Dosavadní lídr slovenské opozice — strana Sloboda a Solidarita (SaS) v čele s Richardem Sulíkem — přichází o své vůdčí postavení držené od roku 2015. Shodují se na tom pozorovatelé na základě vývoje během letošního jara. SaS, jež se ideově hlásí k neoliberalismu, který kombinuje s protikorupční rétorikou, národoveckým populismem a libertariánskými prvky, ztrácela podporu pozvolna od začátku roku. Již v dubnu ji přitom přeskočil v preferencích liberální stranický dvojblok Progresívne Slovensko-Spolu (PS-Spolu), jemuž pomohl výrazně prezidentský úspěch Zuzany Čaputové, tehdy členky PS, a už ve vedení zůstal.

PS-Spolu vyhrálo následně slovenské volby do Evropského parlamentu a v průzkumech z posledního měsíce vítězí nad SaS soustavně o šest až devět procent.

„Koalice PS-Spolu je nastartovaná na velký výsledek. Nevíme, jaký bude, protože vznikají ještě další strany, ale na novou stranu to vypadá dobře,“ uvedl k červnovým číslům Ján Baránek, politický analytik z agentury Polis pro deník Pravda.

Vedle SaS ztrácejí také dvě další dlouho výrazné opoziční strany: volný politický blok OľaNO kolem excentrického předsedy Igora Matoviče, který opustilo v posledních týdnech dalších pět poslanců — skupina Veroniky Remišové —, a podnikatelský projekt Sme rodina Borise Kollára, slovenské bulvární celebrity s národovecko-populistickou rétorikou.

Vládnoucí strana Smer-SD se drží naopak stále na osmnácti devatenácti procentech — hladině, na níž poklesla v závěru minulého roku — a její koaliční partneři, národovecká SNS a pragmatický liberální Most-Híd, mají též stálou podporu: sedm až osm, respektive čtyři až pět procent.

Hlavními důvody oslabování doposud vůdčích opozičních stran jsou podle analytiků určitá únava z jejich stále stejného projevu, programová omezenost a osobní animozity uvnitř uskupení. Někdejší stoupenci SaS, OľaNO a Sme rodina odcházejí k novým stranám, tedy ke koalici Progresívne Slovensko-Spolu a k právě vznikající konzervativní straně Za ľudí exprezidenta Andreje Kisky, mezi nevoliče a také k jiným zavedeným subjektům, o nichž se tolik nemluví: k vracejícímu se Kresťanskodemokratickému hnutiu (KDH), které se ve volbách 2016 nedostalo do parlamentu, ale dnes je už zase podobně populární jako SaS, a rovněž ke kotlebovcům.

Kotlebově neoluďácké straně ĽSNS vzrostla podpora tento rok nejvíce v květnu. V slovenské části evropských voleb skončila třetí s 12,07 procenta a podobného výsledky by dle průzkumů dosáhla i v eventuálních národních volbách, kdyby se konaly nyní.

Řádné parlamentní volby by měly na Slovensku proběhnout příští rok. Zástupci koalice PS-Spolu jednají v současnosti o volební spolupráci s exprezidentem Kiskou i s KDH a pozorovatelé očekávají ještě vznik dalších subjektů. Nejčastěji se v této souvislosti mluví o zamýšlené straně Štefana Harabína, kontroverzního soudce a exministra spravedlnosti, který kandidoval letos na jaře neúspěšně, ale nepřehlédnutelně na prezidenta.

Další infromace:

Aktuality.sk Po Kiskovi sa s Trubanom a Beblavým stretne aj Hlina

SME.sk Koalícia je klinicky mŕtva a jej existencia je hanba

Pravda.sk Sulík bude kandidovať na post predsedu Sas, Galko to nevylúčil

Pravda.sk Matovič a Kollár padajú, Kiska dostane nových súperov

Pravda.sk Predčasné voľby na jeseň? Pán Danko ich spomína tri roky, reaguje Bugár

Pravda.sk Pellegrini: Rečiam o predčasných voľbách neprikladám veľkú váhu

Hnonline.sk Problémom Igora Matoviča nie je Veronika Remišová, ale niekto iný