Strany úspěšné v posledních volbách ztrácejí nebo zůstávají oslabené; strany vzniklé nedávno odštěpením z původních sílí. Přibližně takto lze shrnout trend voličských preferencí na Slovensku z poslední doby. Podklady pro něj nabízejí průzkumy, které provedly slovenské agentury v dubnu a květnu — ve dvou měsících, jež uplynuly od překonání poslední vládní krize a výměně Igora Matoviče za nového premiéra, Eduarda Hegera.

Nejoblíbenější stranou je již od minulého podzimu Hlas — sociální demokracie expremiéra Petra Pellegriniho, odštěpený loni od Ficova Směru. Od ledna 2021 osciluje Hlas mezi sedmnácti a pětadvaceti procenty. Na druhou nejsilnější stranu si drží náskok v průměru okolo šesti sedmi procent procent.

Onou druhou je přitom v současnosti Svoboda a solidarita (SaS), důsledně pravicová strana v čele s Richardem Sulíkem, aktuálně ministrem hospodářství. SaS přebrala loni okolo Vánoc pozici nejsilnějšího vládního uskupení a od té doby ji neopustila, byť sama v posledních měsících stagnuje na dvanácti až šestnácti procentech.

O třetí příčku s podporou okolo deseti procent se aktuálně sváří dva druhdy nejsilnější subjekty: Matovičovi Obyčení lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO) a starý Směr — sociální demokracie vedený stále Robertem Ficem. Směr se přitom v dubnu a květnu umisťoval ve většině průzkumů těsně před OĽaNO.

Svou stálou podporu kolem pěti až sedmi procent si drží potom třetí vládní strana SME RODINA, nácionálně populistický blok kolem velkopodnikatele a bulvární celebrity Borise Kollára. Kolem šesti až sedmi procent pak osciluje také už skoro rok liberální Progresivní Slovensko, jemuž loni unikl parlament kvůli kvóru pro koalice a chybám v zacílení. Stranu vede od loňského léta Irena Bihariová.

„V niektorých prieskumov stráca Progresívne Slovensko na OĽANO už len necelé percento,“ píší v trendové zprávě RTV Viktor Haber a Zuzana Paráková.

Nad pětiprocentní práh pro vstup do parlamentu se pozvolna dere opět tradiční Křesťanskodemokratické hnutí (KDH), které v posledních volbách končívalo vždy těsně mimo sněmovnu. Naopak pod práh s jistotou klesá poslední koaliční strana Za lidi založená exprezidentem Kiskou, nyní však vedená Veronikou Remišovou a zmítaná vnitřními spory.

Vzpoura u Kotlebovců

Zajímavým případem je neoľuďácká strana v čele s Mariánem Kotlebou, jež nese v současnosti název Kotlebovci — Lidová strana Naše Slovensko (ĽSNS). Extremně nacionalistické až fašizující uskupení mělo na Slovensku v posledních letech stálou podporu mezi osmi a třinácti procenty. V posledních volbách však kleslo pod osm a návrat se mu už nepodařil.

Předseda strany Kotleba byl loni odsouzen za podporu a propagaci skupin usilujících o potlačování základních práv a svobod v tzv. šekové kauze. Stalo se tak sice nepravomocně, avšak s nepodmíněnou sazbou. Kotleba se proto začal připravovat na alternativu, že stranu povede z vězení. To vyvrcholilo loni změnou stanov ĽSNS, která petrifikovala jeho osobní vliv. Skupina několika dalších známých kotlebovců se proti tomuto postavila a zjara letošního roku založila vlastní formaci — hnutí Republika.