Fair trade v době krize

Jiří Silný

Jeden z průkopníků poctivého obchodu u nás neboli fair trade popisuje, jak současná krize doléhá na toto bohulibé odvětví ve světě i doma a v čem je jeho nezastupitelná úloha.

Nezávislé fairtradové obchůdky nabízejí i u nás unikátní zboží s přívěhem. Foto FB Fair & Bio
Nezávislé fairtradové obchůdky nabízejí i u nás unikátní zboží s přívěhem. Foto FB Fair & Bio

Mezinárodní měnový fond (MMF) počítá s tím, že v důsledku pandemie nákazy Covid-19 170 zemí světa letos prodělá snížení příjmů na hlavu. MMF má 189 členů. Z nich už na konci dubna 103 zemí vzneslo požadavky na nouzovou podporu.

Nejhůře na tom jsou přirozeně země, které mají nejméně prostředků se dopadům krize bránit, chudé a zadlužené státy globálního Jihu. Síť občanských organizací EURODAD ukazuje že v roce 2018 celkem 46 zadlužených zemí vydávalo více peněz na splácení dluhů, než na zdravotnictví. https://eurodad.org/covid19_debt1 Přesto věřitelé dosud v reakci na pandemii nabízejí jen odklady splátek, místo odpuštění těch dluhů, které jsou pro zadlužené chudé země nesplatitelné a brání jim účinně čelit krizím.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Řada bohatých zemí v krizi prokázala, jak nepřipravenost nenadálou krizi řešit, tak nedostatek solidarity, a to i v rámci Evropské unie nebo tzv. Západu. Také v jednotlivých státech je pomoc pro obnovu hospodářství značně selektivní a ponejvíce nechává stranou právě ty nejslabší a nejvíce ohrožené. 

Tím spíše chybí ochota účinné pomoci rozvíjejícím se zemím. V dalším přehledu EURODADu je analyzována výše prostředků rozvojové spolupráce poskytnutých zeměmi OECD: v roce 2019 sice stoupla v absolutních číslech oproti roku 2018 o 1,4 % na 152,8 miliard dolarů, ale v poměru k HDP rozvojová pomoc klesla v průměru z 0,31 % na 0,30 %. 

Vzhledem k očekávanému letošnímu poklesu HDP prakticky u všech donorských zemí, by zachování tohoto poměru znamenalo pokles pomoci nejméně o čtrnáct miliard dolarů. Přitom se bohaté státy už v sedmdesátých letech minulého století zavázaly poskytovat na rozvojovou pomoc 0,7 % HDP. Zatím také není moc naděje, že by byla vyslyšena výzva OSN k vyhlášení rozvojového „Marshallova plánu“ dotovaného 2,5 biliony dolarů v zájmu dosažení Cílů udržitelného rozvoje.

Současné protesty proti policejnímu násilí a rasové diskriminaci tématizují také staletí nespravedlnosti, zotročení a vykořisťování lidí globálního Jihu, na kterém Evropa a Severní Amerika vybudovaly své bohatství. Neochota nebo neschopnost politiků řešit aktuální i navršené sociální a ekonomické problémy, které pandemie nemilosrdně odhalila a které v kombinaci s postupující ekologickou katastrofou ohrožují fungování lidské společnosti, vyvolává kromě protestů i vlnu debat a politických iniciativ prosazujících udržitelnější způsoby existence, jako jsou Zelený nový úděl (Green New Deal), bezpodmínečný základní příjem, koncept nerůstu, potravinová suverenita nebo solidární ekonomika a podobně.

Co přináší fair trade

Většina těchto konceptů není nová, ale vychází z dlouhé zkušenosti lidského soužití, kterou se snaží korigovat současný predátorský systém. Součástí tohoto zápasu o konstruktivní překonání krize by mělo být i úsilí uchovat a rozvíjet to, co se osvědčuje a je krizí ohroženo. Mezi takové příznivé příklady patří nepochybně fair trade — spravedlivý nebo solidární obchod.

Systém fair trade představuje obchodní partnerství založené na spolupráci, dialogu a transparentnosti. Producentům ukládá řadu pravidel na dodržování sociálních a ekologických standardů. Za to poskytuje pevné výkupní ceny, zaručené množství odebraných produktů, přístup na trh a v případě potřeby i poradenství a provozní úvěr.

