Část kritiky Kataru je skutečně pokrytecká, ale ne ta týkající se lidských práv
Fatima RahimiZačíná mistrovství světa ve fotbale, které se letos koná v Kataru. Blízkovýchodní země přitom čelí kritice, která je zčásti oprávněná a zčásti pokrytecká. Trvat na dodržování lidských práv je ovšem v pořádku a zapotřebí vždy a všude.
Začíná mistrovství světa ve fotbale, které se letos koná v Kataru. Blízkovýchodní země přitom čelí kritice, která je zčásti oprávněná a zčásti pokrytecká. Trvat na dodržování lidských práv je ovšem v pořádku a zapotřebí vždy a všude.
„Mé jméno je La'eeb — arabské slovo, které znamená špílmachr — a miluju tuto krásnou hru,“ píše se na oficiálních stránkách právě začínajícího světového šampionátu ve fotbale v Kataru o maskotovi soutěže. Letošní maskot si bere inspiraci z bílé mužské pokrývky hlavy, v regionu tradiční, vznáší se nad zemí, a vypadá tak jako usměvavý duch z animovaných dětských pohádek.
Řídící orgán světového fotbalu Mezinárodní federace fotbalových asociací — zkratkou označovaný FIFA — prohlásil, že jako pořadatele mistrovství světa pro rok 2022 vybral Katar. Blízkovýchodní země se tak stala nejmenším státem, který kdy mistrovství světa ve fotbale uspořádal. I když se záhy začalo mluvit o korupci, která volbu provázela, katarští představitelé jásali. Mluvili o tom, jak by rádi ukázali zbytkům planety vyspělost arabského světa, a bojovali tak s předsudky vůči muslimům.
Jinde oznámení FIFA vyvolalo značné pobouření. Kritici zdůrazňovali klimatické podmínky v zemi — v létě, kdy se obvykle šampionát hraje, je v Kataru až padesát stupňů Celsia. Jiní vyjadřovali skepsi, zda vůbec arabská monarchie bude schopna zvládnout výstavbu nových stadionů a složité infrastruktury. Připomínala se také otázka dodržování lidských práv, homofobní a diskriminační zákony v zemi a spolupráce Kataru s různými islamistickými skupinami včetně Tálibánu.
Někteří komentátoři také mluvili o nedostatečně dlouhé historii fotbalu na Blízkém východě i konkrétně v Kataru. Předmětem kritiky se stala také sportovní úroveň — v zemi podle některých sportovních novinářů zkrátka nemá fotbal dostačující kvalitu.
Především se ale mluvilo o pracovních podmínkách zahraničních dělníků, kteří tvořili páteř stavebnictví v zemi. Bez nich by Katar nemohl zvládnout vybudovat infrastrukturu životně důležitou pro pořádání světového turnaje. Katar tak čelil intenzivnímu tlaku na reformu svého pracovního systému, aby byl v souladu s mezinárodními standardy lidských práv.
Tisíce mrtvých pracovníků
V roce 2019 britský Guardian zveřejnil článek, který popisoval, že vysoké teploty a intenzivní letní horko bude pravděpodobně významným faktorem úmrtí mnoha pracovníků v Kataru. Toto zjištění pak podpořil výzkum Mezinárodní organizace práce, který přišel s tím, že nejméně čtyři měsíce v roce čelili zaměstnanci při práci venku značnému teplotnímu stresu, tedy stavu, kdy se tělo nedokáže správně ochladit, takže jeho teplota neustále stoupá na nebezpečnou úroveň. Důsledkem může být kolaps klíčových orgánů.
V loňském roce Guardian publikoval text, podle nějž během deseti let v Kataru zemřelo více než 6500 zahraničních dělníků z Indie, Pákistánu, Nepálu, Bangladéše a Srí Lanky. Katarská vláda na to reagovala tím, že počet úmrtí je úměrný velikosti migrující pracovní síly. Čísla podle ní navíc zahrnují lidi, kteří zemřeli z přirozených příčin či bez souvislosti s přípravou šampionátu.
