Do nové fáze vstoupil dle shody pozorovatelů konflikt, který započal 13. června Izrael útokem na íránská jaderná a vojenská zařízení. Během víkendu se totiž k Izraeli připojily Trumpovy Spojené státy. Svými bombardéry a plochodrážními střelami zaútočily na cíle spojované s íránským jaderným programem v Isfahánu, Natanzu a Fordó. Írán by nyní měl podle vojenské logiky uplatňované v podobných situacích rozšířit odvetné údery z izraelských i na americké cíle. To podněcuje obavy z další eskalace.

„Nevíme, co nyní přijde, a pochopitelně ani — což je snad ještě důležitější — co nastane potom. Protože eventuální reakce bude mít sklon vyvolat zase další reakci,“ shrnul pro France 24 Simon Mabon, specialista na mezinárodní vztahy.

Jak přibližuje podrobně Frank Gardner na BBC, Írán může reagovat celou řadou tahů. Spojené státy mají v regionu velké ambasády a patnáct vojenských základen. V Iráku, Kataru, Bahrajnu, Saúdské Arábii či Kuvajtu si také pronajímají stovky budov. Útok na jakýkoliv z těchto cílů — a zvlášť v případě, pokud by při něm zemřeli američtí občané — by takřka určitě nezůstal bez další odezvy.

Zvláštní obavy budí pak stále možnost zablokování ústí Perského zálivu v Hormuzské úžině, kudy je přepravováno dvacet procent světové produkce ropy. Finanční společnost JPMorgan odhaduje, že cena ropy by v takovém případě vzrostla o sedmdesát dolarů na barel, tedy přibližně na dvojnásobek současné úrovně. Od počátečního izraelského útoku stoupla přitom již o deset dolarů.