Navíc ještě dostávají producenti sdružení obvykle v družstvech tak zvanou prémii — částku určenou na rozvoj komunity. Spotřebitelům systém fair trade zaručuje, že se nákupem nepodílejí na nedůstojných pracovních podmínkách a devastaci životního prostředí v místech původu zboží.

Počátky tohoto solidárního ekonomického systému sahají do čtyřicátých let minulého století. Úspěšně se rozvíjí dodnes. Pro příklad: jen v Německu obrat v roce 2018 stoupl proti předchozímu roku o patnáct procent a s výší 1,7 miliardy € dosáhl jednoprocentního podílu na trhu.

Spotřebitelům systém fair trade zaručuje, že se nákupem nepodílejí na nedůstojných pracovních podmínkách a devastaci životního prostředí v místech původu zboží. Foto FB Fair & Bio
Spotřebitelům systém fair trade zaručuje, že se nákupem nepodílejí na nedůstojných pracovních podmínkách a devastaci životního prostředí v místech původu zboží. Foto FB Fair & Bio

Fair trade postupně vytvořil dvě organizační formy. World Fair Trade Organisation (WFTO) sdružuje aktéry (producenty, dovozce a prodejce), kteří se věnují výhradně fair trade a zároveň fungují jako sociální podniky, jejichž hlavním zájmem není maximalizace zisku, ale rozšiřování spravedlivého obchodování, podpora znevýhodněných a ochrana přírody.

V zájmu rozšíření dostupnosti fairtradových produktů vznikl od devadesátých let minulého století systém, který kontroluje plnění fairtradových standardů a certifikuje producenty, dovozce a výrobky a umožňuje, aby výrobky opatřené ochranou známkou byly distribuovány i v běžné maloobchodní síti. Uvedený systém zaštiťují Fairtrade Internationalnezávislá kontrolní organizace Flocert. Popsaný způsob přináší velké objemy prodejů a umožňuje zlepšení situace pro větší množství producentů, je ale provázen riziky, která obecně přináší moc nadnárodních prodejních řetězců.

Těsně před propuknutím pandemie Covid-19 WFTO publikovala výsledky výzkumu provedeného společně univerzitami v Cambridge, v Yorku a Stockholm Environment Institute. Nejdůležitější poznatky dokládají, že ze zkoumaných podniků zaměřených na fair trade jich dvaadevadesát procent reinvestuje všechen dosažený zisk do rozvoje svého poslání, dvaapadesát procent podniků je vedeno ženami, hrozí jim čtyřikrát menší nebezpečí bankrotu a pětaosmdesát procent z nich je ekonomicky udržitelných, přestože jsou pro ně sociální a ekologické cíle důležitější než zisk.

Fair trade v krizi

Po propuknutí ekonomické krize ve letech 2008-2009 se odolnost solidárně hospodařících podniků i systému fair trade projevila a pomohla většině krizi překonat. Nynější hrozby jsou závažnější. Každým rokem se také výrazněji projevuj dopady klimatické změny jako extrémní počasí, sucha a záplavy, abnormální výkyvy během produkčního roku, nemoci rostlin, které dopadají zvlášť těžce na malé producenty.

Už nyní je jasné, že počty lidí postižených extrémní chudobou porostou. Víc dětí bude nuceno pracovat, aby se rodiny uživily. V západní Africe i před krizí pracovalo na kakaových plantážích odhadem dva miliony dětí, přestože se všechny nadnárodní firmy, které na zpracování kakaa a čokolády vydělávají, zaklínají svou sociální politikou.

Fair trade od roku 2019 opět zvýšil garantované výkupní ceny kakaových bobů a fairtradovou prémii o dvacet procent. Ale rozšíření systému závisí na velkosti poptávky po fairtradových výrobcích.

Současná krize fairtradové producenty v Asii, Africe i Latinské Americe postihuje rozmanitým způsobem. Karantény a sociální izolace přerušily výrobu řemeslných družstev a způsobily nedostatek pracovníků v zemědělství, leckde byla přerušena doprava, klesá odbyt.

V reakci na pandemii Covid-19 vytvořila organizace Fairtrade International fondy na podporu poškozených producentů s počátečním vkladem 3,1 milionu euro, do kterého přispívají dále i národní organizace a obchodníci.

Také na druhém konci solidárního systému nastaly potíže. Die Tageszeitung informuje o situaci v Německu. Z dvaaosmdesáti německých fairtradových dovozců má čtyřiadvacet procent vážné problémy. Na devět set specializovaných fairtradových obchodů bylo po několik týdnů uzavřeno a kolik z nich ekonomicky přežije, se teprve uvidí.

