Slovenská opozice je o krok blíž úspěchu v březnových prezidentských volbách. Vědec a milionář Robert Mistrík, který byl ještě před měsícem považován za jednoho z favoritů, totiž v úterý odstoupil ve prospěch právničky a občanské aktivistky Zuzany Čaputové ze středolevicové strany Progresivné Slovensko (PS).

„Jednoznačně vyjadřuji podporu Zuzaně Čaputové. Podle průzkumů, které budou zveřejněny v nejbližších dnech, nastal čas udělat tento důležitý krok,“ prohlásil Mistrík na společné tiskové konferenci, kde také s narážkou na protikandidáty Maroše Šefčoviče a Štefana Harabina varoval před zvolením „prodloužených prstů Roberta Fica a Vladimíra Mečiara“.

Mistrík odstoupil na základě dohody z ledna, v níž se oba kandidáti pod tlakem opozičních stran zavázali, že ještě před konáním prvního kola 16. března ve prospěch perspektivnějšího z nich odstoupí. Dlouhou dobu se zdálo, že to bude právě Mistrik, který kampaň zahájil už loni v květnu, financoval ji sám a získal si podporu nejsilnější opoziční strany Sloboda a Solidarita.

Mimo jiné díky intenzivní kontaktní kampani však v průzkumech stabilně posilovala místopředsedkyně neparlamentní strany PS Čaputová, jež se v některých šetřeních veřejného mínění dostala i před zkušeného eurokomisaře a nominanta vládní strany SMER Šefčoviče. Čaputovou vzápětí po Mistríkově zvolení podpořil končící prezident Andrej Kiska, podle něhož se stane „dobrou prezidentkou“, i představitelé hlavních stran demokratické opozice.

„Robert Mistrík v úterý učinil závažné rozhodnutí, ale o svém odstoupení rozhodl v zájmu vlasti. Vpřed můžeme kráčet jen, když spojíme síly,“ ocenila v tiskovém prohlášení Mistríkův krok kupříkladu Strana maďarskej komunity, jejíž předseda József Menyhárt učinil minulý týden obdobné gesto, když z voleb odstoupil ve prospěch Mistríka.

Igor Matovič, šéf druhé největší opoziční strany Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti, pro změnu vyzval konzervativní křesťanské voliče, aby se nenechali odradit podle některých příliš liberálními názory Čaputové. Ta v minulosti vyjadřovala třeba podporu adopcím dětí homosexuálními páry, což je pro část slovenské společnosti tabu — v zemi dosud není možné ani registrované partnerství a referendum zakotvující manželství výlučně jako svazek muže a ženy před čtyřmi lety ztroskotalo pouze na neúčasti voličů.

„Nesmíme podlehnout pokušení vést hodnotový souboj a odsuzovat Zuzanu Čaputovou za její osobní názory,“ varoval Matovič. „Zákony schvaluje parlament, ne prezident. Prezidentka nemá možnost na hodnotovém nastavení republiky nic změnit.“

Zuzana Čaputová má díky Mistríkově kroku mimořádně vysokou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohla utkat s Šefčovičem. Zkušený diplomat a místopředseda Evropské komise má za sebou materiální podporu největší vládní strany SMER, zároveň ale není spojen s jejími skandály a jeho volbu si alespoň na základě průzkumu agentury MVK dovede představit i část (12,7 %) podporovatelů Roberta Mistríka.

S odstupem za Šefčovičem se umísťuje bývalý ministr spravedlnosti a předseda Nejvyššího soudu Štefan Harabin, který v minulosti udržoval blízké vztahy s Mečiarem i Ficem, předseda fašizující Ľudové strany Naše Slovensko Marián Kotleba nebo šéf slovensko-maďarské strany Most — Híd, Béla Bugár. Znovu kandiduje také někdejší předseda Slovenské národní rady František Mikloško.