Na Slovensku vládne průzkumům už zase Fico, pomohly mu postoje k Rusku a USA

↗

Do poslední gradace situace na Ukrajině se předseda Směru profiloval zejména ostrou kritikou covidové politiky vlády, místy i s antivaxerskými argumenty. Zaujal při tom i používáním zvláštního chrániče úst. Foto Facebook Robert Fico

Druhé až první místo v průzkumech volebních preferencí obsazuje na Slovensku už zase Směr — sociální demokracie — strana expremiéra Roberta Fica, jež vládla zemi do voleb 2020. Děje se tomu tak soustavně v posledních týdnech. Směr zažil před dvěma lety rozkol, po němž propadl z devatenácti procent podpory na osm. Minulý rok se přitom dokázal vrátit na třináct procent a nyní v lednu přesáhl už patnáct. Podle jedno z měření přeskočil dokonce i dlouhodobého lídra slovenských průzkumů, stranu Hlas — sociální demokracie mladšího expremiéra Pellegriniho, který se právě od Směru v roce 2018 odštěpil.

Nad důvody opětovného růstu Směru panuje mezi pozorovateli relativní shoda: neignorovatelně výrazné vystupování samotného Fica, razantní opozice vůči Matovičově-Hegerově vládě , a to i za cenu posunu k až antivaxerským argumentům, a v posledním měsíci dvě nová témata:

odpor k dohodě současné slovenské vlády s USA o rozšíření obranné spolupráce,
a kritika přístupu NATO k současné situaci na Ukrajině.

Slovenská společnost má dlouhodobě kritičtější vztah k NATO než česká. Výrazně vstřícněji vnímá též Rusko. Současná slovenská vláda je přitom silně proatlanticky orientovaná a strana Hlas Petera Pellegriniho vystupuje spíš nevyhraněně. Směr proto sbírá hlasy jak exstoupenců Hlasu, pro něž je dané téma důležité, tak i voličů malých nacionalistických stran, kteří aktuálně nemají dominantního zástupce. Rozštěp se totiž před časem udál i na slovenské krajní pravici, kde část poslanců Kotlebovy ĽSNS založila vlastní hnutí Republika.

Fico a lidé ze současného vedení Směru sbírají v posledních době podpisy pod protivládní petici za předčasné volby a organizují tematické demonstrace, často s nepřehlédnutelnými výstupy.

Vedle Směru a Hlasu si jinak udržuje relativně velkou podporu neoliberální až libertariánská Svoboda a Solidarita v čele s Richardem Sulíkem, aktuálně ministrem hospodářství. O podporu kolem deseti procent pak usilují protestní hnutí OĽaNO, které minulé volby vyhrálo, ale za epidemie doplatilo na vystupování svého lídra Igora Matoviče, a neparlamentní Progresivní Slovensko, které u voleb skončilo těsně před vstupním prahem pro koalice.

Kolem pěti procent aktuálně oscilují konzervativně-populistický volební blok Jsme rodina kolem podnikatele Borise Kollára, tradicionalistické Křesťanskodemokratické hnutí a dvě krajněpravicové strany: stará Kotlebova ĽSNS a zmiňovaná Republika. Nad tříprocentní hranicí jsou potom ještě Aliance, což je koalice maďarských stran, a stará národovecká SNS, v posledních letech v úpadku.

Řádné parlamentní volby by se na Slovensku měly konat za dva roky.

↗

Podpora jednotlivých slovenských stran dle posledního průzkumu v grafice serveru Pravda. Repro DR