V roce 2017 katarská vláda i v reakci na kritiku uzavřela partnerství s Mezinárodní organizaci práce při Organizaci spojených národů s cílem zahájit reformu pracovního práva. Reformy přijala v roce 2020, a v podstatě tím ukončila systém zvaný „kafala“, v jehož rámci pracovníci nemohli změnit zaměstnání bez svolení zaměstnavatele. V praxi to totiž znamenalo, že zaměstnanci byli nucení pracovat za nelidských podmínek i tam, kde jim třebas nebyla ani vyplácena mzda.
Novinář James M. Dorsey analyzuje, že systém kafala je na Blízkém východě víceméně obvyklý. „Není to nový problém — poprvé jsem o něm psal v roce 1976,“ říká v rozhovoru pro indický server Livemint. Mistrovství světa ve fotbale v Kataru ale problém zviditelnilo a humanitárním aktivistům najednou poskytlo páku, jak prosazovat práva pracujících účinněji.
Katarská vláda také oznámila zvýšení minimální mzdy. Zvýšila se ze 750 katarských rijálů na tisíc, přičemž zaměstnavatel musí navíc zaměstnancům platit stravu a ubytování anebo jim musí vyplácet dalších 800 rijálů. Organizace Amnesty International k tomu uvedla, že Katar sice učinil významný krok, ale minimální mzda zůstává nadále příliš nízká. Organizace na ochranu lidských práv také poznamenaly, že opatření nejsou dostatečně kontrolována a dodržována, takže dělníci jsou vykořisťováni i nadále.
Podle současného kurzu jeden katarský rijál odpovídá hodnotě 6,50 Kč, což znamená, že minimální měsíční mzda pracovníku v Kataru je zhruba 11,7 tisíc korun. A to se bavíme o jedné z nejbohatších zemí světa.
Reformovat… ale pak závazky také dodržovat
Zdá se, že fotbaloví fanoušci toho z Dauhá uvidí za týden více než pracovníci ochranek za roky života v Kataru. Podle výpovědí několika z nich pro britský Guardian mají totiž denně dvanáctihodinové směny a obvykle pouze jeden den volna v měsíci. Pracovníci ochranky dostávají 310 britských liber měsíčně za 348 hodin práce plus malý příspěvek na jídlo. Taková pracovní doba v poměru s měsíční mzdou je v rozporu s katarským zákoníkem práce, napsal Guardian.
The Guardian navštívil jednu ubytovnu, kde zaměstnanci ochranky přebývají. Našel pokoje se čtyřmi palandami nacpanými těsně na sebe v stísněném prostoru. Nebyly tam žádné skříňky, takže muži sdíleli postele se svými věcmi nebo kufrem. Kuchyňské spotřebiče byly nacpané pod postelemi. Na chodbě pak byly špinavé kuchyňské kouty a páchnoucí záchodové kabiny. Jeden ze zaměstnanců řekl, že v ubytovně záchody raději nepoužívá, raději počká a používá toalety v parku.
Představitel katarské vlády pro Guardian uvedl, že od zavedení nového zákona v roce 2020, změnilo zaměstnání více než 420 tisíc zaměstnanců. „Systémová změna neproběhne okamžitě — transformace trhu práce vyžaduje čas. V jiných zemích se jednalo o desítky let dlouhý proces a v mnoha zemích — včetně Evropy — stále probíhá,“ hájil postup své země.
Katarské reformy pracovního práva by měly umožnit lidem, jako jsou zaměstnanci ochranky, přejít od jednoho zaměstnavatele k druhému, odejít do lépe placené práce. Podle zaměstnanců to však v praxi funguje velmi omezeně a mnohdy stále potřebují povolení zaměstnavatele k tomu, aby si nalezli jinou práci.
