Kolik je v Evropě sinologů, kteří Číňanům skutečně rozumějí? Nejen jejich jazyku, ale hlavně jejich způsobu myšlení a vnímání světa... Dokud se na Západě nebude čínsky učit aspoň tolik lidí, kolik dnes rozumí anglicky, do té doby bude pro Evropany a Američany jednodušší domluvit se s mraveništěm než s Čínou.

Naši představitelé jsou natolik Putin - Versteher a Si Ťin-pching - Versteher, že pro jistotu raději mluví o likvidaci novinářů a stabilizaci vlastní země podle jejich vzoru než o demokracii a lidských právech, aby jim v Rusku a Číně dobře rozuměli.

Díky Bohu za Čaputovou a Bůh ji ochraňuj proti našim Versteherům!

Jestli jste reagoval na mě, tak jste vůbec nepochopil, co jsem chtěl říct. Pokusím se to tedy přeformulovat, třeba takto:

Dokud se na Západě nebude čínsky učit aspoň tolik lidí, kolik dnes rozumí anglicky, do té doby si budou moci čínští papaláši a čínské prádelny mozků překrucovat, co kdo v Evropě řekl a co se tu děje, aniž by si toho v Evropě někdo všímal a dokázal z toho vyvodit nějaké závěry.

Nepochopil jste, co jsem chtěl říci. Řeknu to tedy jinak.

Jeden originální starozákonní badatel se mimo svůj vlastní obor zaobíral stiuací v bývalých afrických kolonií a zjistil zajímavou věc, že v místech, kde se setkávali Němci a Francouzi, téměž vždy převládla francouzština a jeho vysvětlení znělo, že to bylo tím, že Němci, kteří se stýkali s Francouzi, se jako kultivovaní a civilizovaní lidé naučili francozsky,, zatímco Francouzi se na to vykašlali, mluvili dál svou řečí a jejich řeč na daném území převládla.

Tedy určitě je třeba učit se čínsky a snažit se rozumět Číně, ale nesmí se to přehánět do té míry, že kvůli obchodu zapomeneme na svou evropskou kulturní a politickou identitu.

Na druhé straně by ovšem nebylo dobře kvůli kulturní a politické identitě zapomínat na své obchodní zájmy...

Zeptal se někdy někdo obyvatelstva cílových zemí exportu hodnot, zda o tento artikl mají zájem? Kromě toho jsme se už snad dostatečně poučili, že jakákoli snaha o vývoz euroamerických hodnot do zemí, které je nevyznávají, vposledku škodí i jejich exportérům. Nemluvě o tom, že kdyby se země, kam má export hodnot směřovat, rozhodly oplátkou přestat do zemí exportérů hodnot vyvážet např. obuv, tak do roka a do dne bude většina populace vyznavačů hodnot chodit bosa...

Suma sumárum: Pokud jde o hodnoty i o kšeft, tak nechť se dodržuje zásada já pán - ty pán. A navíc skoro vždy platí, že když spolu dva obchodují s hmotnými produkty, tak spolu zároveň většinou neválčí, což se o exportu hodnot říci nedá.

"Žádná čínská mentalita neexistuje."

To je ovšem zásadní omyl. Bylo zjištěno, že některé mozkové funkce příslušníků národů používajících obrázkové písmo jsou odlišné od těch, kdo používají písmo "normální".

"...tak si ty svoje výrobky můžou z velké části strčit do řiti, protože já toho zas tolik k životu nepotřebuju."

Možná byste se divil, kolik toho potřebujete, kdyby si je tam skutečně strčili...

"...pokud se čínští kapitalisté ve vedení svého státu hodlají dál chovat k vlastním...lidem jako prasata..."

Tak toto hodnocení by snad mělo být vyhrazeno Číňanům... Historie ukazuje, že kdykoli se jim něco na jejich panstvu nelíbilo, dokázali se ozvat velmi hlasitě a důrazně.

Řekněme, že obyvatelé Číny (nebo aspoň Chanové) mají značně charakteristickou společnou mentalitu. Stálo by nepochybně zato, kdybychom měli k dispozici dostatek relevantních sociologických dat.

Čínská specifika, stejně jako jiných (národních) celků, jsou ovšem produktem nejen dlouhodobého společenského a kulturního vývoje, ale s nevelkým zpožděním také existujících poměrů. Číňané v diaspoře se od Číňanů v ČLR zajisté nemálo liší. Podstatné rozdíly najdeme také mezi velkými městy a venkovem a určitě rovněž mezi jednotlivými generacemi.

