Do nové fáze vstoupil dle shody pozorovatelů konflikt, který započal 13. června Izrael útokem na íránská jaderná a vojenská zařízení. Během víkendu se totiž k Izraeli připojily Trumpovy Spojené státy. Svými bombardéry a plochodrážními střelami zaútočily na cíle spojované s íránským jaderným programem v Isfahánu, Natanzu a Fordó. Írán by nyní měl podle vojenské logiky uplatňované v podobných situacích rozšířit odvetné údery z izraelských i na americké cíle. To podněcuje obavy z další eskalace.

„Nevíme, co nyní přijde, a pochopitelně ani — což je snad ještě důležitější — co nastane potom. Protože eventuální reakce bude mít sklon vyvolat zase další reakci,“ shrnul pro France 24 Simon Mabon, specialista na mezinárodní vztahy.

Jak přibližuje podrobně Frank Gardner na BBC, Írán může reagovat celou řadou tahů. Spojené státy mají v regionu velké ambasády a patnáct vojenských základen. V Iráku, Kataru, Bahrajnu, Saúdské Arábii či Kuvajtu si také pronajímají stovky budov. Útok na jakýkoliv z těchto cílů — a zvlášť v případě, pokud by při něm zemřeli američtí občané — by takřka určitě nezůstal bez další odezvy.

Zvláštní obavy budí pak stále možnost zablokování ústí Perského zálivu v Hormuzské úžině, kudy je přepravováno dvacet procent světové produkce ropy. Finanční společnost JPMorgan odhaduje, že cena ropy by v takovém případě vzrostla o sedmdesát dolarů na barel, tedy přibližně na dvojnásobek současné úrovně. Od počátečního izraelského útoku stoupla přitom již o deset dolarů.

Export přes Hormuzský průliv směřuje ovšem dnes z velké části nikoli na Západ, ale do Číny, a tak je otázkou, zda ji bude chtít Írán příslušně poškozovat. Trumpův ministr zahraničí Marco Rubio už ostatně v Pekingu jedná, aby Čína Íránu krok za každou cenu rozmluvila.

Vedle amerického útoku souběžně pokračují i údery vlastního Izraele, na které Írán odpovídá drony a raketami. Z Íránu je hlášeno několik stovek obětí, z Izraele zatím dvacet pět mrtvých.

Vede se debata, v jakém stavu dosavadní útoky íránské síly zanechaly — nad zemí totiž už v podstatě nefunguje ani protiraketová obrana, ani sofistikovanější protiletecká obrana. Někteří pozorovatelé míní, že Írán je stále silný — na Izrael vysílá schválně starší drony a rakety, aby vyčerpal jeho obranný systém, a posléze nasadí novější a ničivější kusy. Jiní naopak tvrdí, že jeho kapacity byly zásadně poškozeny a možnosti íránských útoků mimo bezprostřední okolí jsou značně omezené.

Původním oficiálním cílem interventů bylo „odstranit hrozbu“ v podobě íránského jaderného programu a vojenské síly. V posledních dnech se ale stále více mluví i o snaze způsobit pád režimu. Opresivní systém šíitské teokracie je v Íránu u moci šestačtyřicet let. Stále však nebyl zveřejněn důkaz, že skutečně vyvíjel jadernou zbraň.