„Kdyby nám to povolení dali, devadesát procent lidí by zaměstnání změnilo,“ uvedl pro Guardian jeden z nich. „Když spíme, zdává se nám o změně zaměstnání,“ dodal jeho kolega.
Na Blízkém východě a v Perském zálivu je po fotbale obrovský hlad. Lidé tu fotbalem žijí. Je tedy fér, aby se největší fotbalová událost světa konala také na tomto místě. „Ale proč jí nevzít na místo, kde může skutečně zapustit kořeny? Do rozvojové země, kde by obrovské bohatství FIFA mohlo být použito k vybudování infrastruktur, které jsou skutečně potřebné?“ pozastavuje se hlavní sportovní komentátor britského Guardianu Barney Ronay.
Otázka je pochopitelná. Je ovšem také pravda, že pozornost, kterou mistrovství přivábilo, a tlak lidskoprávních organizací i médií Katar dovedly k reformě zákoníku práce.
„Dnes se cítím jako Katar, dnes se cítím jako Arab, dnes se cítím jako Afričan, dnes se cítím jako gay, dnes se cítím jako zahraniční pracovník“ prohlásil na sobotní tiskové konferenci Gianni Infantino, prezident FIFA. Obvinil přitom kritiky mistrovství světa v Kataru z rasismu a pokrytectví.
Kritizovat Katar za to, že nemá dostatečně dlouhou historii fotbalu nebo, že na Blízkém východě fotbal nemá takové místo jako v Evropě nebo Jižní Americe, je vskutku pokrytecké. Kritizovat ho za to, že omezil prodej alkoholu je možná také pokrytecké. Ale kritizovat ho za nedodržování lidských práv je zcela v pořádku.
Nebýt takovéto kritiky dost možná by o žádnou reformu pracovního práva Katar vůbec neusiloval a dál by lidi bez zaváhání vykořisťoval. Dál by v něm lidé umírali a nikoho by to nezajímalo. V kritice je tedy třeba pokračovat i nadále a bojovat za lepší podmínky — a to nejen pro zahraniční pracovníky. Když se celý svět dívá, půjde to snad snáz.
Jestli pořádání turnaje aspoň trochu přispělo ke zlepšení postavení dělníků, tak je to dobře, ne?
Katar ten turnaj moc chtěl a mohl nabídnout v podstatě neomezený rozpočet ....... tak ho prostě má.
Stadiony, na kterých se hraje, jsou beze sporu úžasné, nádherné a skvostné. Starobylé římské arény nemají při srovnání šanci. Skutečné monumenty lidského ducha a schopností.
Z ekologického hledistka je to špatný, taky mi není úplně jasné, co s těmi stadiony bude, pochybuju, že místní liga dokáže naplňovat takové kotle............... přesto všechno si zrovna letos strašlivě uvědomuju, jak je fotbal dobrý a válka zlá.
Ať žije MS ve fotbale.
se rozhodla k bezprecedntnímu kroku. Toto mistrovství nevysílá. Takže jediná možnost zápasy sledovat je u placeného poskytovatele televizního vysílání Magenta TV.
Rovněž mnohé sportovní bary se dobrovolně rozhodly mistrovství bojkotovat, a neorganizovat žádné společné veřejné sledování.
Což je tedy skutečně na Německo co říci. Při minulých mistrovstvích tím všichni celou dobu žili, a veřejnoprávná televize především, a nikdy by si to nenechala ujít.
Nejsou vidět ani žádná auta s německými vlaječkami, ani žádné jiné podobné znaky fotbalového šílenství, tak jako při každém dosavadním mistrovství, ať už světa nebo Evropy.
Jinak jsem slyšel, že většina stadionů bude po mistrovství zase zbourána.
To dává smysl, a pro neomezeně bohatý Katar to určitě není žádný problém.
Smím se zeptat, jak nevysílání zdůvodňuje? Tipnu si: Katar je země, ke se porušují lidská práva? Jejich zkapalnělý plyn je ale košer??
