Slovensko: skupina poslanců Smeru začala oficiálně spolupracovat s kotlebovci

Petr Jedlička

Konzervativní poslanci Smeru-SD prolomili letité tabu a spolu s kotlebovci vytvořili Platformu za hodnotové Slovensko. Oficiálně v ní chtějí řešit hodnotové zákony. Část pozorovatelů ale mluví o salámovém sbližování.

Smer a ĽSNS jsou od březnového nástupu Matovičovy vlády na Slovensku jedinými opozičními stranami. Jejich otevřená spolupráce byla však doposud tabu. Zde iniciátoři Platformy za hodnotové Slovensko na tiskové konferenci. Foto FB Insideri SK

Dlouho se o tom spekulovalo, nyní je to však oficiální: skupina poslanců slovenské strany SMER — sociálna demokracia Roberta Fica ohlásila začátek dosud tabuizované otevřené spolupráce s poslanci neoluďáckého uskupení Kotlebovci — Ľudová strana Naše Slovensko. Spolupracovat chtějí v rámci tzv. Platformy za hodnotové Slovensko. Její vznik ohlásili dva poslanci Smeru a dva kotlebovců ve čtvrtek na společné tiskové konferenci.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Oficiálně má Platforma spojovat zástupce různých stran s podobným konzervativním světonázorem a má být otevřená i konzervativcům z vládnoucí koalice. Perspektivně chce pak slaďovat postup při přípravě hodnotových zákonů, respektive při hlasování.

Mezi pozorovateli se ale debatuje spíše o jiných, především zjištných motivech.

„Ak sa jedná o hodnotové záležitosti, ak sa jedná o ochranu normálneho, prirodzeného Slovenska, v takom prípade sa poslanci naprieč politickým spektrom vedia spojiť,” řekl na čtvrteční tiskovce poslanec Smeru Ján Podmanický.

Vedle Podmanického patří k zakládajícím členům Platformy ještě Marián Kéry ze Smeru a Tomáš Taraba a Filip Kuffa z ĽSNS. Dle slovenských parlamentních zpravodajů má projekt podporu i od dalších členů klubů obou stran, avšak ne ode všech. O oficiální celostranickou spolupráci se tedy zatím nejedná.

Prolamování tabu

Strana ĽSNS Mariána Kotleby je specificky slovenskou krajněpravicovou stranou hlásící se k odkazu Slovenského štátu z období 2. světové války. Její prominentní členové koketují ovšem i s nacistickou symbolikou či relativizují holocaust. Všechny ostatní významné strany s ní proto tradičně odmítají spolupracovat.

Strany středu a pravice, jež tvořily do letošních voleb opozici, přitom od loňského jara soustavně obviňovaly Smer, že se s kotlebovci sbližuje — že si je potají připravuje na roli smluvně-opozičního partnera. Představitelé Smeru vždy něco takového vylučovali s argumentem, že Směr byl, je a zůstane antifašistickou stranou. Kromě konzultací před důležitým hlasováním pak skutečně nikdy s kotlebovci otevřeně nespolupracovali.

To se aktuálně mění.

„Politici, ktorí sa spojili v platforme Za hodnotové Slovensko, prekvapením nie sú. Prekvapením sú strany Smer a ĽSNS, ktoré rýchlo po voľbách našli k sebe cestu,“ napsal v komentáři k poslednímu vývoji slovenský politolog Jozef Lenč.

Debata nad motivy

Dosud publikované komentáře k vzniku Platformy kladou do popředí celkem tři možné motivy. Konkrétně jde o:

  1. další krok k systematické a komplexní spolupráci Smeru a kotlebovců tvořící součást „salámové metody“ sbližování,
  2. snahu narušit perspektivně jednotu vládní koalice,
  3. přípravu pozic pro legislativní ofenzívu konzervativních skupin, jež mají dnes silné zastoupení ve většině slovenských parlamentních stran.

Zastánci výkladu systematického sbližování poukazují zejména na rétoriku iniciátorů Platformy ze Smeru, například na argument Jána Podmanického „diskutovať na ľudskej úrovni s každým bez ohľadu na stranícke tričko“. Do pomyslného puntíku se totiž shoduje s oficiální pozicí, kterou na otázky po eventuální spolupráci se Smerem odpovídá v posledních letech vedení ĽSNS.

Zastánci výkladu zdůrazňujícího snahu Smeru a kotlebovců rozložit vládní tábor upozorňují zase na přítomnost ultrakonzervativních poslanců hned ve dvou vládních uskupeních — v klubu kolem hnutí OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti (OĽaNO) premiéra Igora Matoviče a v podnikatelské straně Sme Rodina Borise Kollára.

Nejznámější ultrakonzervativci z klubu kolem OĽaNO Anna Záborská a Richard Vašečka účast v Platformě zatím explicitně odmítají s tím, že s „ochranou života“ a „silnou podporou rodiny“ počítá i vládní program. Vláda má ale teď za koronakrize jiné priority, a tak je otázkou, zda postoj v budoucnu nezmění.

Mimo parlamentní lavice budí ĽSNS spíše dojem neonacistické bojůvky. Repro z videozáznamu

Zastánci třetího akcentu (příprava na plošnou konzervativní legislativní ofenzívu) pak zdůrazňují, že Plaforma vzniká v určitém kontextu: největší volební boj mezi slovenskými stranami probíhá v posledních letech o konzervativního voliče — s výjimkou neoliberální SaS o něj usilují všechny parlamentní strany a k tomu i stále relativně silné SNS a KDH, jež se však v únoru do parlamentu nedostaly.

Současná vládní koalice má přitom ústavní většinu. Bude-li tak chtít opozice v parlamentu prosadit reálně něco vlastního, musí se soustředit právě na hodnotové zákony.

Že je příslušná cesta průchozí, ukázala i debata o zprávě stavu činnosti úřadu slovenské ombudsmanky v aktuálním týdnu. Ombudsmance byla v parlamentu totiž vyčtena zejména obhajoba práv párů stejného pohlaví, a to jak opozičními, tak vládními poslanci. 

„To, čo bude platforma presadzovať, nebude ani „hodnotové“, ani „normálne“, ani zlučiteľné s obrazom slušnej európskej krajiny 21. storočí,“ shrnuje v komentáři k vzniku Platformy slovenská liberální novinářka Jana Shemesh v Deníku N.

Další informace:

    Diskuse
    May 15, 2020 v 19.23

    test