Káva se pěstuje zejména v zemích globálního Jihu a je jednou z nejvýznamnějších komodit. Obchod s ní tak má přímý dopad nejen na životy milionů lidí, ale také na stav celých ekosystémů. Při jejím nákupu je proto dobré pečlivě vybírat.

Pěstování kávy a obchod s ní má významný vliv nejen na životní úroveň milionů lidí, ale také na stav planety. Foto Oberholster Venita, pixabay.com

Ve světě se denně vypije asi 2,25 miliardy šálků kávy. Ta se konzumuje zejména v bohatých zemích globálního Severu, pěstuje se však v chudých zemích globálního Jihu. Pěstování kávy je náročné na práci, a tak většinu kávy dosud produkuje asi 25 milionů rodinných farem, takže tato činnost jakž takž živí kolem 100 milionů osob.

Ročně se prodá kolem deseti milionů tun kávy, která je tak jednou z nejvýznamnějších komodit světového obchodu. Některé zdroje uvádějí, že hodnotou je druhá po ropě. Největším producentem je Brazílie, následovaná Vietnamem, Indonésií a Kolumbií. V první desítce je i Etiopie, odkud kávovník pochází. Obchod s kávou ovládají společnosti, které také sídlí v bohatých zemích. A zde se tedy určují i ceny kávy.

V roce 1963 vznikla International Coffee Organisation, která dbala na dodržování smluv o obchodu s kávou, jež vznikaly pod záštitou OSN a s významnou podporou USA. Spojené státy měly zájem na zlepšení ekonomické situace rozvojových zemí, aby tak omezily vliv socialistických států. Tyto smlouvy, jejichž participanty byly exportní i importní země, díky zavedení kvót a kontrole cen stabilizovaly trh a napomohly posílení ekonomik zemí produkujících kávu.

Když v roce 1989 USA od smlouvy odstoupily, systém se rychle rozpadl a cena kávy spadla na polovinu své předchozí hodnoty. Od té doby ceny kávy podléhají značným výkyvům a současně roste vliv obchodníků a distribučních firem. Tento vývoj dobře popisuje dokumentární film Black Gold z roku 2005. Káva také patří ke komoditám, s nimiž se spekuluje — velké firmy nakupují budoucí sklizně za fixní cenu a pokud například v důsledku neúrody, jako je tomu právě teď, cena kávy vzroste, mají báječné výdělky.

Růst ceny

V letošním roce pěstitele kávy v Brazílii a dalších zemích Latinské Ameriky opakovaně postihuje nepřízeň počasí. Na konci července poškodily porosty v brazilském státě Minas Gerais, kde se pěstuje kolem 70 % procent kávy v zemi, neobvyklé mrazy.

Sklizeň ohrožuje také katastrofální sucho, které už od začátku roku sužuje Brazílii a další země regionu. V některých oblastech jsou srážky na devadesátiletému minimu. Řeka Paraná, druhý největší tok kontinentu o délce 4880 kilometrů, teče z Brazílie přes Paraguay a Argentinu, kde ústí do Río de la Plata. Stav jejího průtoku je nejnižší za desetiletí. Příčinou není jen nedostatek srážek, ale také kácení lesů kvůli získání zemědělské půdy, a to nejen v Brazílii, o které se mluví nejvíc, ale také v Paraguayi i v Argentině.

V Paraguayi bylo v jen posledních dvaceti letech odlesněno šest milionů hektarů a v Argentině za podobnou dobu padlo za oběť agrobyznysu čtrnáct milionů hektarů lesní plochy. Sám jsem před lety viděl, jak to vypadá v Paraguayi. Nejprve jsou vyhnáni původní obyvatelé. Za diktatury to měla na starost armáda, později a až dodnes se používají podvodné listiny osvědčující falešné vlastnictví půdy. Z lesních porostů se vytěží vzácné dřevo, zbytek se vypálí. Na vypálených plochách nastoupí pastva dobytka nebo sója. Používají se geneticky modifikované rostliny, a protože půda se brzy vyčerpá, slouží jen k zakořenění a celý proces růstu a ochrany rostlin je záležitostí chemie.

