Již žádná předvolební šetření, žádná aktuální data. Až do dne konání parlamentních voleb — 29. února — si musí Slováci vystačit s odhady a znaleckými prognózami. S páteční půlnocí totiž začalo v zemi platit čtrnáctidenní moratorium na zveřejňování volebních výzkumů, jež má podle svých obhájců chránit voliče před manipulací účelovými průzkumy na poslední chvíli.

Krátce před začátkem moratoria zveřejnily přitom svá poslední měření hned tři agentury zároveň: Focus, Actly a AKO. Nejpopulárnější je dle nich stále Smer-SD Roberta Fica vedený do voleb premiérem Peterem Pellegrinim. Celkově má ale výrazně větší podporu opozice.

„Ak by voľby dopadli tak, ako ukazuje prieskum AKO (...) Mohla by vzniknúť vláda OĽaNO, PS/Spolu, Za ľudí, SaS a KDH, ktorá by v parlamente mala 80 poslancov (ze 150 celkových). S Borisom Kollárom by koalícia získala ústavnú väčšinu 93 kresiel,“ uvádějí k posledním datům Tomáš Kyseľ a Martin Sliz ze zpravodajského serveru Aktuality.sk, a ještě doplňují:

„Smer by aktuálne vládu vytvoriť nedokázal (...) Spolu s SNS by mali len 39 mandátov. Keby sa k nim pridali aj kotlebovci, dokopy by disponovali 57 poslancami.“

Největší novinkou z posledních týdnů je zjevný trend posilování pestré kandidátky kolem opoziční formace OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti (OĽaNO) řízené Igorem Matovičem. Ještě v prosinci se podpora OĽANO pohybovala kolem sedmi procent. Během ledna a s počátkem února ale formace přeskákala všechny opoziční strany, včetně neoľuďáckých kotlebovců.

Hlavním důvodem je podle shody pozorovatelů Matovičova schopnost pracovat s publicitou a zároveň vyjít vstříc touhám opozičních voličů. Igor Matovič se dlouhodobě prezentuje jako nejaktivnější kritik Roberta Fica osobně, Smeru i jeho spojenců. Stále podniká demonstrativní protestní akce, natáčí videa a narušuje tiskovky vládních stran nebo svolává vlastní, na nichž prezentuje různá obdržená udání či odposlechy.

V posledních dnech zaujal Matovič například předvolební výpravou k vile exministra financí a dopravy Jána Počiatka na francouzskou riviéru, slibem dostat za mříže i Jaroslava Haščáka z finanční skupiny Penta či organizací internetové ankety o programu případné vlády, pokud by ji OĽaNO sestavovalo.

Politologové upozorňují, že OĽaNO přebírá voliče zejména ostatním opozičním stranám, zvláště pak pravolevé liberální koalici Progresívne Slovensko — SPOLU (PS/Spolu) a straně Za ľudí exprezidenta Andreje Kisky. Pro PS/Spolu to přitom může být politicky smrtící, jelikož tato formace kandiduje oficiálně jako dvojkoalice, a tudíž pro ni platí sedmiprocentní, ne pětiprocentní vstupní práh do parlamentu.

Celkově klesla podpora PS/Spolu — ještě loni v červnu přední strany slovenské opozice — z podzimních šestnácti procent na aktuálních devět procent. Strana Za ľudí oslabila z jedenácti procent na osm. Obě formace jednaly v dřívějších měsících o společné kandidátce, která by měla nejspíše i větší podporu než Ficův Smer. Pokus však skončil bez úspěchu.

Premiér za OĽaNO? Mistrík či Budaj

Matovičovo OĽaNO nabízí tradičně kandidátku výrazných postav bez politické příslušnosti či z miniaturních stran, kterou pro každé volby úplně mění. Poslanci OĽaNO mohou kandidovat jen na posledních místech této kandidátky. Pokud chtějí znovu mandát, musejí získat dost preferenčních hlasů.

S výjimkou protikorupčního a protificovského zápalu je ovšem OĽaNO v důsledku programově nesoudržné. Igor Matovič navíc napadá často veřejně i vlastní kolegy, pokud se s nimi dostate do rozepře, a tak je spolupráce s ním velmi obtížná.

Současná touha ukončit dvanáctiletou vládu Smeru je nicméně na slovenské opozici už tak silná, že by dle pozorovatelů byla vláda sestavovaná OĽaNO ostatními stranami přijata.