No vida, náš obdivovatel "mladého Miloše Zemana" položil otázku, a sám si na ni odpověděl.
Ano, je tomu skutečně tak.
Kromě toho se nikdo už ani nesnaží zapírat, že udělení mistrovství světa Kataru předcházela masivní korupce funkcionářů FIFA.
Musím se opravit: některé vybrané zápasy veřejnoprávní televize přenáší. Dnes např. Mexiko-Polsko.
Je to ale zřetelný posun a distanc oproti minulým mistrovstvím, kdy ve veřejnoprávní televizi šlo samozřejmě úplně všechno.
Aha, takže vysílá......... neboli jde taky o prachy, ne o lidská práva...
A s tím "našim obdivovatelem mladého M.Z." -- vy víte, že jsem doporučil ČSSD tvrdost v kritice ODS a ANO, a to proto, že byla vítězná, ne proto, že bych obdivoval Zemana, protože toho jsem tu kritizoval mnohokrát. Přesto nedokážete odolat a plivnete na mě... Vy jste takový smutný typ, pane Kolaříku. Diskuse je v podstatě nemožná. Z vaší strany jde vždy a pouze o tom, nakolik je druhý ve vaších očích zmetek. Někteří jsou velcí zmetci, někteří, jako já, takoví normální. Tato kategorizace je dle vás diskuse.
Prý
"jde taky o prachy, ne o lidská práva"
míní pan Morbicer.
Takže kdyby nevysílala vůbec, tak přijde s tím, že "Jejich zkapalnělý plyn je ale košer??", a když částečně vysílá, tak "jde taky o prachy, ne o lidská práva".
A tak podobně je to s ním vždycky. S tím člověkem je skutečně možno velmi racionálně diskutovat.
No nic. Takže si zopakujme to podstatné.
Většina těch "úžasných, nádherných a skvostných" stadionů bude zřejmě po mistrovství zase zbourána. Mistrovství bylo Kataru nejen uděleno na základě rozsáhlé korupce, ale později rovněž na základě korupce přeloženo z léta na "zimu".
V souvislosti se zahájeným mistrovstvím se v Německu skoro více mluví o různých politických symbolech a skandálech, které už ho od začátku doprovázejí, např. při různých politických gestech hráčů: pásky na rukávech podporující LGBT komunitu (následoval postih ze strany pořadatelů), nebo íránští hráči, kteří jako jeden muž nezpívali hymnu vlastní země.
Lidé tady v Německu se vyjadřují o mistrovství velmi rezervovaně a distancovaně, nanejvýš připouštějí, že se občas podívají. Neexistuje žádné fotbalové třeštění, jak ho známe z minula.
jak to vyjádřil pan Morbicer, tak ano, jistě.
Už se objevily propočty, o kolik přijde toto mistrovství německé hospodářství levněji než minulá mistrovství. Neboli kolik pracovního času méně se promarní sledováním televize v pracovní době, a přepočítáno na peníze.
Jsem toho názoru, že Katar neměl MS získat. Z řady důvodů. Nyní by se však už mělo mlčet. Vina je na straně FIFA, ne Kataru. Nakonec Rusko a Katar něco spojuje: Oba státy, poněkud nestejných rozměrů, při poznávání západního světa a obcování s ním nabyly (žel zřejmě správného) dojmu, že jeho podstatou je "slabost" pro peníze. Ve sportu (a jistě nejen v něm) toho začaly vůči původem západním institucím využívat.
Osobně si myslím, že je mnohem akutnější protestovat proti ruské agresi vůči Ukrajině (protože ta je zločinem a strašným regresem), než proti již neadekvátní úpravě soužití osob stejného pohlaví zdaleka nejen v pořadatelské zemi MS v kopané.
MS v kopané bych viděl rád ...třeba v (býv.) Jugoslávii.
Při výstavbě těch stadionů zemřely tisíce lidí. Je možno to jenom odhadovat, protože oficiální statistiky neexistují, a každopádně je Katar nikomu neposkytne.
