Slovensko touží. Kdo odpoví na položené otázky?

Radek Kubala

Protesty na Slovensku ukazují, že nemalá část zdejší společnosti prahne po něčem novém. Odpor proti korupci a klientelismu dokázal za jeden rok propojit různé segmenty slovenské společnosti. Přetaví se tato energie v politickou změnu?

„Vražda Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové je pro Slovensko to stejné jako 11. září pro Spojené státy.” Rok od vraždy mladého investigativního novináře a jeho snoubenky náměstí SNP v Bratislavě opět hřmí. A nejen tam, v šestatřiceti městech po celé zemi i v zahraničí vyšly desítky tisíc lidí do ulic, aby si připomněly surovou vraždu, která doslova otřásla celou střední Evropou. Na náměstí demonstrující vyzvali k nezávislému vyšetřování a odchodu Roberta Fica (SMER) a předsedy Národní rady Andreje Danka (SNS) z politiky.

Prakticky všechny deníky otiskly na titulní straně společné prohlášení bezmála pěti set slovenských novinářů, kteří slíbili, že ani po roce nezapomenou a nenechají se zastrašit. Když se v Laosu před nedávnem protrhla hráz rozestavěné přehrady, do ulic měst se vylila všechna špína delší dobu kumulovaná na jednom místě. Podobný proces spustila i vražda Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Rok poté je jasné, že okolnosti vraždy směřují vysoko. Dokonce vyšlo najevo, že Kuciaka chvíli před vraždou lustrovali policisté, údajně na příkaz tehdejšího ředitele policie Tibora Gašpara.

V šestatřiceti městech na Slovensku i v zahraničí vyšly desítky tisíc lidí do ulic, aby si připomněly vraždu, která před rokem otřásla střední Evropou. Foto Česká televize

Na povrch vyplývají i jiné skutečnosti, jako například potvrzený telefonát mezi bývalým premiérem Robertem Ficem a jedním z šéfů slovenského obchodu s kokainem Antoniem Vadalou, údajně napojeným na italskou mafii 'Ndrangheta. Generální prokurátor Jaromír Čižnár slíbil, že v létě padnou první obžaloby. Uvidíme, nechme se překvapit.

Ať už vyšetřování dopadne jakkoliv, je jisté, že na Slovensku existuje nemalá část společnosti, která touží po něčem novém. Odpor proti korupci a klientelismu dokázal za jeden rok propojit různé segmenty slovenské společnosti. Na demonstraci v Bratislavě tak nevystupovali pouze zástupci kulturních elit, jako tomu bývá na protizemanovských a protibabišovských demonstracích v Praze, ale třeba i zástupci škol a farmářů.

Právě farmáři zejména z východu Slovenska v současnosti hýbou politickým děním. Ve středu po neúspěšném jednání s ministryní zemědělství Gabrielou Matečnou (SNS) zablokovali vlastními těly a traktory jednu z nejrušnějších ulic v centru Bratislavy. I jejich požadavky, aby vláda zatočila s mafiánskými praktikami oligarchů podnikajících v agrobyznysu a kšeftujících s evropskými dotacemi, čekají na svou politickou artikulaci. Stejně jako hlas ulice.

Slovensko touží a hlavní linie politického boje se hraje o to, kdo dokáže hlas ulice přetavit v politické body. Zde se ukazují tři možné linie budoucího vývoje. Politicky těžit ze současných protestů a nespokojenosti lidí na Slovensku může neoliberální opozice, fašistické a nacionalistické kliky nebo progresivní síly. Mnohé napoví už prezidentské volby, které se konají za necelý měsíc.

V nich tvoří hlavní čtveřici favoritů a favoritek na postup do druhého kola právě zástupci všech těchto proudů. Jestli do prezidentského paláce nastoupí SMERák Šefčovič, kandidát neoliberální opozice Mistrík, nacionalista Harabin nebo Čaputová z Progresivního Slovenska, mnohé napoví o budoucím politickém směřování našich východních sousedů.