Soudy si neumí představit, že finanční správa lže. A ona opravdu lže často

Zuzana Vlasatá

Rozovor se senátorem Tomášem Goláněm o tom, jak se stalo, že se finanční správa zvrhla, proč se náprava bezpráví nemůže obejít bez iniciativy obětí, jak ji změnit, aby začala fungovat řádně — a o tom, proč je třeba změnit služební zákon.

„Finanční správa je nyní skutečně nastavená tak, že plodí kauzy likvidující firmy a podnikatele,“ říká senátor Tomáš Goláň. Foto FB T. Goláně

Tomáš Goláň je od roku 2018 senátorem za zlínský obvod, nejprve jako nezávislý, v roce 2020 vstoupil do ODS. Od roku 1993 působí jako daňový poradce, v roce 2006 založil daňovou kancelář.

Jako daňový poradce — ještě před svou politickou dráhou — hlasitě vystupoval proti neoprávněnému vydávání zajišťovacích příkazů a obecně proti přečinům Finanční správy. Stal se tak jakýmsi neformálním obhájcem obětí takzvaného „zaklekávání“. Deník Referendum s ním hovořil o tom, jak se jako politik zasazuje za práva občanů poškozených Finanční správou, co lze v této oblasti očekávat po změně vládní garnitury a jak by Finanční správu reformoval.

Po podzimních volbách jsem očekávala, že se v rámci tolik skloňované deagrofertizace státní správy začne řešit i nespravedlnost napáchaná zajišťovacími příkazy. Teď už bývalá šéfka Generálního finančního ředitelství Tatiana Richterová v Senátu během veřejné debaty na toto téma řekla, že finanční správa prohrává přes čtyřicet procent soudních sporů, které z nich vzešly. Příběhy těchto nespravedlností jsou dlouhodobě i vaše téma. Děje se v této oblasti něco?

Celá tahle záležitost nemá jednoduché řešení kvůli služebnímu zákon, který na úřadech ve vedoucích pozicích zabetonovaná status quo — a s ním i nejrůznější existence. Změna tedy bude trvat nějakou dobu. A otázka je, jestli k tomu nebude nutné změnit i služební zákon.

Finanční správa je nyní skutečně nastavená tak, že plodí kauzy likvidující firmy a podnikatele, které jsme zažili. Problémy přetrvávají dodnes. S klienty naší daňové kanceláře něco řešíme neustále.

Nepůjde to změnit bohužel hned. Je válka, máme starosti s rozpočtem a spoustu jiných věcí k řešení.

To zní jako špatná zpráva pro lidi, kteří byli finanční správou zakleknuti podle všech dostupných informací nespravedlivě a chtějí se domoci práva. Jedním z nich je i pan Trávníček, jehož případ jsme s kolegyní podrobně zmapovaly v podcastu Akce Olej. Je to ostatně i klient vaší daňové kanceláře. Nyní sedí ve vězení — podle všeho nespravedlivě. To má prostě jen čekat?

V kauzách, jako je tato, je možné podat podnět ke stížnosti pro porušení zákona na ministerstvo spravedlnosti. Což je mimořádný opravný prostředek, kdy ministr spravedlnosti může tuto stížnost podat k Nejvyššímu soudu. Otázkou samozřejmě je, jakým způsobem se s tím podnětem na ministerstvu poperou. Nemůžeme ale rovnou otevřít všechny staré kauzy. To bychom nedělali nic jiného.

Takže snažit se podle vás musí zejména poškození?

Ano. Důležité je, aby se nám podobné kauzy neopakovaly. Sice odstoupila generální finanční ředitelka, nicméně je potřeba něco udělat se strukturou finanční správy.

Během naší práce daňových poradců běžně vidíme, že se svědkům vkládá do úst něco, co nikdy neřekli. Zažili jsme také, že se svědka na něco nezeptají a pak řeknou, že to popřel. Tyto praktiky bohužel nezmizí ze dne na den.

Jak můžeme tento stav změnit?

Vzdělávat lidi na finančních úřadech — tak, aby znali zákon, nejen slepě následovali metodické pokyny. Absence znalostí je velký problém. Myslím, že by se také měly vrátit rozhodovací pravomoci zaměstnancům úřadů na prvním stupni. To by zamezilo stavu, kdy někdo od stolu na krajském úřadu rozhoduje o případu, do nějž nevidí.

Právě zaměstnanec na prvním stupni Finanční správy přitom provádí kontroly ve firmách, zná celou situaci — je nejlépe schopen zhodnotit, v jakém skutkovém stavu se případ nachází. Přesto nemůže on ani nikdo na jeho pracovišti rozhodnout. To naopak dělá někdo, komu se dostávají jen zprostředkované informace a jehož hlavní motivací je co nejvíce případů doměřit a dostat tak peníze do státní pokladny.

Zdá se, že máte jasnou představu, jak finanční správu přenastavit. Vzdělávat úředníky, aby znali zákon, je jistě potřeba. Nechce to i nějakou hlubší systémovou změnu?

Konzultuji to s ministrem financí. Vždy ale znovu a znovu narážíme na služební zákon… Komplikací pro nás v tuto chvíli je i to, že Generální finanční ředitelství je oddělené od ministerstva. Žije si svým vlastním životem.

Původní záměr nepochybně směřoval k tomu, aby bylo politicky nezávislé. Ale jak se říká: cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly. Struktura, kdy všechna moc pochází z jednoho místa a postupně se rozkládá na krajské úřady a potom na odvolací finanční ředitelství, je nefunkční. Nikdo se v ní nepídí po pravdě. Jen po tom, jak doměřit daň. Ten systém byl zkrátka nastaven na drakonické vybírání daní.

Udělám odbočku: stejnou strukturu se pokusila vytvořit minulá vláda v rámci stavebního řízení. Opět to měl být superúřad, pak speciální odvolací a krajské úřady. A teď vidíme, jak je nebezpečné, když se do čela dostane někdo, kdo nemá zájem, aby věci fungovaly správně, ale podle něj.

Zase by někdo v čele superúřadu rozhodoval pomocí metodických pokynů, jak to bude vypadat v celé republice. Zasahoval by do územních záležitostí municipalit, které by neměly možnost rozhodovat. Varuju před takovými centralizacemi, protože nahrávají korupci.

Musíme dostat autonomii do územních pracovišť, jejichž pracovníci znají jednotlivé firmy, lidi nebo kauzy a díky tomu mají větší kompetenci rozhodovat erudovaně. Samozřejmě pokud na to mají vzdělání. Bohužel, pokud jde o Finanční správu, většina schopných lidí z nich odešla, protože se nemohli dívat na bezohledné rozhodování na základě metodických pokynů.

×