Slovensko touží. Kdo odpoví na položené otázky?
Radek KubalaProtesty na Slovensku ukazují, že nemalá část zdejší společnosti prahne po něčem novém. Odpor proti korupci a klientelismu dokázal za jeden rok propojit různé segmenty slovenské společnosti. Přetaví se tato energie v politickou změnu?
„Vražda Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové je pro Slovensko to stejné jako 11. září pro Spojené státy.” Rok od vraždy mladého investigativního novináře a jeho snoubenky náměstí SNP v Bratislavě opět hřmí. A nejen tam, v šestatřiceti městech po celé zemi i v zahraničí vyšly desítky tisíc lidí do ulic, aby si připomněly surovou vraždu, která doslova otřásla celou střední Evropou. Na náměstí demonstrující vyzvali k nezávislému vyšetřování a odchodu Roberta Fica (SMER) a předsedy Národní rady Andreje Danka (SNS) z politiky.
Prakticky všechny deníky otiskly na titulní straně společné prohlášení bezmála pěti set slovenských novinářů, kteří slíbili, že ani po roce nezapomenou a nenechají se zastrašit. Když se v Laosu před nedávnem protrhla hráz rozestavěné přehrady, do ulic měst se vylila všechna špína delší dobu kumulovaná na jednom místě. Podobný proces spustila i vražda Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Rok poté je jasné, že okolnosti vraždy směřují vysoko. Dokonce vyšlo najevo, že Kuciaka chvíli před vraždou lustrovali policisté, údajně na příkaz tehdejšího ředitele policie Tibora Gašpara.
Na povrch vyplývají i jiné skutečnosti, jako například potvrzený telefonát mezi bývalým premiérem Robertem Ficem a jedním z šéfů slovenského obchodu s kokainem Antoniem Vadalou, údajně napojeným na italskou mafii 'Ndrangheta. Generální prokurátor Jaromír Čižnár slíbil, že v létě padnou první obžaloby. Uvidíme, nechme se překvapit.
Ať už vyšetřování dopadne jakkoliv, je jisté, že na Slovensku existuje nemalá část společnosti, která touží po něčem novém. Odpor proti korupci a klientelismu dokázal za jeden rok propojit různé segmenty slovenské společnosti. Na demonstraci v Bratislavě tak nevystupovali pouze zástupci kulturních elit, jako tomu bývá na protizemanovských a protibabišovských demonstracích v Praze, ale třeba i zástupci škol a farmářů.
Právě farmáři zejména z východu Slovenska v současnosti hýbou politickým děním. Ve středu po neúspěšném jednání s ministryní zemědělství Gabrielou Matečnou (SNS) zablokovali vlastními těly a traktory jednu z nejrušnějších ulic v centru Bratislavy. I jejich požadavky, aby vláda zatočila s mafiánskými praktikami oligarchů podnikajících v agrobyznysu a kšeftujících s evropskými dotacemi, čekají na svou politickou artikulaci. Stejně jako hlas ulice.
Slovensko touží a hlavní linie politického boje se hraje o to, kdo dokáže hlas ulice přetavit v politické body. Zde se ukazují tři možné linie budoucího vývoje. Politicky těžit ze současných protestů a nespokojenosti lidí na Slovensku může neoliberální opozice, fašistické a nacionalistické kliky nebo progresivní síly. Mnohé napoví už prezidentské volby, které se konají za necelý měsíc.
V nich tvoří hlavní čtveřici favoritů a favoritek na postup do druhého kola právě zástupci všech těchto proudů. Jestli do prezidentského paláce nastoupí SMERák Šefčovič, kandidát neoliberální opozice Mistrík, nacionalista Harabin nebo Čaputová z Progresivního Slovenska, mnohé napoví o budoucím politickém směřování našich východních sousedů.