Slováci již znají termín parlamentních voleb. Uskuteční se 29. února 2020. Z malých otazníků se stávají velké a atmosféra by se dala krájet. Svými starostmi si žijí voliči, svými politici.

Druhým dílem se na scénu vrátil thriller s názvem Gorila. Po přepisech odposlechů vlivných politiků, byznysmenů a mafiánů, které kdysi vyhnaly do ulic tisíce lidí, se nyní objevily odposlechy samotné. A na ulicích to opět vře. Bodejť by ne, vždyť ještě nebyla ani učiněna definitivní tečka za vraždou novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.

Slováci jsou stále intenzivněji konfrontováni s propojením politických špiček a předních podnikatelů, kalých i nekalých. Už nejenom večírky či výlety, ale také byty, pozemky a další předměty kšeftů. Po šeptandě o zavánějících kontaktech expremiéra Fica a jeho ministra vnitra Kaliňáka se teď hromadí důkazy proti místopředsedovi Národní rady SR Martinu Glváčovi (Směr): nejen čilé vztahy se zavražděným kápem bratislavského podsvětí Jozefem Svobodou, ale i telefonáty a esemesky s Mariánem Kočnerem, podezřelým z objednání Kuciakovy vraždy. Šéf Směru Robert Fico svého spolustraníka hájí. Podle něj byl jen jedním z mnoha politiků napříč spektrem, kteří měli něco s Kočnerem, jehož zlatá éra prý stejně byla za bývalé pravicové premiérky Radičové…

Věř, kdo chceš. V zapadlých dolinách možná podobná bagatelizace zabírá, stejně jako interpretace dění coby honu na staré poctivce ze Směru. Jenže stále více občanů má pocit, že na nich na Slovensku nezáleží a vystačí si spolu držitelé politické a ekonomické moci. Propojíte-li zkušenosti s klientelismem v každodenním životě s podezřeními z korupce na nejvyšší úrovni, je blbá nálada, nebo rovnou naštvanost vmžiku na světě.