Slovenská politika je opět v pohybu, nejsledovanější jsou teď liberálové

Nástup Zuzany Čaputové zviditelnil i její domovskou stranu Progresivní Slovensko. Jeden z průzkumů ji staví dokonce do čela opozice. Současně ale ohlásil vlastní politický projekt Andrej Kiska a noví voliči posilují také kotlebovce.

(pjed)

05.04.2019 17:30

A4

S čerstvě zvolenou prezidentkou zde dosavadní předseda Progresivního Slovenska Ivan Štefunko (vlevo) a další reprezentant aktuálního nástupu liberálů Matúš Vallo, od loňska primátor Bratislavy. Foto Tomáš Halász, FB PS

Prezidentské volby skončily, Slovensko žije však politikou dále. Ukazují to vzrušené debaty, které se vedou už od začátku týdne ve slovenských médiích, a to hned nad několika aktuálními pohyby. Za prvé, hojně se mluví o stále patrnějších sporech uvnitř vládnoucí strany SMER, které komentuje dnes v DR Radek Kubala; za druhé, reálné obrysy dostává vidina dalšího úspěchu Kotlebových neoludáků z ĽSNS, kterým předpověděl model agentury Focus pro evrovolby druhé místo s 12,9 procenta.

Nejvíce sledována je ovšem liberální část spektra, kde aktuálně vyniká stranická dvoukoalice Progresivní Slovensko – SPOLU. Právě z Progresivního Slovenska vzešla vítězka prezidentské volby Zuzana Čaputová. Pondělní průzkum agentury AKA přitom celé koalici naměřil podporu 14,4 procenta hlasů, což by ze subjektu dělalo vůdčí opoziční sílu.

Četní pozorovatelé však varují před předčasnými závěry:

„Práve dnes, pár hodín pred zverejnením prieskumu, oznámil predseda Progresívneho Slovenska Ivan Štefunko, že už nebude predsedom a stranu odovzdáva Michalovi Trubanovi. Nie je jasné, ako bude fungovať koalícia so SPOLU Miroslava Beblavého, idú spolu do eurovolieb a naznačujú, že aj do parlamentných volieb,“ píše například ve slovenském Denníku N Miro Kern a doplňuje:

„Politickú mapu výrazne zmení ešte ohlasovaná strana Andreja Kisku, tá má podľa prieskumu AKO spred druhého kola prezidentských volieb potenciál až okolo 40 percent voličov.“

Dvojkoalice Progresivní Slovensko – SPOLU čerpá podporu napříč politickým spektrem s výjimkou extrémů, nejvíce ale od dlouho nejsilnějších opozičních stran SaS a OľaNO, které oslabují. Slábnou též vládní SMER, národovecká SNS a liberální Most-Híd.

Voliči SMERu a SNS přecházejí dle analytiků nejvíce ke kotlebovcům, k tradičním křesťanským demokratům z KDH a k opozičnímu bloku Sme rodina kolem podnikatele Borise Kollára. Voliči Mostu-Hídu pak přecházejí opět k Progresivnímu Slovensku.

Modré sloupce ukazují podporu jednotlivých stran v únoru, červené nyní. Zdroj AKO

Co bude dále

Vývoj v nejbližších měsících ovlivní dle takřka všech prognóz kampaň před volbami do Evropského parlamentu plánovanými na 26. května, další vyšetřování vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové a sjezd Progresivního Slovenska 8. května, na němž se bude se stranou loučit Zuzana Čaputová. Aby udrželi současnou dynamiku, musí liberálové v evrovolbách bezpodmínečně uspět. Tradičně nízká účast jim přitom může jak pomoci, tak i ublížit v závislosti na tom, jak dokáží svoje příznivce mobilizovat.

Při posledních evrovolbách byla účast na Slovensku nejnižší z celé EU – 13,05 procenta. Tento rok chce jít dle citovaného průzkumu agentury Focus hlasovat 27 procent voličů. Příslušné volby se ovšem konají zrovna ve dnech, na něž jsou plánovány finální zápasy Mistrovství světa v hokeji, které Slovensko letos hostí.

V červnu má potom rozšířit slovenskou politickou nabídku i avizovaná strana Andreje Kisky, do níž lákají spolupracovníci dosluhujícího prezidenta dle aktuálních informací osobnosti typu expremiérky Ivety Radičové či Gábora Grendela a Jany Žitňanské, výrazných představitelů skomírající strany NOVA. Již několik zpravodajů uvedlo, že Kiskovi spolupracovníci jednají také o eventuálním spojení chystané strany právě s dvojkoalici Progresivní Slovensko – SPOLU, zatím však bez definitivních výsledků.

Část pozorovatelů konečně předpovídá, že vlastní stranu založí výhledově i prezidentský kandidát Štefan Harabin, který se v posledních letech profiluje jako razantní konzervativec a národovec. Přislušný subjekt by zřejmě odlákal další část voličů SMERu, SNS a možná i kotlebovců.


Další informace:
Aktuality.sk Prieskum: PS a Spolu rastie, Bugárov Most je na hranici zvoliteľnosti
SME.sk Kiskova strana rozmetá politickú mapu
Pravda.sk Kiskovi uteká vlak
Pravda.sk Politológ: Kiskovu stranu môžu veľmi ľahko dobehnúť jeho kauzy
Pravda.sk Spor v Smere, ale o čom?
Pravda.sk Ako ďalej na ľavici?
Aktuality.sk Europoslankyňa Žitňanská nevylúčila, že pôjde do Kiskovej strany
Aktuality.sk Nový líder PS: Kiskovo miesto pri rokovaniach ukážu percentá (rozhovor)
Aktuality.sk Komentár Petra Bárdyho: Kiska môže byť problém aj pre Čaputovej progresívcov
Euraktiv.sk Prvý prieskum k eurovoľbám: Kotleba je druhý, poslancov by malo osem strán


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Aktualizace Úterý, 7.Května 2019, 14:56:6

Květnová čísla stejné agentury popsaný trend zatím potvrzují, ještě rychleji stoupá nicméně obliba kotlebovců. Volby by nyní vyhrál Smer s cca 19 procenty, druzí by byly shodně pokrokářu z PS-Spolu, kotlebovci a neoliberální SaS s 13 procenty. OlaNo, Sme rodina a SNS mají mezi 8 a 9 procenty, KDH 6,6 a Most kolem 5.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.