Čínská cenzura názorů slovenské prezidentky

Olga Lomová

Zuzana Čaputová přijala čínského ministra zahraničí. Zpráva agentury Sin-chua zveřejněná na stránkách čínského ministerstva zahraničí zásadně zkreslila obsah jednání: o lidských právech a pádu Berlínské zdi nepadlo ani slovo.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová přijala ve středu 10. července čínského ministra zahraničí Wang Iho. Podle tiskové zprávy na oficiálních stránkách prezidentské kanceláře se rozhovory zaměřily na tři témata: rozvoj spolupráce na bilaterální úrovni, spolupráce při řešení globálních výzev a otázky lidských práv.

Podle prezidentské kanceláře Zuzana Čaputová zdůraznila význam demokracie a svobody, na nichž stojí dnešní Slovensko, a které považuje za základ dialogu s Čínou. V této souvislosti zmínila také 30. výročí sametové revoluce a pádu Berlínské zdi. Část jednání věnovala i zhoršování situace v oblasti lidských práv v ČLR.

Čínská verze zprávy o jednání zaslaná bratislavskou kanceláří agentury Sin-chua a zveřejněná jako oficiální vyjádření na stránkách Ministerstva zahraničí ČLR obsah rozhovoru zásadně změnila. Přibyly zdravice od Si Ťin-pchinga a Si Ťin-pchingovi, zmizela zmínka o 30. výročí politických změn ve východní Evropě a ztratily se hodnoty demokracie, svobody a lidských práv, pokud tedy nejsou zašifrované do fráze o vzájemném respektu a klíčových zájmech obou zemí.

O tom, že by slovenská prezidentka vyjádřila kritický názor na stav respektu k lidským právům v Číně, samozřejmě v čínském textu není ani zmínka. Dominuje přitakání prezidentky územní celistvosti Číny, „pragmatická spolupráce“ (jinými slovy žádné ohledy na hodnoty), Pás a cesta, regionální sdružení evropských postkomunistických zemí a Číny 16+1, příslib čínských investic na Slovensku a také společné úsilí o změnu mezinárodního uspořádaní zahalené do líbivé fráze o demokratizaci mezinárodních vztahů.

Jediný bod, v němž se obě zprávy do značné míry shodují, je ocenění čínského pokroku v oblasti boje s klimatickou změnou a potřeba dál vyvíjet společné úsilí v této oblasti. I zde však je signifikantní posun a místo slovenského důrazu na zapojení všech států světa do ochrany klimatu, v čínské verzi si Zuzana Čaputová přeje bojovat proti klimatické změně „ruku v ruce s Čínou“.

Porovnání obou zpráv představuje přímo učebnicovou ukázku, jak se v ČLR manipuluje s informací, naruby se obracejí fakta a mění realita podle požadavků čínské politiky. Staré čínské přísloví takové metody označuje jako „Ukazovat na jelena a říkat, že je to kůň“.

Podle čínské verze zprávy je to kůň. Foto mx5tx, flickr.com

Bylo by zajímavé vědět, jak doopravdy ministr Wang I referoval čínské vládě o obsahu svého jednání na Slovensku, a co z toho nejvyšší čínské vedení vyvodí. Možná, že zkomplikuje dodávky slovenského mléka do Číny, které si (alespoň soudě podle zpráv v českém tisku, v tom čínském nebyla zatím o mléce ani zmínka) téhož dne tak pochvaloval slovenský ministr Lajčák během setkání se svým čínským rezortním kolegou.

Čínskou manipulaci můžete posoudit ze znění obou tiskových zpráv:

Tisková zpráva prezidentské kanceláře

Prezidentka Zuzana Čaputová prijala v stredu ministra zahraničných vecí Čínskej ľudovej republiky Wang Yia. Hlavnými témami rozhovoru bol rozvoj dvojstranných vzťahov v kontexte 70. výročia nadviazania diplomatických stykov, možnosti spolupráce pri riešení globálnych výziev a otázky ochrany ľudských práv.

Prezidentka Čaputová a minister Wang Yi vyjadrili obojstranný záujem prehlbovať bilaterálne vzťahy v duchu vzájomného rešpektu a dialógu. Prezidentka vyjadrila presvedčenie, že vzájomný dialóg má byť založený na hodnotách, ktoré Slovenská republika ako člen Európskej únie vyznáva.

