Návrat k lidoveckým kořenům, vítězství pragmatiků, obnova tradic původní Demokratické strany. Těmito slovy hodnotí komentátoři změnu v sebepojetí Slovenské demokratické a křesťanské unie — Demokratické strany (SDKÚ-DS), pro níž se rozhodli straničtí delegáti na víkendovém kongresu ve Zvolenu.

„SDKÚ by sa mala profilovať ako stredová, respektíve stredopravá strana, ktorá osloví voličov v mestách, ale aj obciach. Aj tam žijú živnostníci a ľudia, ktorí sa živia prácou a tvoria hodnoty,“ uvedl v návrhu nové generální linie strany Pavol Frešo, župan Bratislavského kraje, a na kongresu zvolený nový předseda strany.

Frešo vystřídal v čele uskupení Mikuláše Dzurindu, jenž vedl SDKÚ od jejího vzniku v roce 2000. Strana se za Dzurindy stala hlavním propagátorem neoliberálních reforem v zemi, obhájcem podnikatelů a zájmů obyvatel bohatších měst, zejména Bratislavy. S nástupem nových liberálních uskupení a prosakováním skandálů z let její vlády jí však preference poklesly. Po říjnovém rozpadu koalice Ivety Radičové a březnovém volebním neúspěchu, kdy strana získala jen 6,09 procenta hlasů, se Dzurinda rozhodl odejít.

„Viem, že stav, v ktorom odchádzam nie je jednoduchý. Viem, že čas kedy odchádzam je zložitý, nie je však beznádejný. Pesimistom by som chcel povedať, že moje celoživotné politické skúsenosti hovoria, že zo šiestich percent sa dá odraziť k dvadsiatim, ba aj viac,“ uvedl Dzurinda na kongresu v posledním předsednickém projevu.

Pavol Frešo chce dle své kongresové řeči přiblížit SDKÚ-DS původní Demokratické straně, jež měla na Slovensku v letech 1944-1948 více něž 60procentní podporu. Rád by se věnoval více regionům a venkovu, věcné kritice současné vlády Směru Roberta Fica a celkově lidovější profilaci strany.

Podle slovenských politologů je Frešův nástup i reakcí na pověst SDKÚ jako klienta vlivných finančně-podnikatelských kruhů — skvrnu, jež na straně utkvěla definitivně po odhalení spisu Gorila letos v zimě.

Byly i alternativy

Navzdory popsaným okolnostem nebylo vítězství Pavola Freša a jeho koncepce dopředu jisté. V boji o předsednictví měl dva protikandidáty: poslance a zdravotnického experta strany Viliama Novotného, nominovaného košickou organizací, a exministryni spravedlnosti a dosud místopředsedkyni SDKÚ-DS Lucii Žitňanskou z Bratislavy.

Hlavní soupeřkou Freša a dlouho i favoritkou souboje byla právě Žitňanská. Politička, která proslula důslednou kritikou propojení mezi soudní a výkonnou mocí za první Ficovy vlády (2006-2010), nabídla na kongresu vizi intenzivnější spolupráce s občasnou společností, zprůhlednění vnitřního chodu strany a úspor, který by omezily nutnost získávat dary od různých podnikatelů. Obecně se pak vyslovila pro další pravicově-liberální směřování SDKÚ a navázání na politiku, jíž strana prosazovala za vlády Ivety Radičové.

Žitňanská získala ze všech představitelů SDKÚ-DS v březnových parlamentních volbách nejvíce preferenčních hlasů. Její vyhlídky na zisk předsednictví ovšem dle pozorovatelů poškodilo, že působila v nejužším Dzurindově vedení v době stranického úpadku, že jako čelní bratislavská funkcionářka nedokázala zabránit prohře SDKÚ-DS při důležité volbě primátora na podzim 2010 a že si nedokázala přímo na kongresu získat regiony.

Získat podporu regionů na kongresu dokázal naopak výtečně Frešo. Ve druhém kole předsednické volby ho podpořili i stoupenci Viliama Novotného a delegáti z východu Slovenska, za což dle kuloárních informací získali funkci generálního sekretáře pro Štefana Kužmu z Prešova a post prvního místopředsedy právě pro Novotného. Frešo ve druhém volebním kole porazil Žitňaskou rozdílem 90 hlasů. Vyslovilo se pro něj 242 delegátů z více než 400 přítomných.

Slovenská média ještě připomínají, že Frešo byl také jediným významným představitelem SDKÚ, jemuž se v době poklesu stranických preferencí podařilo vyhrát (bratislavské županské) volby. Působení v kraji též Frešovi zajistilo, že nebyl spojován s posledními aférami a vnitřními problémy strany.

Důsledná změna?

Konec Dzurindovy éry podtrhla na kongresu i kompletní výměna nejužšího vedení. Vedle již zmíněného Viliama Novotného byli novými místopředsedy zvoleni Jozef Mikuš, Ivan Štefanec a Milan Fedor. Všechny čtyři podpořil při volbě sám nový předseda, a to i přesto, že Fedor a Štefanec vyzývali k volbě Žitňanské. Podle Pavola Freša bylo důležitější, že oba v posledku podpořili jeho vizi a že je strana jednotná.

Sama Žitňanská se po úvaze a rozhovoru s Frešem rozhodla na místopředsedkyni nekandidovat. O funkci se znovu neucházel ani exministr financí Ivan Mikloš, který byl do minulého roku považován za nejpravděpodobnějšího Dzurindova nástupce.

Aférám a vnitřním problémům SDKÚ-DS za Dzurindovy éry se kongres téměř nevěnoval. S jedinou kritikou dovnitř strany vystoupil Viliam Novotný ještě před předsednickou volbou. Dosluhující generální sekretář Štefan Hudec a známá poslankyně Magda Vášáryová připsali vinu za problémy strany médiím.

Kongres se měl kromě popsaného zabývat i programem strany. Jak ale konstatuje deník SME: „(...) večer už delegátov zaujímal najmä hokej a po voľbe funkcionárov sa už žiadna diskusia nekonala.“

Programově-koncepční debata byla nakonec odložena na příští týdny.

Další informace:

Aktuálne.sk Novým šéfom SDKÚ-DS je Pavol Frešo. Žitňanskú porazil vysokým rozdielom

SME.sk Frešo: So Žitňanskou by to bolo lepšie, Kužmovi dôverujem

SME.sk SDKÚ: vyhral Frešo a staré tváre

SME.sk SDKÚ sa pokúsi začať nanovo

SME.sk Frešo sa nevzdá ani jednej zo svojich troch funkcií

SME.sk Päť dôvodov, prečo Frešo v SDKÚ vyhral

Pravda.sk Horský: Frešo potvrdil povesť pragmatika

Pravda.sk Frešo: SDKÚ by sa mala ospravedlniť živnostníkom za ataky

Pravda.sk Frešo alebo Žitňanská? Ľudová alebo liberálna SDKÚ?