Více než měsíc uplynul od chvíle, kdy jsme zde Lukáš Jelínek i já psali o rozštěpu Smeru-SD — hegemona stranické levice na Slovensku v posledních jednadvaceti letech. Ze strany zformované a celou dobu řízené Robertem Ficem odešla v červnu skupina dvanácti poslanců, bývalých ministrů i regionálních osobností kolem populárního expremiéra Petera Pellegriniho. Na začátku prázdnin ohlásila tato skupina vznik strany Hlas-SD — nové sociálnědemokratické formace.

Hlas-SD měl již v okamžiku zrodu předpoklady k úspěchu — v průzkumech vykazoval téměř dvacetiprocentní podporu, zatímco starý Smer-SD devítiprocentní. Navíc k jeho zakladatelům patřily klíčové figury smeráckých struktur v oblasti Šaríše, Zemplínska a banskobystricka — regionů, kde se straně dařilo v posledních letech nejvíce.

Velkou neznámou bylo však, jak na situaci zareaguje zbytek představitelů Smeru. Ve vedení zůstalo jen málo výrazných tváří, Robert Fico se na veřejnosti takřka odmlčel. Nyní s patřičným odstupem již víme, jak vše dopadlo. Víme, že Smer rozštěpení přežil. A víme, že zůstane stranou pod kontrolou Roberta Fica, nikoho jiného.

Blanár, Blaha i mladý Kaliňák

Pokud by chtěl někdo zapomenout, kdo je Robert Fico a co dvanáct let jeho vládnutí přineslo, tak čistě řemeslně vzato, politiku dělat umí. Po propuknutí odchodové krize se sice opravdu odmlčel, zároveň ale vyrazil objet všechny kraje a probrat situaci s lokálními politiky. Přesvědčoval, uklidňoval, sliboval a zachraňoval, co šlo. A vyměňoval funkcionáře.

Na půli července byl svolán bleskový mimořádný sněm Smeru (původně se měl konat až v zimě). Ještě před ním bylo odvoláno sedmnáct krajských a okresních předsedů. Na sněmu si pak nechal Fico schválit nové plně loajální předsednictvo.

„Můžeme se bavit ten ano, ten ne a proč, ale je potřeba, aby tento sněm skončil jednoznačně. Potřebujeme toto období rychle uzavřít. Strana se nesmí dlouhodobě věnovat sama sobě více než deseti procenty své energie. Devadesát procent musí jít k voličům (…) Potřebuji, abyste mi schválili tyto lidi,“ uvedl během svého vystoupení otevřeně.

Ze starých tváří zůstal v úzkém vedení bývalý žilinský župan Juraj Blanár a je v něm i Ladislav Kamenický, exministr financí. Oba jsou zkušení politikové, zároveň však takřka učebnicoví suchaři.

Fico je proto nechal doplnit permanentně provokujícím akademikem Ľubošem Blahou, poslancem Richardem Takáčem z Prievidze, kterého Fico vyzval, ať se nestydí dále používat svou „plechovou papulu“, a devětadvacetiletým Erikem Kaliňákem — v podstatě youtuberem a kromě toho synovcem slavnějšího Roberta Kaliňáka, exministra vnitra a někdejší Ficovy pravé ruky.

„Situace je stabilizovaná. Vyměnili jsme, koho bylo potřeba (…) Když to nebude fungovat, vyměníme někoho zase. Teď ale pojďme dále,“ uvedl Fico na sněmu.

Bojovat, bojovat, bojovat

Vydobýt si své někdejší místo v politice chce staronový Smer ofenzivním přístupem. Primárním cílem má být Matovičova vláda, dalším ale i média a všichni, kdo na Smer útočí. Bojovat slíbil Fico politicky, ale i právně. Na sněmu urgoval spolustraníky, že je potřeba vnést do kritiky nejen fakta, nýbrž i emoce. A být neustále aktivní.

Co se týče ideologických pilířů strany, popsal je Fico v zásadě na stejných místech, jako Pellegrini u svého Hlasu. Smer má být nadále sociálnědemokratický, antifašisitický, pro EU i pro NATO, s důrazem na mladé i na regiony. V rozporu s Pellegrinim kladl Fico snad jenom větší důraz na vlastenectví a pak na zmíněnou razanci kritiky. Zjevně chce, aby byl Smer v opozici hlasitější než Pellegriniho uskupení.

Může taková strategie fungovat? Vzhledem k tomu, jak kostrbatě proběhlo prvních sto dní nové vlády, lze očekávat, že bude dělat řadu chyb. Budou však voliči preferovat opozici kultivovanější, nebo ficovskou? A zapomene se na všechny smerácké kauzy?

Ficův Smer-SD přežil rozštěpení, ale dále funguje v určitém provizoriu. Jednoznačně ustaveno má jenom užší, nikoliv širší vedení. Je znovu formací jednoho vůdce bez alternativ, třebaže s etablovanými lokálními strukturami.

Hodně ukáže podzim, kdy už má začít naplno fungovat konkurenční Hlas-SD, a také prosinec, kdy mají proběhnout další sjezdy. Do té doby zůstane otázka „co dále“ u stranické levice na Slovensku napůl bez odpovědi.