Ocenila tiež podporu Číny pre globálne úsilie v boji s klimatickou krízou. Spolu s ministrom zahraničných vecí Číny sa zhodli, že ide o jednu z najdôležitejších výziev, ktorým svet dnes čelí. Je preto nevyhnutné, aby všetky štáty sveta prispeli k plneniu klimatických cieľov.

Zuzana Čaputová v rozhovore tiež pripomenula 30. výročie Nežnej revolúcie a pádu Berlínskeho múru, ktoré otvorili Slovensku cestu k demokracii a k slobode. Ochranu ľudských práv vníma prezidentka ako základ tejto slobody. V tejto súvislosti vyjadrila, v súlade so spoločnou pozíciou EÚ, znepokojenie a obavy zo zhoršujúcej sa situácie v oblasti ochrany ľudských práv v Číne a zo zadržiavania právnikov a ľudsko-právnych aktivistov, ako aj z postavenia etnických a náboženských menšín. Vyjadrila očakávanie pokroku v ľudsko-právnom dialógu medzi Európskou úniou a Čínou.

Zpráva bratislavské kanceláře agentury Sin-chua na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČLR

10. července 2019 místního času se v Bratislavě setkala slovenská prezidentka Čaputová s ministrem zahraničí Státní rady Wang Im.

Čaputová poprosila Wang Iho, aby předal její srdečné pozdravy předsedovy Si Ťin-pchingovi. Řekla, že přijetí ministra zahraničí Státní rady jako prvního zahraničního hosta po svém nástupu do funkce, dokládá význam, který Slovensko přikládá slovensko-čínským vztahům.

Slovensko obdivuje obrovské úspěchy, jichž Čína dosáhla v rozvoji, pevně uskutečňuje princip jedné Číny a respektuje územní celistvost Číny. V letošním roce 70. výročí uzavření diplomatických styků mezi oběma zeměmi si Slovensko přeje na základě vzájemné úcty a rovnosti prohlubovat pragmatickou spolupráci a vítá rozšíření čínských investic na Slovensku. Slovensko vysoce oceňuje významný přínos, který Čína učinila v oblasti ochrany životního prostředí a přeje si ruku v ruce s Čínou čelit globálním výzvám, jako je klimatická změna.

Wang I předal Čaputové upřímné pozdravy předsedy Si Ťin-pchinga. Wang I řekl: Přijel jsem, abych navázal na tradici přátelství, obnovil důvěru a hledal spolupráci. Čínsko-slovenské vztahy stojí před významnou historickou příležitostí navázat na minulost a rozvinout ji k budoucnosti.

Přejeme si se Slovenskou vyvinout společnou snahu, chopit se správného směru rozvoje čínsko-slovenských vztahů, posílit výměnu mezi oběma zeměmi na vysoké úrovni, posilovat politickou důvěru, vzájemně se respektovat a hledět na klíčové zájmy obou zemí a na jejich důležité ohledy. Vítáme Slovensko, aby se aktivně účastnilo společného budování „Pásu a cesty“ a spolupráce Číny a zemí střední a východní Evropy a využilo příležitosti otevírání se a rozvoje Číny.

Čína si cení zvláštní role, kterou Slovensko hraje v EU, a přeje si posílit komunikaci a dialog se Slovenskem, prosazovat zdravý vývoj vztahů mezi Čínou a Slovenskem a spojit síly k prosazení multipolarizace světa a demokratizace mezinárodních vztahů, prosazovat ještě otevřenější, tolerantnější a vzájemně výhodnou globalizaci.

Stejného dne se Wang I sešel k rozhovoru s ministrem zahraničí Lajčákem.

    Diskuse (23 příspěvků)
    JK
    Jindřich Kalous, důchodce
    July 12, 2019 v 22.13
    Kolik je v Evropě sinologů, kteří Číňanům skutečně rozumějí? Nejen jejich jazyku, ale hlavně jejich způsobu myšlení a vnímání světa... Dokud se na Západě nebude čínsky učit aspoň tolik lidí, kolik dnes rozumí anglicky, do té doby bude pro Evropany a Američany jednodušší domluvit se s mraveništěm než s Čínou.
    Martin Šimsa, filosof
    July 13, 2019 v 0.14
    Kolik českých politiků má odvahu mluvit s Číňany o lidských právech?
    Naši představitelé jsou natolik Putin - Versteher a Si Ťin-pching - Versteher, že pro jistotu raději mluví o likvidaci novinářů a stabilizaci vlastní země podle jejich vzoru než o demokracii a lidských právech, aby jim v Rusku a Číně dobře rozuměli.

