Šermování uprchlíky a zdvižené obočí nad opozicí -- že by politické déjà vu? Minulé parlamentní volby probíhaly v březnu 2016, právě mezi vlnami uprchlické krize a v hojně kritizovaném masmediálním rámování střetu dobra a zla. Jak napsal tehdy ve svém sprievodci pred voľbami Vlado Čičmanec: „Popis Smeru ako Zla, ktorého sa treba zbaviť, do veľkej miery sedí. Na to, aby sa v sobotu odohral mýtický zápas, však chýbajú (opozici) hrdinovia“.

Zkoumají-li se ovšem letošní volby na Slovensku více do hloubky, snadno se zjistí, že popsané jevy jsou spíše výjimkami. Oproti situaci na konci zimy 2016 se změnilo ve slovenské politice skutečně mnoho, i když to nemusí být na první pohled patrné. Zde pět příkladů, jež aktuální volby zřejmě zásadně ovlivní.

Jednou z novinek je mobilizace antifašistického hnutí, do nějž se otevřeně zapojily i tři z významnějších opozičních stran. Foto FB Bratislava bez náckov

Blok proti Smeru je větší, pevnější

Když vynecháme kotlebovce, tvořily v roce 2016 opoziční blok čtyři kandidátky: tehdy nová opoziční strana #Sieť kolem neúspěšného, ale perspektivního kandidáta z prezidentských voleb 2014 Radoslava Procházky; neoliberální až libertariánská Sloboda a Solidarita (SaS), jíž její předseda-zakladatel Richard Sulík zformoval stranu v roce 2009 napravo od dzurindovské SKDÚ-DS; slovensko-maďarská středová Most-Híd v čele s Bélou Bugárem, která bývala už v dzurindovských koalicích; a Matovičovi Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO), nedisciplinovaná protificovská všehochuť.

Krátce před volbami 2016 vystoupal pak ještě jeden opoziční projekt v podobě hnutí Sme Rodina, formace založené playboyem a kamarádem několika dnes již mrtvých mafiánů z 90. let Borisem Kollárem, toho času majitelem lyžařského komplexu na Donovalech a bulvární celebritou. S ním se však v parlamentu příliš nepočítalo.

Vlastní volby dopadly nakonec tak, že favorizovaná #Sieť se dostala do sněmovny jen těsně a vůdčí roli v opozici převzala SaS; Sme Rodina udělala nečekaně dobrý výsledek. Most-Híd a část #Sietě následně vstoupily do koalice s Smerem a národovci z SNS, v důsledku čehož se #Sieť rozpadla a zbytek pravicové opozice zůstal v parlamentu ve velké menšině.

Před letošními volbami tvoří opoziční blok opět SaS a OĽaNO, ale společně s nimi vracející se tradiční konzervativní křesťanští demokraté (KDH), tentokrát v čele s nepřehlédnutelným podnikatelem-aktivistou Alojzem Hlinou, a dále dvě nové kandidátky: strana Za Ľudí exprezidenta Andreje Kisky a levopravá dvojkoalice Progresívne Slovensko/Spolu (PS/Spolu). Tu vede Michal Truban a Miroslav Beblavý.

Závazek nejít do koalice se Smerem, SNS či kotlebovci je přitom u letošního opozičního bloku mnohem jednoznačnější než u minulého. Sulík, Hlina i Matovič na boji se Smerem vyrostli a Kiska, Truban a Beblavý stále zdůrazňují, jak je důležité nenechat se Smerem rozdělit. Žádné z pěti uskupení opoziční formace navíc nevylučuje spolupráci se Sme Rodina, a případně i Mostem-Hídem či dalšími stranami, pokud by se dostaly do sněmovny.