Na Slovensku táhnou odštěpené strany, novou mají i Kotlebovci

Petr Jedlička

Dva měsíce po odchodu Igora Matoviče z premiérského postu vede průzkumy stále Hlas expremiéra Pellegriniho odštěpený z Ficova Smeru. Nová strana vznikla také na krajní pravici. Mateřskou ĽSNS Mariana Kotleby přitom překonává už i ona.

Hlas — sociální demokracie expremiéra Petra Pellegriniho (třetí zleva), odštěpený loni od Ficova Smeru, je na Slovensku nejoblíbenější stranou už od minulého podzimu. Foto FB Peter Pellegrini

Strany úspěšné v posledních volbách ztrácejí nebo zůstávají oslabené; strany vzniklé nedávno odštěpením z původních sílí. Přibližně takto lze shrnout trend voličských preferencí na Slovensku z poslední doby. Podklady pro něj nabízejí průzkumy, které provedly slovenské agentury v dubnu a květnu — ve dvou měsících, jež uplynuly od překonání poslední vládní krize a výměně Igora Matoviče za nového premiéra, Eduarda Hegera.

Nejoblíbenější stranou je již od minulého podzimu Hlas — sociální demokracie expremiéra Petra Pellegriniho, odštěpený loni od Ficova Směru. Od ledna 2021 osciluje Hlas mezi sedmnácti a pětadvaceti procenty. Na druhou nejsilnější stranu si drží náskok v průměru okolo šesti sedmi procent procent.

Onou druhou je přitom v současnosti Svoboda a solidarita (SaS), důsledně pravicová strana v čele s Richardem Sulíkem, aktuálně ministrem hospodářství. SaS přebrala loni okolo Vánoc pozici nejsilnějšího vládního uskupení a od té doby ji neopustila, byť sama v posledních měsících stagnuje na dvanácti až šestnácti procentech.

O třetí příčku s podporou okolo deseti procent se aktuálně sváří dva druhdy nejsilnější subjekty: Matovičovi Obyčení lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO) a starý Směr — sociální demokracie vedený stále Robertem Ficem. Směr se přitom v dubnu a květnu umisťoval ve většině průzkumů těsně před OĽaNO.

Svou stálou podporu kolem pěti až sedmi procent si drží potom třetí vládní strana SME RODINA, nácionálně populistický blok kolem velkopodnikatele a bulvární celebrity Borise Kollára. Kolem šesti až sedmi procent pak osciluje také už skoro rok liberální Progresivní Slovensko, jemuž loni unikl parlament kvůli kvóru pro koalice a chybám v zacílení. Stranu vede od loňského léta Irena Bihariová.

„V niektorých prieskumov stráca Progresívne Slovensko na OĽANO už len necelé percento,“ píší v trendové zprávě RTV Viktor Haber a Zuzana Paráková.

Nad pětiprocentní práh pro vstup do parlamentu se pozvolna dere opět tradiční Křesťanskodemokratické hnutí (KDH), které v posledních volbách končívalo vždy těsně mimo sněmovnu. Naopak pod práh s jistotou klesá poslední koaliční strana Za lidi založená exprezidentem Kiskou, nyní však vedená Veronikou Remišovou a zmítaná vnitřními spory.

Aktuální podpora jednotlivých stran. Stínový sloupec u každé strany připomíná její výsledek v posledních volbách. Grafika Europe Elects

Vzpoura u Kotlebovců

Zajímavým případem je neoľuďácká strana v čele s Mariánem Kotlebou, jež nese v současnosti název Kotlebovci — Lidová strana Naše Slovensko (ĽSNS). Extremně nacionalistické až fašizující uskupení mělo na Slovensku v posledních letech stálou podporu mezi osmi a třinácti procenty. V posledních volbách však kleslo pod osm a návrat se mu už nepodařil.

Předseda strany Kotleba byl loni odsouzen za podporu a propagaci skupin usilujících o potlačování základních práv a svobod v tzv. šekové kauze. Stalo se tak sice nepravomocně, avšak s nepodmíněnou sazbou. Kotleba se proto začal připravovat na alternativu, že stranu povede z vězení. To vyvrcholilo loni změnou stanov ĽSNS, která petrifikovala jeho osobní vliv. Skupina několika dalších známých kotlebovců se proti tomuto postavila a zjara letošního roku založila vlastní formaci — hnutí Republika.

V posledních průzkumech mají původní Kotlebovci a Republika již přibližně buď skoro stejnou podporu, nebo Republika Kotlebovce dokonce překovává. Obě formace mají nicméně zatím problém překročit pětiprocentní hranici.

„Ambície skupiny okolo Milana Uhríka a Milana Mazureka boli vidieť už dlhší čas. Ich mediálny výtlak či výtlak na sociálnych sieťach začína prevyšovať Mariana Kotlebu. (...) Kotleba rozhodol, že nedovolí týmto staronovým členom ĽSNS prevziať kontrolu nad stranou, k čomu by podľa mňa nevyhnutne došlo, ak bude Marian Kotleba odsúdený na trest odňatia slobody. Skupina vedená europoslancom Milanom Uhríkom sa toho chopila ako nejakej príležitosti,“ uvádí ke kontextu vzniku Republiky analytik Daniel Milo pro slovenský Denník N.

Pozorovatelé připomínají, že vůdčí postavy starých Kotlebovců a odštěpené Republiky se typově příliš neliší. Současným předsedou hnutí Republika je europoslanec Milan Uhrík, což je národovecký populista a agresivní nacionalista modernějšího — lepenovského — typu. Poslanec SR Milan Mazurek se naopak profiluje klasickými protiromskými výstupy a je znám i jako zlehčovač holocaustu.

Další z výrazných členů Republiky, poslanec SR Miroslav Suja, dal zas o sobě vědět v aktuálním týdnu, když na zasedání parlamentu polil vodou expremiéra Matoviče se slovy: „Takúto studenú sprchu dávate všetkým občanom Slovenskej republiky."

Slováci volili poslance naposledy loni v únoru. Další volby by tak měly být až v roce 2024. Celkově ovšem platí, že politická scéna v zemi zůstává velmi rozkolísaná. Z takřka každé parlamentní strany odešel za uplynulý rok a čtvrt nějaký poslanec. Vládní koalici OĽaNO — SaS — Za Ludí — SME RODINA zmítají soustavné konflikty, každý týden vyhrožuje někdo rezignací. Většina analytiků proto spíš očekává předčasné volby.

Další informace:

Diskuse