírou v právní stát“.

Rychlému přechodu k finální fázi sporu předcházelo rozhodnutí soudkyně Ludmily Gerlové zamítnout prakticky všechny důkazy navrhované obhajobou. To přišlo prakticky vzápětí poté, co dokončil svou — nakonec do tří dní roztaženou — výpověď soudní znalec Jiří Klicpera, jehož posudek měl být korunním argumentem obžaloby. Znalec Klicpera, jehož způsoby práce se staly předmětem ostré kritiky již v průběhu přípravného řízení, u soudu neobstál.

Právě to zřejmě vedlo ke zvratu. Soud měl původně naplánovány termíny pro předkládání důkazů obhajoby až do konce roku. Vzhledem k robustnosti argumentace obhajoby, s níž se Deník Referendum mohl seznámit, by se patrně protáhl až hluboko do roku příštího. Soudkyně Ludmila Gerlová ale zřejmě po vystoupení Jiřího Klicpery dospěla k závěru, že již viděla dost.

Nejenže zamítla provádění prakticky všech důkazů navržených obhajobou, ale nechala před soudem provést už jen jeden v zásadě technický výslech soudního znalce Michaela Barchánka a ještě jednou předvolala vodohospodáře Energoaquy, aby vyjasnil dílčí pochybnosti o způsobu jejího fungování. Poté rovnou stanovila termíny pro závěrečné řeči na 18. a 19. října 2023 i termín pro vynesení rozsudku, které přijde v pondělí 23. října. Není přitom prakticky myslitelné, že by mohla učinit cokoli jiného nežli žalobu zamítnout.

Poslední den soudního znalce Jiřího Klicpery ve Vsetíně

Na výslech soudního znalce Jiřího Klicpery byly původně vyhrazeny dva dny v červenci. O jejich průběhu jsme zde přinesli podrobnou zprávu. Protože se Klicperovi výpověď vzhledem k jeho rozšafnému a roztěkanému způsobu vystupování nepodařilo ani za dva dny dokončit, musel se k soudu vrátit ještě jednou, aby odpověděl na otázky poškozených, obžalovaných a jejich advokáta.

Celé jeho vystoupení se i třetí den neslo v podobně nepřesvědčivém a místy až bizarním duchu jako v průběhu prvních dvou dní. V některých odpovědích se mýlil — například uvedl, že z podezřelé výpusti ve Lhotce nad Bečvou nevytéká souvislý proud vody, což je v rozporu se skutečností.

Danou výpustí se vyšetřování nikdy řádně nezabývalo a nebyly u ní ani odebrány vzorky. Právě k ní se obrací podezření, že z ní mohly toxické látky, jež následně způsobily otravu, do řeky vniknout. Investigace DR přitom prokázala, že výpusť zřejmě musí být na areál Dezy napojena.

Obžalované firmě Energoaqua kladl k tíži věci, které nijak nemohla ovlivnit; například to, že jí úřady vydaly — podle Klicpery nesprávně — určitá povolení. Když se jej jednatel Energoaquy Oldřich Havelka zeptal, zda má nějaký doklad pro své tvrzení, že mu jeho firma odmítla poskytnout nějaké podklady, znalec Klicpera odpověděl: „To je, jako byste po manželce požadoval doklad, že vám nebyla nevěrná.“

V další konfrontaci s jednatelem Energoaquy Havelkou se dokonce ukázalo, že Jiří Klicpera neznal elementární parametry fungování čistírny odpadních vod v Energoaquě. Slovy obžalovaného Havelky: „Znalec Klicpera prostě neví, kudy a jak odpadní vody v čistírně tekly.“ Nikdo v soudní síni se s ním nepřel.

Ještě hůře pro soudního znalce vyzněla část výpovědi týkající se otázky, na jakém úseku toku řeky by se toxické látky musely s proudící vodou plně rozmísit. Právě argument, že je fyzikálně vyloučeno, aby toxická látka vnikla do Bečvy z výpustě Enregoaqua, tři kilometry tekla řekou, aniž by způsobila sebemenší poškození života, a teprve poté vytrávila následujících čtyřicet kilometrů toků, činí verzi obžaloby od počátku zcela nevěrohodnou. Deník Referendum na to upozornil už v říjnu 2020 a v průběhu přípravného řízení ji vyloučilo i několik dalších expertních posudků.

V průběhu soudu se navíc ukázalo, že znalec Klicpera svůj pochybnou metodou prováděný pokus zfalšoval, tak aby mu výsledky vycházely — v rozporu se zjištěním konstatovaným v terénu — proti Energoaquě. U soudu pak stačilo, aby se obžalovaný Havelka soudního znalce zeptal, zda má jeho pokus s fluoresceinem nějakou předepsanou metodiku, a soudní znalec znovu zcela vypadl z role.

Namísto odpovědi se uchýlil k taktice osobních útoků na experty, kteří jeho posudek rozcupovali. Odpověděl, že záleží na tom, zda pokus dělá odborník, nebo zdali „někdo jen tak pro legraci sype do řeky sůl“. Tím měl na mysli pokus profesora Hrušky, který je jedním z řady těch, jež Klicperovo eskamotérství vyvrátili.

Soudního znalce poté doslova rozcupoval advokát obžalovaných Jiří Obluk. Nejčastější věta jeho dotazování zněla: „Na to jsem se vás neptal!“, kterou vpadával do řeči zmatečně a vyhýbavě odpovídajícímu Klicperovi. Na otázku původu různých tvrzení v posudku, znalec Klicpera například odpovídal: „Řekli mi to.“ Na samozřejmý doplňující dotaz: „Kdo?“ reagoval vyhýbavě, někdy uvedl: „ČIZP,“ jindy: „Četl jsem to v nějaké zprávě,“ nebo dokonce: „Napamatuji si.“ Během svých odpovědí se dokonce jednou s prosbou o radu obrátil na reportéra Deníku Referendum, sedícího v místech pro veřejnost.

V tomto duchu advokát soudního znalce trápil několik hodin. Detaily jsme popisovali v živém komentovaném zpravodajství na Twitteru.