Jedná se většinou o námezdní dělníky např. z Nepálu, kteří mají doma ženu a děti. Typické příběhy jsou takové, že o něm několik měsíců nic neslyšeli, a pak najednou stálo před jejich domem pohřební auto s cínovou rakví.
A to v míru, nikoliv ve válce. Kvůli debilnímu mistrovství světa ve fotbale.
Nikdo nikomu nesliboval, že bude "nyní už mlčet", a nikdo nemá právo po nikom požadovat, aby "nyní už mlčel".
Jinak to, že veškerá vina padá na FIFA, je přece z podstaty věci naprosto jasné.
Tato švýcarská "nezisková organizace" není nic jiného než mafie. Stejně jako např. Mezinárodní olympijský výbor.
Napřed čistě technická poznámka: německé veřejnoprávní televizní stanice vysílají 48 z 64 utkání MS v Kataru. Zbytek nevysílají jenom proto, že na ně má vysílací práva jiná televizní stanice. Jedná se tedy víceméně o stejný model jako u České televize.
-------------------------
Co se pak protestů proti oficiální katarské homofobii týče: musím přiznat že původně jsem tyto plánované protesty považoval spíše jenom za mediální gesto. Nějak ve stylu "my chceme ukázat, že nejsme jenom fotbaloví profesionálové, ale že také dokážeme demonstrovat za uznávané hodnoty".
Nicméně v posledních dnech jsem tento svůj dojem musel dost revidovat, jmenovitě při pohledu na postoje členů německého národního mužstva. Zdá se že oni jsou opravdu naprosto nepředstíraně rozhořčeni, že jim vrcholní fotbaloví funkcionáři jejich protest, jejich vyjádření solidarity s katarskou LG komunitou zakázali; a tak si při oficiálním fototermínu před zápasem demonstrativně zakryli ústa. Což ovšem v televizním přenosu - kontrolovaném opět FIFA - ukázáno nebylo.
Je tedy skutečně pozitivním a potěšitelným úkazem, že tito fotbaloví profesionálové skutečně dokáží zaujmout - a to sice zjevně z vlastního osobního přesvědčení - jasný občanský postoj.
A za druhé se - opakovaně - ukazuje, že současné vedení světového fotbalu používá metod, jaké jsme poznali v dobách totality. Co se vládnoucí moci nehodí, to je prostě potlačeno, vymazáno.
Nejhorší na tom je, že ani v budoucnosti se v tomto ohledu zřejmě nic nezmění; současný - víceméně diktátorsky vládnoucí - předseda FIFA Infantino nemá v nastávajících volbách vůbec protikandidáta; to znamená že (pokud ho za jeho minulé činy nedostihne justice) bude dál nerušeně ovládat světový fotbal.
Tak především by fotbalisté měli mít maximální mzdy, představoval bych si ji, dejme tomu, ve výši maximálně dvojnásobku katarské minimální mzdy plus nějaký rozumný příspěvek na vitamíny, mičudu apod. Zbytek jejich přemrštěné mzdy by měl pochopitelně jít na rozvoj mezinárodního dělnického hnutí. Ronaldovi bych dal navíc za každý vstřelený gól pětikorunu, aby nebrečel.
Ale hlavně, příští MS by se nemělo konat v ultranacionalistických a teroristických USA, které mají, jak jsme si již vysvětlili, na svědomí smrt milionů nevinných obětí své imperialistické zvrácenosti (zlatý Katar), ale na Kubě. Vítěz by měl vstup do Muzea kubánské revoluce zdarma a navíc fotku s autogramem Raúla Castra. Tak neobvyklá cena bude jistě motivovat k mimořádnému výkonu.
Ostatně si myslím, že by na ruské šváby mělo jednou dojít, a že by neměli vyváznout bez trestu.
:-)
Ale možná to ani nebude potřeba.
Neboť kdo se směje naposledy, ten se směje nejlépe.