Premiérem by pak nestal zřejmě sám Matovič, ale dle analytiků nějaká jiná méně kontroverzní osobnost s OĽaNO spojovaná. V posledních dnech se mluví nejčastěji o někdejším prezidentském kandidátovi Robertu Mistríkovi nebo o bývalém disidentovi a nyní poslanci za OĽaNO Jánu Budajovi.

Všechny tři strany současné vládní koalice — tedy Smer, Slovenská národná strana (SNS) Andreje Danka a slovensko-maďarská Most-Híd Bély Bugára — dlouhodobě oslabují. SNS poškodilo v poslední době zveřejnění staré nahrávky koketní konverzace stranického předsedy Danka s Alenou Zsuzsovou, osobou přímo zapojenou do vraždy novináře Jána Kuciaka. Most-Híd zase opustili liberálové kvůli vládnutí s Ficem.

Zvláště ze slábnutí Smeru a SNS profitovaly v minulých měsících nejvíce kotlebovci a strana Sme Rodina — podnikatelsko-politický projekt kontroverzního podnikatele Borise Kollára. Různí pozorovatelé v poslední době často spekulovali, že Smer by mohl mít po volbách sklon spolupracovat právě s těmito subjekty. 

Rozhodnou debaty

Reálnou šanci na vstup do slovenského jednokomorového parlamentu má dle citovaných průzkumů letos až dvanáct kandidátek, z nichž některé ještě spojují kandidáty z různých uskupení. Celkově tak mohou novou Národní radu tvořit zástupci i více než dvaceti různě velkých stran.

Odhadnout volební výsledek i přesný poměr sil je ale těžké, jelikož podpora šesti ze zmíněných dvanácti kandidátek osciluje kolem pětiprocentní hranice a podpora sedmé — koalice PS/Spolu — klesá ke hranici sedmiprocentní.

Podpora většiny stran navíc dnes není stálá. Voliči v rámci táborů soustavně přecházejí a podle znalců slovenské politiky se může ve zbylých dnech ještě výrazně proměnit.

„Dá sa očakávať, že v poslednom týždni pred voľbami, aj na základe volebných debát, môže dôjsť k posunom v preferenciách,“ řekl reportérům deníku Pravda Martin Slosiarik, sociolog a ředitel agentury Focus.

Slovenští komentátoři připomínají v dané souvislosti zkušenost z voleb 2016, kdy vedla v průzkumech těsně před moratoriem opoziční tábor strana #SIEŤ Radoslava Procházky. Ve vlastních volbách však dostala jen 5,6 procenta hlasů a později se zcela rozpadla.

Úplně pod pětiprocentní hranici nad to zůstala v roce 2016 tradiční křesťanskodemokratická strana KDH, i když ji žádné šetření pod pět procent nepředpovídalo. Výrazně větší podporu, něž měly v průzkumech, získaly naopak důsledně pravicová strana Sloboda a solidarita (SaS) Richarda Sulíka a též Kollárova Sme Rodina.

V letošních volbách mají jistotu vstupu do parlamentu v podstatě pouze Smer, OľaNO a kotlebovci. Všechny varianty nových koalic, o nichž se diskutuje, je tak potřeba brát jen jako teoretické.

Další informace:

Aktuality.sk Prieskum AKO: Matovič sa už doťahuje na Smer

Aktuality.sk Voľby 2020: Od soboty bude platiť zákaz zverejňovať volebné prieskumy

Aktuality.sk Voľby 2020: Smer sa zbližuje s Kuffom. Môže ho využiť ako most ku Kotlebovcom

SME.sk Prieskum preferencií: OĽaNO opäť narástlo, je tesne za Smerom

SME.sk Za pádom SNS je Dankov imidž, Matovič si berie požičané od Kisku. Čo ukázal prieskum

Pravda.sk Nicholsonová: Matovič by nebol horší premiér než Fico

Pravda.sk Kampaň je primitívnejšia ako za šialených čias hulváta Slotu, tvrdí politológ

Pravda.sk Prieskum Focusu: Smer na čele, SNS tesne nad hranicou zostupu

Dennikn.sk Po Počiatkovi sľubuje Matovič zatvoriť aj Haščáka. V priamom prenose z Cypru skoro plakal