Izrael zastavil útočnou kampaň vůči Íránu, zahájenou 13. června. Potvrdil to už i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že mezi Izraelem a Íránem byl dohodnut klid zbraní; v úterý nad ránem se ale ještě oba státy ostřelovaly. Teprve večer vystoupil Netanjahu s projevem, v němž ohlásil „velké vítězství“. Íránský ministr zahraničí zároveň potvrdil, že pokud Izrael znovu nezaútočí, Írán už „pokračovat v odplatě“ nebude.

„Těžko zde mluvit o opravdovém konci. Ale pro tuto chvíli lze snad odpovědně říci, že konflikt byl pozastaven,“ uvedl pro France 24 Simon Mabon, expert na mezinárodní vztahy z Lancasterské univerzity.

Izrael cílil své útoky oficiálně na „hrozbu íránského jaderného a balistického programu“. Zlikvidoval přitom četné vojenské cíle i objekty duální povahy jako výrobny motorů či sídlo televize. Ničeny byly také sklady raket a jejich odpaliště.

Ohledně škod na jaderném programu ovšem panují pochybnosti — byť se k úderům o víkendu připojily i Trumpovy Spojené státy.

„Útoky mnohá zařízení nesporně poničily. Zabito bylo též na čtrnáct předních jaderných vědců. Program by ale mělo jít podle všeho obnovit. (…) Zpráva rozvědky amerického Pentagonu konstatuje, že útoky zbrzdily íránský jaderný program pouze o několik měsíců,“ shrnul pro Al-Džazíru blízkovýchodní expert Sina Azodi působící na Univerzitě George Washingtona ve Washingtonu, D.C.

Izraelské nálety, střely a drony usmrtily v Íránu během dvanácti dní dle různých zdrojů 610 až 940 lidí. Íránské odvetné údery zabily v Izraeli na třicet lidí. Mohutný útok USA z víkendu oplatil Írán nakonec pouze symbolicky — dopředu hlášeným úderem na americkou základnu v Kataru, při němž nebyl nikdo zabit.

Debata o výsledku

V debatě pozorovatelů, hodnotících výsledek konfliktu, dominuje nyní konstatování, že Netanjahu zjevně nedosáhl všeho, co si od útoku sliboval — zvláště íránský režim nejeví navzdory likvidaci své generality a bezprecedentnímu bezpečnostnímu selhání známky jakékoli eroze.

Se značnými rezervami je také vnímáno Netanjahuovo konstatování, že Izrael zničil na dvacet tisíc různých íránských střel. Íránský balistický arzenál je nicméně bezesporu oslabený. Zemi nepomohla ani Čína, ani Rusko, ani Turecko a Izrael jasně demonstroval celému regionu svoji vojenskou převahu.

Řada pozorovatelů poukazuje na nebezpečný precedent tolerované agrese podložené jen obecnou hrozbou. Mluví se také o možném posílení militaristických tlaků ve vlastním Íránu a o možném dalším utužení režimu. Fakticky lze ovšem zatím pozorovat jen akceptaci vůle silnějšího. Benjamin Netanjahu se navíc nechal hned slyšet, že podobné údery se mohou v případě „potřeby“ opakovat.

„Pokud by Írán chtěl jaderný program obnovit, bude Izrael jednat se stejným odhodláním a stejnou silou, aby danou snahu překazil,“ uvedl izraelský premiér v úterním projevu.

Ani Izrael, ani žádný jiný aktér mezinárodního systému dosud nepředložil důkaz, že Írán opravdu vyvíjí — anebo v posledních letech vyvíjel — jadernou zbraň.