Již žádná předvolební šetření, žádná aktuální data. Až do dne konání parlamentních voleb — 29. února — si musí Slováci vystačit s odhady a znaleckými prognózami. S páteční půlnocí totiž začalo v zemi platit čtrnáctidenní moratorium na zveřejňování volebních výzkumů, jež má podle svých obhájců chránit voliče před manipulací účelovými průzkumy na poslední chvíli.

Krátce před začátkem moratoria zveřejnily přitom svá poslední měření hned tři agentury zároveň: Focus, Actly a AKO. Nejpopulárnější je dle nich stále Smer-SD Roberta Fica vedený do voleb premiérem Peterem Pellegrinim. Celkově má ale výrazně větší podporu opozice.

„Ak by voľby dopadli tak, ako ukazuje prieskum AKO (...) Mohla by vzniknúť vláda OĽaNO, PS/Spolu, Za ľudí, SaS a KDH, ktorá by v parlamente mala 80 poslancov (ze 150 celkových). S Borisom Kollárom by koalícia získala ústavnú väčšinu 93 kresiel,“ uvádějí k posledním datům Tomáš Kyseľ a Martin Sliz ze zpravodajského serveru Aktuality.sk, a ještě doplňují:

„Smer by aktuálne vládu vytvoriť nedokázal (...) Spolu s SNS by mali len 39 mandátov. Keby sa k nim pridali aj kotlebovci, dokopy by disponovali 57 poslancami.“

Největší novinkou z posledních týdnů je zjevný trend posilování pestré kandidátky kolem opoziční formace OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti (OĽaNO) řízené Igorem Matovičem. Ještě v prosinci se podpora OĽANO pohybovala kolem sedmi procent. Během ledna a s počátkem února ale formace přeskákala všechny opoziční strany, včetně neoľuďáckých kotlebovců.

Hlavním důvodem je podle shody pozorovatelů Matovičova schopnost pracovat s publicitou a zároveň vyjít vstříc touhám opozičních voličů. Igor Matovič se dlouhodobě prezentuje jako nejaktivnější kritik Roberta Fica osobně, Smeru i jeho spojenců. Stále podniká demonstrativní protestní akce, natáčí videa a narušuje tiskovky vládních stran nebo svolává vlastní, na nichž prezentuje různá obdržená udání či odposlechy.

V posledních dnech zaujal Matovič například předvolební výpravou k vile exministra financí a dopravy Jána Počiatka na francouzskou riviéru, slibem dostat za mříže i Jaroslava Haščáka z finanční skupiny Penta či organizací internetové ankety o programu případné vlády, pokud by ji OĽaNO sestavovalo.

Politologové upozorňují, že OĽaNO přebírá voliče zejména ostatním opozičním stranám, zvláště pak pravolevé liberální koalici Progresívne Slovensko — SPOLU (PS/Spolu) a straně Za ľudí exprezidenta Andreje Kisky. Pro PS/Spolu to přitom může být politicky smrtící, jelikož tato formace kandiduje oficiálně jako dvojkoalice, a tudíž pro ni platí sedmiprocentní, ne pětiprocentní vstupní práh do parlamentu.

Celkově klesla podpora PS/Spolu — ještě loni v červnu přední strany slovenské opozice — z podzimních šestnácti procent na aktuálních devět procent. Strana Za ľudí oslabila z jedenácti procent na osm. Obě formace jednaly v dřívějších měsících o společné kandidátce, která by měla nejspíše i větší podporu než Ficův Smer. Pokus však skončil bez úspěchu.

Premiér za OĽaNO? Mistrík či Budaj