Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se příští rok už nebude ucházet o znovuzvolení. Povtrdila to v úterý zvláštním vyjádřením pro média. Za hlavní důvody svého rozhodnutí označila ohledy na rodinu a pochyby, zda by měla na další pětiletý mandát dost sil.

Pozorovatelé připomínají, že zvlášť opoziční lídr Robert Fico, expremiér Matovič a různí představitelé slovenské krajní pravice na prezidentku v posledním roce takřka neustále útočí jako na někoho, kdo překračuje mandát, slouží Američanům a Sorosovi či prostě nehájí přednostně slovenské národní zájmy.

„Vážim si dôveru všetkých vás, ktorí ju voči mne cítite. Nesklamať ju však znamená robiť túto prácu s plnými nasadením a silami. Inak by sa mi mohlo stať, že prezidentský post bude slúžiť mne a nie ja jemu,“ uvedla sama Čaputová ve svém vyhlášení.

Zuzana Čaputová se stala prezidentkou v červnu 2019 po jedinečné kampani, která probíhala v závěru vlády Ficova Smeru a v atmosféře ovlivněné vraždou novináře Jána Kuciaka. Ač byla původně místopředsedkyní liberální strany Progresívné Slovensko, na prezidentku kandidovala jako nezávislá protikorupční osobnost s podporou celého protificovského tábora.

V závěru kampaně, a poté i ve funkci, proslula Čaputová zdůrazňováním slušnosti, citlivosti a prozápadní orientace. Z těchto pozic kritizovala i poslední Matovičovu-Hergerovu vládu tvořenou stranami, které ji samotnou v prezidentské volbě podporovaly.

Specificky na slušnost odkazovala znovu i v úterním vyjádření. „Dajú sa s ňou vyhrať voľby, vykonávať mandát a byť pri tom najdôveryhodnejším politikom v krajine (…) „Mrzí ma, ak sklamem tých, ktorí očakávali moju opätovnú kandidatúru. Osud Slovenska však nezávisí od jedného človeka,“ uvedla Čaputová.

Jinak prezidentka připomínala ještě všechny krize, během níž zemi vedla — covidovou, energetickou, inflační i tu související s invazí na Ukrajinu. Slovenský tisk se v této souvislosti rozepisuje o nepříjemných situacích, jimž byly v souvislostí s prací Čaputové vystaveny její dcery.

Prezident má na Slovensku podobné postavení jako u nás. Poněkud širšími pravomocmi disponuje jen během politických krizí.

Další přímé volby slovenského prezidenta by měly proběhnout v březnu či dubnu 2024, tedy za devět až deset měsíců. Žádný kandidát se k volbám dosud oficiálně nepřihlásil. V podstatě jako již téměř jasná se ale vnímá například kandidatura Ivana Korčoka, bývalého ministra zahraničí.