Kdyby se na Slovensku konaly nyní volby, vyhrála by je strana Hlas — sociální demokracie Petera Pellegriniho vzniklá minulý rok odštěpením ze Směru — sociální demokracie Roberta Fica. Shodují se na tom soustavně všechny pravidelné průzkumy. Náskok Hlasu před ostatními stranami se ovšem postupně snižuje — na jaře 2021 šlo o deset procentních bodů, nyní již pouze o čtyři a půl.

Druhou nejsilnější stranou je ve většině průzkumů rovněž už dlouho pravicová Svoboda a solidarita (SaS) Richarda Sulíka, současného ministra hospodářství. Její podpora kolísá stále mezi jedenácti a čtrnácti procenty.

Velkou novinkou je ale třetí místo, na než se vyšplhal původní Ficův Směr. Jeho stávající podpora je srovnatelná s SaS. V některých průzkumech ji dokonce překonává. Voliče sbírá Směr postupně od méně vyhraněného Hlasu a od zklamaných voličů někdejších protestních stran. Podle Ficova nedávného vyjádření přitom Směr hodlá znovu vyhrávat volby.

„Robert Fico bol vždy taký silný, ako slabí boli jeho politickí protivníci. Ak začnú preferenčne posilňovať, tak Fico začne mať problém,“ uvedl k novému trendu politolog Tomáš Koziak pro deník SME.

Teprve za uvedenou trojící Hlas — SaS — Směr následuje blok Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igora Matoviče, jež vyhrál loni v únoru poslední volby. Jeho podpora se nyní pohybuje mezi osmi a desíti procenty, přičemž desetiprocentní hranici překonal naposledy před půl rokem.

Zajímavý je vývoj i ve zbytku politického spektra. Konzervativně populistický blok podnikatele Borise Kollára Jsme rodina, který je aktuálně ve vládní koalici pod vedením OĽaNO a SaS, mírně oslabil z 8,24 procenta u loňských voleb. Dosud mimoparlamentní Progresivní Slovensko naopak posílilo z 6,96 na 8,6.

Naprostá zkáza přitom dolehla na poslední stranu současné vládní koalice — centristickou Za lidi založenou v roce 2019 exprezidentem Andrejem Kiskou. Vnitřní konflikty a identitní krize ji stáhly z volebního zisku 5,77 procenta na podporu kolem dvou procent. Její někdejší stoupenci dnes přecházejí k SaS nebo Progresivnímu Slovensku.

Pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu naopak překračuje soustavně od jara tradiční Křesťanskodemokratické hnutí (KDH), jež je dle politologů poslední stranou čistě klasického typu v zemi. KDH skončilo těsně mimo parlament při posledních volbách (zisk 4.65 procenta) i v roce 2016 (4,94 procenta). Díky své rozvětvené členské základně je ale stále slyšet.

Na hranici zvolitelnosti balancují pak ještě nová koalice stran slovenských Maďarů nazvaná Aliance a nová krajně pravicová strana Republika v čele s Milanem Uhríkem vzniklá minulý rok odštěpením od Kotlebovců. Původní Kotlebovci — Lidová strana Naše Slovensko v čele s Mariánem Kotlebou jinak aktuálně zmírají podobně jako Kiskova strana Za lidi. Podle říjnových průzkumů by dostali jen něco přes dvě procenta hlasů.

Pokud jde o oblibu jednotlivých slovenských politiků, žádný aktuálně nemá víc stoupenců než odpůrců. Na špičkách žebříčků se dlouhodobě drží prezidentka Zuzana Čaputová, které dle nedávného šetření Focus pro televizi Markýza 49 procent lidí důvěřuje a 50 nedůvěřuje.

Za Čaputovou dle Focusu následují expremiér Pellegrini (41 důvěřuje, 57 nedůvěřuje) a současný premiér Eduard Heger (30 důvěřuje, 67 nedůvěřuje). Robert Fico je dnes podobně oblíbený jako Richard Sulík (29 dvůřeřuje, 68, resp. 69 nedůvěřuje). Igor Matovič propadl za covidové krize v žebříčících až hodně dozadu (13 důvěřuje, 85 nedůvěřuje).

Další informace:

• SME.sk Prieskum: Voľby by vyhral Hlas pred SaS a Smerom
• SITA Smer sa podľa Slosiarika môže preferenciami naďalej približovať Hlasu
• Aktuality.sk Súčasná koalícia by v parlamente už väčšinu nemala, ukazuje prieskum
• RTVS Hlas-SD by sa stal víťazom volieb, Smer-SD je už druhý