Evropanům se mohou Číňané zdát podobní nejen mentalitou, ale také vzhledem. To ovšem platí i vice versa, autochtonní evropská populace se nejeví Číňanům právě diverzifikovaná. Takže pozor na zdání: Klame.

Od jistého (nízkého) věku je plná adaptace člověka na poměry záležitostí v podstatě nemožnou. Zároveň však platí, že nejmladší generace se může přizpůsobit, nehledě na snahy rodičů, zcela. Když se toto děje obecně, dokonce i u příslušníků kmenů jako jsou Korowajové, Himbové, či Sanové, stěží to nebude platit rovněž o Číňanech.

Podstatný rozdíl je ovšem v jednom, Čína je ohromnou, lidnatou a vlivnou zemí, která "vyzařuje" vůči (původem a jazykem ) vlastním lidem značnou dávku nejen "tvrdého", ale také spíše "měkkého" kulturně-společenského i politického vlivu. Koneckonců, není sama, kdo toto dokáže. Naučili se to (a učí) v mnoha ambiciózních nacionálně a unitárně orientovaných zemích.

Určitá sociologická data ohledně čínské populace a její mentality přece jenom k dispozici máme, pane Horáku.

Zjistilo se totiž, že se tato mentalita zcela signifikantně liší dokonce v rámci čínské populace samotné. A to sice v tom ohledu, že v jižní polovině Číny převažuje mentalita kolektivistická, zatímco v severní polovině převažuje mentalita individualistická.

Čím si vysvětlit tento rozdíl v rámci jedné jediné populace? - Vysvětlení je stejně tak prosté, jako svým způsobem převratné. Ten napohled ryze geografický rozdíl totiž souvisí s tím, že v jižnějších částech Číny převažuje produkce rýže; zatímco v těch severnějších (což je pro nás asi dost překvapivé) naopak převažuje produkce obilí.

Tento rozdíl v zemědělské produkci má pak dalekosáhlé důsledky: ta produkce rýže totiž vyžaduje mnohem více kolektivní práci (udržovat ta terasovitá políčka na svazích hor, a celý závlahový systém, to je daleko nad možnostmi jednotlivce); zatímco ten producent obilí je v podstatě samostatný sedlák, kterému do těch ostatních nic není.

Takže jak řečeno vysvětlení tohoto fenoménu je samo o sobě docela prosté; ten převratný moment s tím spojený leží v tom, že je tím dokonale potvrzena centrální téze Marxova pojetí společnosti a celé dynamiky dějin, totiž že "společenská nadstavba" (tedy včetně mentality člověka) je konec konců určována "materiální základnou" - tedy právě konkrétním způsobem produkce a z ní vyplývajících (mezilidských) vztahů!!

Jestliže je tedy potvrzena ústřední Marxova téze o tom, že pospolitý způsob produkce vede nakonec i ke vzniku pospolité, solidární mentality, pak by to znamenalo, že jestliže chceme do budoucna vytvořil celoplanetární pospolitou, harmonickou populaci, tak že je k tomu zapotřebí v prvé řadě vytvořit a zformovat takový způsob produkce, který by sám v sobě měl takovýto pospolitý, a pospolitou mentalitu vytvářející charakter.

"A skončilo to např. masakrem na Náměstí nebeského klidu, s tisíci mrtvých. Dnes o tom v Číně nikdo ani nešpitne. Matky dodnes ani nesmějí chodit na hřbitov ve výroční den smrti jejich synů."

Tak jistě, a tento problém zcela nepochybně vyřešíme morálně zásadovým vyvěšováním tibetských vlajek a embargem na dovoz čínského zboží... Když už tedy nemáme dostatek vševojskových divizí potřebných k tomu, abychom tam naši demokracii vyexportovali přímo.

zde: https://www.info.cz/svet/o-moznostech-ciny-se-cia-ani-nesni-peking-ma-pod-palcem-firmy-i-hollywood-tvrdi-sinolozka-42251.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

zajímal by mě zdroj vaší informace, že v jižní polovině Číny převažuje mentalita kolektivistická, zatímco v severní polovině převažuje mentalita individualistická.

