Nejsnazší cestou, jak za současných podmínek nabídnout alternativu k nynější vládě Směru — sociální demokracie, je rozšiřit stávající pravicovou opozici o novou stranu. Tvrdí to slovenští politologové, které k tématu citují slovenské zpravodajské servery. Podle Jana Baránka z agentury Polis se sice každá ze současných parlamentních stran prezentuje odlišně, její vedoucí představitelé ale nepůsobí jako garanti změny. Podle Pavola Marchevského z agentury Prieskumy je jejich někdejší voličí považují přímo za zprofanované.

„Téma (případné nové strany) nie je podstatná. Podstatné je osloviť voličov s vierohodnou personálnou a verifikovateľnou ponukou. Voliči nie sú sklamaní z tém alebo programov, ale z osobností a politikov,“ cituje Baránka server Aktuálne.sk.

„(Nová) strana by mala byť zložená z čistých ľudí, nenamočených v korupčných aférach,“ uvádí pro stejný zdroj Marchevský.

Otázkou zůstává, kdo by měl takovou stranu založit. V minulých měsících se v příslušné souvislosti psalo o bývalé premiérce Ivětě Radičové. Ta již 4. května opustila svou SDKÚ-DS, avšak pro příští léta přijala nabídku přednášet na Oxfordu. Nyní je proto nejčastěji skloňováno jméno Daniela Lipšice, oblíbeného exministra spravedlnosti (2002-2006), resp. vnitra (2010-2012), známého prosazováním protikorupční agendy.

Lipšic je dosud místopředsedou Křesťanskodemokratického hnutí (KDH). V březnových parlamentních volbách získal více preferenčních hlasů než jeho předseda Ján Figeľ a dle kuloárních informací nemá ve vlastní straně se silným středově-pragmatickým křídlem dost prostoru k sebeprosazení.

Sám Lipšic záměr založit novou stranu doposud ani nepotvrdil, ani nevyloučil. Prokazatelně jej ale konzultoval s dalším bývalým spolustraníkem a exministrem vnitra Vladimírem Palkem, primátorem Trenčína Richardem Rybníčkem a rovněž oblíbeným exministrem kultury Danielem Kraicerem, členem Svobody a Solidarity (SaS) Richarda Sulíka.

S menší měrou se vedou na Slovensku zároveň dohady, zda Lipšic nezkusí nejprve kandidovat na předsedu ve vlastním KDH.

„Ak to (se založením nové strany) nie je pravda, tak by to mal minimálne dementovať, lebo takto, keď niekto mlčí, tak svedčí,“ cituje Pravda.sk Lipšicova spolustraníka Júlia Brocka v reakci na poslední vývoj tématu.

Proč nestačí ti staří

Slovenskou parlamentní pravici tvoří dnes tři již zmiňované subjekty — SDKÚ-DS, KDH a SaS — a ještě dva další: strana Most-Híd Bély Bugára, jemuž zajišťují stálou pozici hlasy maďarské menšiny, a hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO), které vede poslanec Igor Matovič. Tuto pětici zastupuje ve 150členné sněmovně 67 poslanců, strany však dosud nepřekonaly vzájemné neshody, jež se začaly prohlubovat po loňském pádu jejich koaliční vlády.

OĽaNO se svými 16 poslanci je navíc spíš klubem různorodých osobností a jeho podpora dle posledního průzkumu (agentura Focus, 3. až 9. května) rychle klesá. Zástupci etablované pravice s ním proto příliš nepočítají.

Tradičně nejvýznamnější strana pravice SDKÚ-DS s letitým předsedou Mikulášem Dzurindou získala v březnových volbách jen 6,09 procenta hlasů. Minulou sobotu sice změnila vedení — novým předsedou se stal bratislavský župan Pavol Frešo —, dosud však není jasné, co konkrétného se ve straně změní dále. Frešo prozatím představil pouze obecnou vizi většího politického rozkročení a důrazu na regiony.

Ještě méně lze odpovědně říci o perspektivách dalšího vývoje SaS. Strana měla svůj kongres na konci dubna, na něm ale jen potvrdila důsledně liberální orientaci a Richarda Sulíka v čele. Krajně liberální politika jí pomohla k nárůstu obliby v minulých dvou letech, ve volbách ale dosáhla podobného výsledku jako SDKÚ-DS. Strana má zatím jen 300 členů, programově se příliš nevyvíjí a není zřejmé, na čem by mohla založit případný další vzestup.

KDH bude mít kongres v červnu. Avšak i zde je z dosavadních zpráv o dění ve straně pravděpodobné, že se od dosavadního stylu a směřování příliš neodchýlí — maximálně tak spíše ke středu.

Podle Samuela Abraháma z Bratislavské mezinárodní školy liberálních studií je Směr s takto vyprofilovanou opozicí natolik silný, že se bez změny stranické konstelace může porazit jedině sám — vládními chybami nebo aférami. Strana i kabinet Roberta Fica však zatím postupují velice opatrně, a prostor pro alternativu se tak otevírá jen pomalu.

„Až na záver roka bude jasné, kto sa profiluje do pozície lídra pravice. (...) Bude ním ten, kto prvý zadefinuje to svetlo na konci tunela. Momentálne je v ňom ale celá pravica. Vyhrá ten, kto bude vedieť zakričať, že sme v svrabe a poďme dosiahnuť taký a taký cieľ,“ řekl k dalšímu vývoji Aktuálně.sk politolog Jan Baránek.

„Ktokoľvek chce (s případným novým uskupením) začať, musí sa pripraviť na dlhé roky práce. Stredopravý priestor sa za dvadsať rokov vyčerpal. Odohral veľmi silný zápas a teraz bude veľmi dlho trvať, kým niekto postupne presvedčí voličov a nájde niečo, čo bude nový ideál,“ uvedl pro Pravdu zkušený politik a kdysi člen KDH František Mikloško.

Další informace:

SME.sk SDKÚ po voľbách posilnila, Matovič si pohoršil

Aktuálně.sk Najprv Zelenáč, teraz Kocúr, Daniel Lipšic čelí ďalšej spravodajskej hre

Aktuálne.sk Nová strana nemá momentálne priestor. Musí počkať na Ficove chyby

Pravda.sk V KDH by už chceli od Lipšica počuť, čo urobí

Aktuálne.sk KDH generačné zmeny nepomohli, tvrdí Čarnogurský

Aktuálne.sk Politológ: Frešovo víťazstvo môže ohroziť existenciu SDKÚ-DS

Aktualne.sk Radičová je stále v hre. Môže sa vrátiť s novou stranou

Pravda.sk Žitňanská: Áno, sme pod 4 percentami