O tom, kdo bude vládnout po letošních volbách na Slovensku, nebude rozhodovat vítězství té nebo oné strany; daleko důležitější bude celková skladba parlamentu. Vyplývá to z finálních předvolebních průzkumů zveřejněných ve středu — v poslední den před 48hodinovým předvolebním moratoriem, kdy se už oficiální čísla nevydávají.

První místo nechává větší část průzkumů z poslední vlny Ficovu Smeru-SSD. Hned těsně za ním ale následuje liberální Progresivné Slovensko (PS), přičemž u dvou agentur PS Smer dokonce lehce předbíhá.

Podpora Smeru vždy kolísá mezi 17 a 23 procenty a podpora PS mezi 16 a 18 procenty. Je tak zřejmé, že příští vláda bude muset být opět koaliční, zřejmě i ze tří nebo čtyř stran.

Která z nabízejících se koalic to bude, nelze dopředu říci. Čtyři až šest stran — respektive kandidátek — se totiž i v posledních průzkumech pohybuje kolem hranice vstupu do sněmovny.

„Veľa strán je (letos) v pásme ohrozenia. To môže zásadným spôsobom meniť zloženie vládnych koalícii,“ shrnul politolog Grigorij Mesežnikov pro web HNonline.sk.

Silní vs. kolísaví

Podobně jako na začátku srpna má i dnes jistotu vstupu do parlamentu pouze několik subjektů — vedle PS a Smeru ještě s vysokou pravděpodobností Hlas-SD expremiéra Pellegriniho, který se v roce 2020 ze Smeru vydělil, a také zřejmě Republika — zmodernizovaná krajněpravicová nástupkyně někdejších Kotlebovců.

Za nimi se v posledních průzkumech umísťuje obvykle OĽaNO excentrického expremiéra Matoviče, které dokázalo v průběhu září agresivní kampaní posílit. OĽaNO ovšem letos kandiduje jako regulérní koalice s dalšími subjekty, mimo jiné i se zbytky strany Za ľudí někdejšího prezidenta Kisky. Platí pro něj tak vyšší sedmiprocentní vstupní práh, a i ono se tedy počítá mezi ohrožené.

Po OĽaNO následují v průzkumech v různém pořadí už pěti- až šestiprocentní kandidátky: tradiční lidovecky konzervativní KDH, které je dnes mimo parlament, nacionalisticky populistická SNS, jež byla v posledních letech také neparlamentní, ale před aktuálními volbami posílila spojením s různými ultrakonzervativními a konspiračními subjekty, neoliberální SaS Richarda Sulíka, která formovala a zároveň topila minulou vládu, a lepenistická Sme Rodina v čele s bulvární celebritou a kontroverzním podnikatelem Borisem Kollárem.

Určitou šanci na postup mají pak ještě Demokrati kolem expremiéra Hegera (podpora 3-4 procenta) a Aliancia, což jsou spojené převážně maďarské strany (také 3-4 procenta), byť v obou případech je tato šance už spíše jen teoretická.