Paní Zemanová, ten zdroj s naprostou jistotou jmenovat nemohu, je to přece jenom už několik let zpátky, čili daleko za hranicemi možností mých paměťových buněk. ;-)

Nicméně v naprosté většině zprávy takového typu čerpám z vědecké stránky německého deníku Süddeutsche Zeitung, takže je opravdu velká pravděpodobnost, že nejinak je tomu i v tomto případě. Ovšem o které konkrétní sociologické výzkumy se opíral ten novinový článek, tak tím už opravdu nemohu sloužit.

Ale vzhledem k tomu že SZ je jedním z nejrenomovanějších německých seriózních médií, a jeho vědecká (respektive populárně-vědecká) stránka se zásadně opírá o stejně tak seriózní zdroje, se dá předpokládat, že i v daném případě tomu tak bylo, a že ty údaje o tom rozvrstvení čínské populace ohledně mentality skutečně odpovídají objektivní realitě.

A přece jsem něco objevil; z jiného zdroje, ale zřejmě na základě té samé studie. Tato studie byla provedena v roce 2014. Ten text který jsem teď objevil je v němčině; ale pomocí Google-překladatele bude dozajista možno ho převést i do jiných jazyků, češtiny nebo alespoň angličtiny:

http://german.cri.cn/2671/2018/01/23/1s274211.htm

Ta samotná studie ani v tomto článku bohužel není blíže konkretizována.

Vlastní ho oligarcha Křetínský, některé články jsou vysloveně slabé a tendenční, ale třeba Vratislav Dostál tam dělá slušnou práci a tento rozhovor stál opravdu zato, za dezinformační web bych ho neoznačil, kritičnost vůči němu je jistě na místě.

Ale není pravda, že by Sovětský svaz a bývalé komunistické země nedělaly průmyslovou špionáž. Z toho důvodu, že naši a sovětští agenti jezdili do Rakouska, kam to měli blízko a nakupovali tam nejmodernější počítačovou techniku, kterou potom rozebírali a kopírovali, zvláště v tom vynikali Slušovice, tak Reagan buď v roce 1988 nebo 1989 omezil vývoz nejmodernějších amerických technologií do Rakouska. Aby to nebylo tak nápadné, tak to často dělali přes osoby, které nebyly v KSČ a přímo s nimi nespolupracovaly. Např. jeden kamarád, který byl počítačovým expertem, nebyl ve straně a tyto informace šířil, i když mu to zakazovali, na nákup počítačové techniky v Rakousku dostával výjezdní doložku. No, a pro koho pracoval Babiš ve Švýcarsku a Maroku? A věřil bych mu, že to byla ekonomická kontrarozvědka. Pan Krupička vychází z idealizovanýc představ o bývalém režimu - snažili se udržet, i ekonomicky, jak se dalo.

Tak jsem se přece jenom krok po kroku dopracoval až k samotnému zdroji. Napřed další článek v němčině: https://www.wissenschaft.de/geschichte-archaeologie/reis-oder-weizen-bestimmte-getreideanbau-kultur-und-denkweise/

Z toho článku vyplývá, že americký výzkumník Thomas Talhelm z University of Virginia, který několik let strávil jak v jižní tak i v severní Číně, jako první z čistě osobní zkušenosti zaznamenal ten rozdíl v mentalitě obou částí čínské populace. Aby tento svůj subjektivní dojem podložil vědecky, provedl se svými kolegy rozsáhlý výzkum, s 1200 dotazníky. Výsledky tohoto výzkumu plně potvrdily jeho vlastní dojmy. Je to takzvaná "rýžová teorie" - tedy že skutečně ta nutnost kolektivní práce (a spolupráce) při pěstování rýže vede nakonec k vytvoření odpovídajícího typu kolektivistické mentality.

Dole pod článkem je pak odkaz přímo na zdroj té studie, v renomovaném časopise "Science". Na té stránce pod tím odkazem jsou ale bohužel jenom aktuální zprávy, ne konkrétně tato studie.

Zajímalo by mě, jestli by šla "rýžová teorie" aplikovat na různé oblasti Indie.
Přiznávám se k nedůvěře. Rozdíly v mentalitě obyvatel severní a jižní Číny jsou určitě zaznamenatelné, ale jsou až tak výrazné, aby se jih dal charakterizovat jako "kolektivistický" a sever "individualistický", a to na základě pěstování rýže na jihu a jiných obilovin na severu? Sklon ke kolektivismu by v tom případě mohl být zaznamenán v mentalitě obyvatel jiných oblastí, kde je rýže doma, a porovnán s oblastmi v sousedství. Takový nález by učinil tuto teorii průkaznější.