Sója se exportuje zejména jako krmivo pro dobytek. Kruh devastace komunit, prostředí a klimatu se uzavírá. Existují rozdíly v míře a rychlosti těchto ničivých procesů v závislosti na tom, jestli aktuální vláda reprezentuje spíše kapitál nebo práci, celý postkoloniální systém závislostí na laciných exportech je ale obtížné zvrátit i pro levicové vlády. Radují se jen příjemci zisků — vlastníci půdy a nadnárodní korporace. Není třeba dodávat, že všechny tyto procesy mají zásadní negativní vliv na globální i místní klima.

Ceny kávy nyní výrazně rostou — zatím nejméně o 60 % oproti minulému období. To znamená, že výkupní cena za libru arabiky překročila dva dolary, nejvíc od roku 2014. Před dvěma lety to byla ještě polovina. Kromě nepříznivého počasí za růst cen může i nejistá politická situace v Kolumbii, zvyšování cen dopravy a další dopady pandemie covidu-19.

Spotřebitelé tak dříve nebo později musí počítat s výrazným zvýšením maloobchodních cen. Pro producenty je růst cen dočasnou výhodou, pokud ovšem nepřijdou o sklizeň. Zatímco jsou drobní pěstitelé často nuceni prodávat pod cenou a jen bídně přežívat, současné ceny jim přinesou i zisk. Ale budoucnost zůstává velmi nejistá, vystavená riziku přírodních i tržních katastrof, na něž ti, kdo svou prací vytvářejí hodnoty, nemají pražádný vliv.

Fair trade

Káva byla prvním potravinářským zbožím obchodovaným v systému fair trade a tvoří v něm také největší objem prodejů. Farmáři a jejich družstva, která se zapojila do spravedlivého obchodu, musí sice nezávislé kontrole prokazovat plnění minimálních sociálních a ekologických standardů, mají však zaručeny dlouhodobý odbyt, poradenství, možnost zálohových plateb, sociální prémii a pevné výkupní ceny, které jsou v případě, že se tržní cena zvýší, dorovnány. V případě kávy zavádí největší fairtradová organizace Fairtrade International poprvé také doporučenou cenu odpovídající minimální důstojné mzdě na základě výzkumu životních nákladů kolumbijských producentů.

Podobně jako podpory pro výrobce poškozené pandemií tu fairtradové hnutí ukazuje schopnost reagovat na problémy a dále se rozvíjet. V kontextu klimatické změny je důležité, že fairtradové produkty nesmí být pěstovány na nově vykácených lesních plochách, káva se převážně pěstuje v zastínění pod stromy (tím i získává na kvalitě), pěstuje se většinou v bio kvalitě a farmáři jsou podporováni v tom, aby zároveň pěstovali potraviny pro svou potřebu, a směřovali tak k potravinové suverenitě. Fair trade představuje nejen v případě kávy jediný spolehlivý a dlouhodobě osvědčený systém sociálně a ekologicky udržitelné produkce a obchodu, který se obejde bez spekulací a výdělků pro překupníky.

Tam, kde se pro pro fairtradové produkty lze rozhodnout, můžeme malým dílem přispět k udržitelnosti. Zvláště když zároveň podpoříme neziskovou organizaci nebo lokální sociální podnik.

Současná krize je ovšem tak hluboká, že problémy nevyřeší ani radikální změna ve spotřebním chování. Potřebujeme změnu vlastního způsobu, jak s touto planetou zacházíme. Potřebujeme se spojit proti vražedné logice stálého růstu a akumulace kapitálu. Příležitost k tomu nabízí třeba nová iniciativa původních obyvatel Amazonie, kteří se brání proti snaze brazilské vlády zrušit ochranu pralesů a hledají pro svůj boj podporu. Informace o kampani a možnosti zapojení nabízí spolek NaZemi.

Prosíme, podpořte naši práci

Společně jsme přispěli ke konci éry Andreje Babiše. Nikdy by to nebylo možné bez vás. Naše práce ale není u konce. Denně budeme dohlížet na to, aby se slibované změny opravdu staly.

Vaše podpora určuje naši sílu.

Spolu #jsmeDR.

Diskuse