    Díky Bohu za Čaputovou a Bůh ji ochraňuj proti našim Versteherům!
    JK
    Jindřich Kalous, důchodce
    July 13, 2019 v 8.46
    Martinu Šimsovi
    Jestli jste reagoval na mě, tak jste vůbec nepochopil, co jsem chtěl říct. Pokusím se to tedy přeformulovat, třeba takto:

    Dokud se na Západě nebude čínsky učit aspoň tolik lidí, kolik dnes rozumí anglicky, do té doby si budou moci čínští papaláši a čínské prádelny mozků překrucovat, co kdo v Evropě řekl a co se tu děje, aniž by si toho v Evropě někdo všímal a dokázal z toho vyvodit nějaké závěry.
    Martin Šimsa, filosof
    July 13, 2019 v 10.49
    Jindřichu Kalousovi
    Nepochopil jste, co jsem chtěl říci. Řeknu to tedy jinak.

    Jeden originální starozákonní badatel se mimo svůj vlastní obor zaobíral stiuací v bývalých afrických kolonií a zjistil zajímavou věc, že v místech, kde se setkávali Němci a Francouzi, téměž vždy převládla francouzština a jeho vysvětlení znělo, že to bylo tím, že Němci, kteří se stýkali s Francouzi, se jako kultivovaní a civilizovaní lidé naučili francozsky,, zatímco Francouzi se na to vykašlali, mluvili dál svou řečí a jejich řeč na daném území převládla.

    Tedy určitě je třeba učit se čínsky a snažit se rozumět Číně, ale nesmí se to přehánět do té míry, že kvůli obchodu zapomeneme na svou evropskou kulturní a politickou identitu.
    JK
    Jindřich Kalous, důchodce
    July 13, 2019 v 11.37
    Martinu Šimsovi
    Na druhé straně by ovšem nebylo dobře kvůli kulturní a politické identitě zapomínat na své obchodní zájmy...

    Zeptal se někdy někdo obyvatelstva cílových zemí exportu hodnot, zda o tento artikl mají zájem? Kromě toho jsme se už snad dostatečně poučili, že jakákoli snaha o vývoz euroamerických hodnot do zemí, které je nevyznávají, vposledku škodí i jejich exportérům. Nemluvě o tom, že kdyby se země, kam má export hodnot směřovat, rozhodly oplátkou přestat do zemí exportérů hodnot vyvážet např. obuv, tak do roka a do dne bude většina populace vyznavačů hodnot chodit bosa...

    Suma sumárum: Pokud jde o hodnoty i o kšeft, tak nechť se dodržuje zásada já pán - ty pán. A navíc skoro vždy platí, že když spolu dva obchodují s hmotnými produkty, tak spolu zároveň většinou neválčí, což se o exportu hodnot říci nedá.
    JK
    Jindřich Kalous, důchodce
    July 13, 2019 v 21.58
    Pavlu Krupičkovi
    "Žádná čínská mentalita neexistuje."

    To je ovšem zásadní omyl. Bylo zjištěno, že některé mozkové funkce příslušníků národů používajících obrázkové písmo jsou odlišné od těch, kdo používají písmo "normální".

    "...tak si ty svoje výrobky můžou z velké části strčit do řiti, protože já toho zas tolik k životu nepotřebuju."

    Možná byste se divil, kolik toho potřebujete, kdyby si je tam skutečně strčili...

    "...pokud se čínští kapitalisté ve vedení svého státu hodlají dál chovat k vlastním...lidem jako prasata..."

    Tak toto hodnocení by snad mělo být vyhrazeno Číňanům... Historie ukazuje, že kdykoli se jim něco na jejich panstvu nelíbilo, dokázali se ozvat velmi hlasitě a důrazně.
    PK
    Pavel Kolařík, informatik
    July 14, 2019 v 9.23
    "Tak toto hodnocení by snad mělo být vyhrazeno Číňanům... Historie ukazuje, že kdykoli se jim něco na jejich panstvu nelíbilo, dokázali se ozvat velmi hlasitě a důrazně."

    A skončilo to např. masakrem na Náměstí nebeského klidu, s tisíci mrtvých. Dnes o tom v Číně nikdo ani nešpitne. Matky dodnes ani nesmějí chodit na hřbitov ve výroční den smrti jejich synů.
    IH
    Ivo Horák
    July 14, 2019 v 10.21
    Říše středu
    Řekněme, že obyvatelé Číny (nebo aspoň Chanové) mají značně charakteristickou společnou mentalitu. Stálo by nepochybně zato, kdybychom měli k dispozici dostatek relevantních sociologických dat.

