Deník Referendum vyhrál další soud. Whistleblowerka Rajmanová mluvila pravdu

Redakce DR

Deník Referendum uspěl v dalším soudním sporu, v němž byl žalován pro údajné poškození dobrého jména inženýra Šuráně, na jehož nekalé praktiky ve vedení Institutu ionizujícího záření upozornila tamější pracovnice Božena Rajmanová.

Božena Rajmanová měla právo v článku tvrdit, že její nadřízený vyváděl peníze do soukromé firmy. Foto Saša Uhlová

Deník Referendum zvítězil v dalším soudním sporu, v němž byl žalován pro údajný zásah do práva na ochranu osobnosti. Nemusí se tak omluvit za tvrzení v článku o whistleblowerce Boženě Rajmanové z roku 2016, který popisoval podezřelé praktiky ve státní příspěvkové organizaci Český metrologický institut. Proti nynějšímu rozhodnutí Nejvyššího soudu již není možné podat opravný prostředek.

Předmětný článek „Případ whistleblowerky: Říkali jí, že si zahrává s ohněm. Nevzdala to“ napsala reportérka DR Gaby Khazalová a pojednával o případu Boženy Rajmanové, bývalé zaměstnankyně Českého metrologického institutu, kterou propustili v rámci reorganizace poté, co upozorňovala na nehospodárné nakládání s majetkem ze strany svého nadřízeného, Jiřího Šuráně. 

Právě tehdejší vedoucí Institutu ionizujícího záření, který spadal pod Český metrologický institut, podal na Deník Referendum i Boženu Rajmanovou žalobu za její výrok: „V roce 2011 nastoupil do vedení Inspektorátu ionizujícího záření inženýr Šuráň. Protože jsem měla jako sekretářka na starosti všechny doklady, hned jsem si všimla, že začal vyvádět peníze do soukromé firmy.“ Šuráň požadoval omluvu a peněžité odškodné za zásah do osobnostních práv.

Obecní soud pro Prahu 10 mu vyhověl. Deníku Referendum v roce 2018 uložil uveřejnit omluvu a oběma žalovaným uhradit po sto tisíci korunách. Všechny strany se odvolaly a věc přešla k Městskému soudu v Praze. Ten rozsudek prvoinstančního soudu zamítl ve všech bodech a uložil žalobci uhradit náklady řízení — advokátům Vítězslavu Dohnalovi zastupujícímu Deník Referendum a Václavu Láskovi, který hájil Boženu Rajmanovou.

„Soud prvního stupně nesprávně zúžil smysl předmětného výroku, pokud mu přiřkl výhradně trestněprávní význam. Již samotný pojem ‚vyvádění peněz‘ nemusí v obecné mluvě vždy odkazovat na trestnou činnost, avšak také toliko na různé neférové nebo nehospodárné jednání, například i na tzv. outsourcing u státních organizací, tedy svěřování některých jejich činností soukromým subjektům za úplatu, což nemusí být vždy výhodné,“ píše se v rozsudku Městského soudu. 

×
Diskuse
JH
September 1, 2020 v 14.51
Gratuluji

redakci DR.