Už jen necelé dva měsíce zbývají na Slovensku do předčasných parlamentních voleb, jež byly vyhlášeny v zimě na 30. září. Trendy před nimi jsou přitom poměrně jednoznačné. V čele žebříčků preferencí dlí již od jara Smer — sociálná demokrácia Roberta Fica následovaný středověji se profilujícím Hlasem — sociálnou demokráciou Petera Pellegriniho a liberálním Progresívným Slovenskem.

Zatímco preference Hlasu stále mírně klesají, Smer a Progresívné Slovensko naopak mírně posilují. Dle znalecké shody je nanejvýš pravděpodobné, že právě tyto dvě strany se letos utkají o pomyslné první místo.

„Ak nakreslíme, ako je spoločnosť polarizovaná na zahranično-politickej orientácii, či predstave štátu, progresu a konzervativizmu, tak Progresívne Slovensko a Smer sú politické bašty týchto dvoch skupín,“ uvedl v podcastu Aktualit.sk Jakub Hankovský, ředitel výzkumné agentury Ipsos.

Průzkumy na Slovensku vedl od posledních voleb po většinu času Pellegriniho Hlas, který se hned v roce 2020 od Smeru odštěpil. Robert Fico nicméně dokázal Smer konsolidovat, změnit ve stranu jednoho muže a vrátit na výsluní.

Na absolutní čelo průzkumů mu pomohl nejprve proticovidový a orbánovský populismus a následně image nejdůraznější, často až plakátově agresivní opozice vůči Matovičově—Hegerově koalici, jež na Slovensku v posledních letech vládla.

Z problémů Matovičovy—Hegerovy koalice těží co do volebních preferencí přitom i Progresívne Slovensko, jež se po zklamání z výkonu vládnoucích stran stává hlavní volbou pro mladé a městské voliče.

Hlas si stylizací do obrazu nového, reformovaného a kultivovanějšího Smeru udržuje navzdory vlastním potížím pozici středně velké strany. A podobně v menším je na tom i Republika — fašizující uskupení agresivního nacionalistického populismu, které se v roce 2021 vydělilo z ĽSNS Mariana Kotleby.

„Máme tu akúsi veľkú štvorku — Smer, Progresívne Slovensko, Hlas a Republika. U nich už je v podstate istota, že sa do parlamentu dostanú, pokiaľ sa nestane niečo mimoriadne. Majú relatívne veľké voličské jadrá aj potenciál (...) U ostatných je to otázne,“ doplnil v podcastu Aktualit.sk Hankovský.

Spojování pravice

Známí představitelé klasické slovenské pravice chtěli na jaře po vyhlášení předčasných voleb původně zformovat jednotný blok, který bude se Smerem a Hlasem soupeřit jako rovný s rovným. To se nicméně nepovedlo, a to zejména kvůli neochotě vůdčích osobností jednotlivých bloků a stran podřizovat se druhým.

Nakonec vznikla na pravici dvě nová uskupení: Demokrati, sdružující nejznámější ministry poslední vlády, kteří se distancovali od chaotického Igora Matoviče, a Modrí, Most-Híd, což je formace kolem někdejšího reformistického premiéra Mikuláše Dzurindy.

Kromě toho kandiduje separátně Sloboda a Solidarita (Saska) Richarda Sulíka i někdejší strana exprezidenta Kisky Za ľudí — ta ovšem rozpuštěná na Matovičově přepestré kandidátce kolem jeho vlastního hnutí OĽaNO.

Výsledkem je podpora pro Sasku a OĽaNO oscilující mezi pěti a sedmi procenty a pouze dvou, respektive tříprocentní pozice Demokratů a Modrých, Mostu-Hídu.

„Je možné, že Demokrati alebo Modrí ešte z volieb na poslednú chvíľu odstúpia, aby predišli prepadnutiu hlasov (...) Zatiaľ sa ale tvári, že nič také nepadá do úvahy,“ řekl k tématu v relaci Dobré ráno deníku SME publicista Samuel Marec.

Strany kolem pěti procent

V pásmu mezi sedmi a pěti procenty se dále dlouhodobě udržuje Sme rodina, formace kolem kontroverzního podnikatele a bulvární celebrity Borise Kollára s v podstatě lepenistickým programem. Voličsky podobně je na tom tradiční konzervativní Kresťanskodemokratické hnutie (KDH).

Nově pak překračuje hranici pro vstup do parlamentu Slovenská národná strana (SNS) v čele s Andrejem Dankem, jíž zjevně pomohlo vytvoření předvolebního bloku s dalšími malými, často konspiračními stranami.

Maďarské strany sdružené v bloku Aliancia/Szövetség a Maďarské fórum zůstávají letos pod tříprocentní hranicí — podobně jako již delší dobu upadající Kotlebovci.

Pozorovatelé připomínají, že předvolební průzkumy na Slovensku mají tradičně omezenou vypovídací hodnotu. Obrovský podíl voličů — leckdy i padesát procent — se totiž rozhoduje až na poslední chvíli.

Avšak před letošními volbami má již dle zjištění výzkumníků vybráno na šedesát procent Slováků rozhodnutých jít volit. Zbytek by se měl jako vždy rozhodovat dle závěrečné fáze kampaně, předvolebních debat a eventuálně nějaké mimořádné události.

Kampaň zatím letní

Kampaň není zatím zdaleka tak ostrá, jak mnozí očekávali. I tak je ale zvláště u menších stran výrazná. Strany na pravici mobilizují vůči návratu Smeru a vymezují se i vůči „nezkušenému“ Progresívnému Slovensku. SNS, KDH, Republika a Sme rodina slibují zase záchranu před liberály.

Hlas a Progresívne Slovensko vedou dle shody pozorovatelů zatím poněkud fádní kampaň vyhýbající se otevřeným konfliktům. Smer je tradičně agresivnější, ale i Ficovi lidé tráví léto spíše kampaní na žních, při různých vlasteneckých vatrách a na folklórních slavnostech.

Sulíkově Sasce pomáhá letos v kampani Babišův exsprávce sítí Marek Prchal, leč zatím s rozpačitými výsledky — strana například zvedá jako jedno z hlavních témat záchranu aut se spalovacími motory a její kandidáti se fotí bosí.

OľaNO Igora Matoviče se zase rozhodlo slíbit 500 eur každému za účast ve volbách a projet Slovensko s kolonou starých Fiatů 500, jejichž nákladnou koupi odmítá přiznat v kampaňovém rozpočtu. A kandidátky Pellegriniho Hlasu si nezapomenutelně zazpívaly v Trebišově.

Podle odborníků začne ostrá kampaně až s nástupem září. Typická by měla být zdůrazňováním hrozby, jíž by úspěch toho či onoho pro Slovensko znamenal, a tlakem na strany pod pětiprocentní hranicí, aby na poslední chvíli odstoupily a netříštily protificovský hlas.