    Čínská specifika, stejně jako jiných (národních) celků, jsou ovšem produktem nejen dlouhodobého společenského a kulturního vývoje, ale s nevelkým zpožděním také existujících poměrů. Číňané v diaspoře se od Číňanů v ČLR zajisté nemálo liší. Podstatné rozdíly najdeme také mezi velkými městy a venkovem a určitě rovněž mezi jednotlivými generacemi.

    Evropanům se mohou Číňané zdát podobní nejen mentalitou, ale také vzhledem. To ovšem platí i vice versa, autochtonní evropská populace se nejeví Číňanům právě diverzifikovaná. Takže pozor na zdání: Klame.

    Od jistého (nízkého) věku je plná adaptace člověka na poměry záležitostí v podstatě nemožnou. Zároveň však platí, že nejmladší generace se může přizpůsobit, nehledě na snahy rodičů, zcela. Když se toto děje obecně, dokonce i u příslušníků kmenů jako jsou Korowajové, Himbové, či Sanové, stěží to nebude platit rovněž o Číňanech.

    Podstatný rozdíl je ovšem v jednom, Čína je ohromnou, lidnatou a vlivnou zemí, která "vyzařuje" vůči (původem a jazykem ) vlastním lidem značnou dávku nejen "tvrdého", ale také spíše "měkkého" kulturně-společenského i politického vlivu. Koneckonců, není sama, kdo toto dokáže. Naučili se to (a učí) v mnoha ambiciózních nacionálně a unitárně orientovaných zemích.
    JP
    Josef Poláček, Invalidní důchodce a student
    July 14, 2019 v 11.1
    Mentalita a "materiální základna"
    Určitá sociologická data ohledně čínské populace a její mentality přece jenom k dispozici máme, pane Horáku.

    Zjistilo se totiž, že se tato mentalita zcela signifikantně liší dokonce v rámci čínské populace samotné. A to sice v tom ohledu, že v jižní polovině Číny převažuje mentalita kolektivistická, zatímco v severní polovině převažuje mentalita individualistická.

    Čím si vysvětlit tento rozdíl v rámci jedné jediné populace? - Vysvětlení je stejně tak prosté, jako svým způsobem převratné. Ten napohled ryze geografický rozdíl totiž souvisí s tím, že v jižnějších částech Číny převažuje produkce rýže; zatímco v těch severnějších (což je pro nás asi dost překvapivé) naopak převažuje produkce obilí.

    Tento rozdíl v zemědělské produkci má pak dalekosáhlé důsledky: ta produkce rýže totiž vyžaduje mnohem více kolektivní práci (udržovat ta terasovitá políčka na svazích hor, a celý závlahový systém, to je daleko nad možnostmi jednotlivce); zatímco ten producent obilí je v podstatě samostatný sedlák, kterému do těch ostatních nic není.

    Takže jak řečeno vysvětlení tohoto fenoménu je samo o sobě docela prosté; ten převratný moment s tím spojený leží v tom, že je tím dokonale potvrzena centrální téze Marxova pojetí společnosti a celé dynamiky dějin, totiž že "společenská nadstavba" (tedy včetně mentality člověka) je konec konců určována "materiální základnou" - tedy právě konkrétním způsobem produkce a z ní vyplývajících (mezilidských) vztahů!!

    Jestliže je tedy potvrzena ústřední Marxova téze o tom, že pospolitý způsob produkce vede nakonec i ke vzniku pospolité, solidární mentality, pak by to znamenalo, že jestliže chceme do budoucna vytvořil celoplanetární pospolitou, harmonickou populaci, tak že je k tomu zapotřebí v prvé řadě vytvořit a zformovat takový způsob produkce, který by sám v sobě měl takovýto pospolitý, a pospolitou mentalitu vytvářející charakter.
    JK
    Jindřich Kalous, důchodce
    July 14, 2019 v 15.20
    Pavlu Kolaříkovi
    "A skončilo to např. masakrem na Náměstí nebeského klidu, s tisíci mrtvých. Dnes o tom v Číně nikdo ani nešpitne. Matky dodnes ani nesmějí chodit na hřbitov ve výroční den smrti jejich synů."

    Tak jistě, a tento problém zcela nepochybně vyřešíme morálně zásadovým vyvěšováním tibetských vlajek a embargem na dovoz čínského zboží... Když už tedy nemáme dostatek vševojskových divizí potřebných k tomu, abychom tam naši demokracii vyexportovali přímo.
    + Další komentáře