Paní Zemanová, opravdu nevím jaký příklad byste ještě mohla požadovat za průkaznější, nežli právě ten s Čínou - kdy tedy v rámci jednoho a téhož národa, který se liší právě jenom způsobem produkce, dochází k natolik signifikantním rozdílům.

Jinak je možno v této souvislosti jmenovat ještě Japonsko - tedy taktéž tradičního pěstitele rýže - a jak známo Japonci se vyznačují taktéž mimořádně kolektivistickou mentalitou.

Já se nechci hádat, pane Políčku. Ani popírat existenci rozdíů v mentalitě obyvatel různých částí Číny. Jen mi přišlo to onálepkování /kolektivní versus individualistické/ podezřele zjednodušující. I to, čemu je ten rozdíl v mentalitě přičítán. Kamsi totiž zmizely faktory jako etnické vlivy, historický vývoj, rozdílný jazyk....protože není pravda, že produkce různých obilovin je to jediné, co odlišuje sever a jih Číny.
Proto jsem přišla s tou Indií. Kdyby měla mít rýžová teorie platnost, museli by mít obyvatelé Karnataky o mnoho kolektivnějšího ducha než lidé v Rádžhastánu. Nemám pravdu?

Třeba Vám pomůže informace, že v nejjižnějším cípu Indie, ve svazovém státě Kérala, skoro 60 let vládli nebo spoluvládli komunisté...

Tak tohle byla trefa do černého, pane Kalousí!! :-D

Samozřejmě, že není možno udělat naprosto jednoznačné rovnítko ve smyslu: pěstitel rýže = kolektivista, zatímco pěstitel obilí = individualista. Vždy samozřejmě existují individuální osobnostní znaky respektive odchylky.

Ovšem: tento sociologický průzkum má také velice silnou oporu v logice: co je nakonec přirozenějšího respektive pravděpodobnější nežli to, že "s čím člověk zachází, s tím také schází"?.. Že tedy když jsou u někoho celé jeho životní podmínky profilovány určitým druhem činnosti, že se to nakonec odrazí i na jeho způsobu myšlení, na jeho postoji k ostatním lidem?

A ostatně si dovolím opět jednou poukázat na můj dřívější text "Aristotelovy přístavy a Karel Marx", ve kterém líčím, že této kauzální souvislosti mezi životními a pracovními podmínkami a mezi mentalitou lidí si byl vědom už Aristoteles. Právě z toho důvodu Aristoteles požadoval, aby přístavy byly stavěny v dostatečné vzdálenosti od města (tedy ne příliš blízko), aby svým komerčním ruchem a z toho vyplývající mentalitou nekontaminovaly soudržnou a občansky odpovědnou mravnost a morálku ve městě!!

----------------------------------------

Co se pak toho týče že tento fakt kauzální souvislosti potvrzuje centrální tézi Marxe (což je asi také tou základní příčinou toho, proč se celá věc paní Zemanové tak hrubě nelíbí), pak skutečnou otázkou tady není to, z d a tato příčinná souvislost existuje, nýbrž jenom to, jaká je míra její účinnosti.

Jestli je tedy skutečně možno vycházet z toho, že pokud bychom zavedli produkční způsob primárně kolektivistický, jestli by bylo možno opravdu očekávat, že se v důsledku toho odpovídajícím způsobem umravní i celá společnost.

Tady je totiž jeden problém: "kolektivistický" člověk ještě neznamená bez dalšího "mravně bezvadný" člověk. Jinak řečeno: i kolektivistický člověk může být - skrytým - egoistou.

Připomeňme si zase jednou izraelské kibucy: kolektivní způsob hospodaření tam nepopiratelně vedl ke kolektivistické mentalitě; ovšem tento kolektivismus byl zároveň doprovázen prakticky totalitní kontrolou nad chováním každého jednotlivce. A nutně vedl k potlačování individuality, osobnosti.

Takže ještě jednou: do budoucna není ani tak otázkou, jestli kolektivní způsob produkce vede k nárůstu kolektivní, solidární mentality - ale otázkou je, jestli i moderní produkci je možno převést na tak či onak pospolitý modus, aniž by to celé šlo na úkor té individuality každého jednotlivce.