Strana Roberta Fica skončila letos druhá se ziskem 18,29 procenta. Až s odstupem za ní následují další kandidátky: Sme Rodina (8,24 procenta), kotlebovci (7,97 procenta), SaS (6,22 procenta) a Za Ľudí (5,77 procenta).

Nově vládnout bude dle pozorovatelů nejspíše OĽaNO v koalici s SaS Richarda Sulíka a Za Ľudí Andreje Kisky. Jejich poslanci obsadí 78 křesel ze 150. Přidat se k nim může v souladu s předvolebními dohodami i Sme Rodina, jejíž 17 poslanců by koalici zajistilo ústavní většinu.

Ze sněmovny vypadli menší koaliční partneři dosud vládnoucího Smeru, národovecká SNS (3,16 procenta) a slovensko-maďarská Most-Híd (2,05 procenta). Před hranicí pro vstup zůstaly také v rozporu s exit polly dvě opoziční formace: levo-pravá dvojkoalice PS/Spolu (6,97 procenta) a křesťanskodemokratická KDH (4,65 procenta).

První povolební komentáře zdůrazňují, že na Slovensku končí po osmi, respektive dvanácti letech vláda Smeru a jejího věčného předsedy Roberta Fica. Akcentováno je též, že novou koalici povede politik, který sliboval špičkám Smeru kriminál.

Méně neslovenských zdrojů si již všímá faktu, že jediní liberálové v novém slovenském parlamentu budou neoliberálové ze Sulíkovy SaS. Zbylých pět formací tenduje v různé míře ke konzervatismu, a to jak k jeho standardní západoevropské podobě (Za Ľudí), tak i k nejrůznějším klerikálním či fašizujícím variantám. 

Rozdělení křesel v novém parlamentu v grafice SME. Repro DR

Za hlavní důvody triumfu OĽaNO jsou v prvních analýzách označovány únava z dlouhé vlády Smeru a prožívání hromadících se problémů i kauz, energická kampaň OĽaNO zaměřená zvláště na korupční kauzy Smeru, rychlý nárůst podpory OĽaNO před volbami, na nějž konkurenti nedokázali reagovat, či psychologický zlom, jež představovala vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky, archeoložky Martiny Kušnírové před dvěma lety.

K Matovičově formaci se přidala nakonec řada Slováků, kteří v minulých volbách nevolili (letošní účast byla 65,8 procenta, o pět procent více než minule), i voličů ostatních stran. PS/Spolu a KDH se kvůli němu nedostaly do parlamentu. Fašizující Kotlebovci pak získali relativně podobné množství hlasů jako před čtyřmi lety či jako jejich předseda Marian Kotleba v prvním kole prezidentských voleb 2019 — mírně nad 200 tisíc.