Většina z nich pracuje s dobrovolníky, ale nájmy a provozní náklady platit musí. I když z výše uvedeného obratu 1,7 miliardy eur realizují jen 78 milionů, svou úlohu chápou jako nezastupitelnou: „Právě malí producenti mají šanci pouze ve fairtradových obchodech. Kromě toho se lidé pracující v těchto obchodech angažují také pro spravedlivou změnu ekonomického systému. Na tom velké potravinové řetězce nemají žádný zájem,“ řekl novinám Steffen Weber ze zastřešujícího sdružení fairtradových obchodů.

Jak je to u nás

Od doby, kdy vznikl v roce 1994 první, a po deset let jediný, fairtradový obchod Jeden svět, dodnes vedený stejnojmennou o.p.s., se hodně změnilo. V roce 2004 se spravedlivému obchodu začaly věnovat další občanské organizace (Ekumenická akademie, NaZemi — tehdy Společnost pro fair trade) a pak i další, které v rámci projektů rozvojového vzdělávání úspěšně informovaly veřejnost o konceptu fair trade a věnovaly se i prodeji.

Později se přidali i někteří podnikatelé a postupně vzniklo kolem deseti specializovaných obchodů. Mezitím ovšem také většina kamenných obchodů zanikla — zůstal jen historicky první obchod Jednoho světa a prodejna Ekumenické akademie. Udržel se také velkoobchod Fair Trade Centrum, který zásobuje například prodejny zdravé výživy, vznikla řada e-shopů.

Díky osvětové činnosti občanských organizací vznikla poptávka, kterou využívají stále více i maloobchodní řetězce, které přispívají k dynamickému růstu obratu některých fairtradových produktů. Propagaci fair trade postupně převzala zastřešující organizace Fair trade Česko a Slovensko (FTČS), která je součástí mezinárodní Fairtrade International a je financována z licenčních poplatků spojených s propůjčením ochranné známky fair trade. 

Protože nejvíc prodávají řetězce a nadnárodní firmy, tak se například ve výroční zprávě mluví jen o nich, jako by jiné distribuční kanály neexistovaly. Kritický náboj fair trade, který kromě přímé podpory konkrétních producentů usiluje i o systémovou ekonomickou změnu, jak o tom mluvil výše citovaný Steffan Weber, v českých zemích reprezentují jen některé malé organizace, které jsou právě teď ohroženy.

Díky osvětové činnosti občanských organizací vznikla poptávka, kterou využívají stále více i maloobchodní řetězce, které přispívají k dynamickému růstu obratu některých fairtradových produktů. Foto FB Fair & Bio
Díky osvětové činnosti občanských organizací vznikla poptávka, kterou využívají stále více i maloobchodní řetězce, které přispívají k dynamickému růstu obratu některých fairtradových produktů. Foto FB Fair & Bio

Ekumenická akademie patří od roku 2004 k průkopníkům osvěty a propagace fair trade u nás, a věnuje se i obchodování — už deset let provozuje kamenný obchod v Praze. Dosavadní model s jedním placeným místem vedoucí prodejny a dvěma zkrácenými úvazky pro osoby se zdravotním postižením (ve spolupráci s klienty organizace Greendoors) musel být v důsledku výpadku příjmů kvůli epidemii aktuálně přehodnocen. Zůstala ta dvě chráněná místa a zbytek zkrácené prodejní doby zatím pokrývají dobrovolníci.

Družstvo Fair & bio provozuje pražírnu fairtradové kávy, která pracuje jako sociální podnik — zaměstnává lidi se zdravotním postižením a reinvestuje zisk do rozvoje podniku. Po několika letech pomalého ale stálého rozvoje unikátního projektu znamenala současná krize prudký pokles obratu, protože k odběratelům patří zejména kavárny a firemní kanceláře, které byly po řadu týdnů zavřené. V současné době pražírna zajišťuje práci pro devět lidí se zdravotním postižením a udržení pracovních míst závisí na tom, jak rychle se podaří prodej kávy obnovit v dostatečném rozsahu.

Fair trade je unikátní dlouhodobý a úspěšný experiment, který ukazuje, jak může fungovat sociálně, ekonomicky a ekologicky udržitelná ekonomika. Zejména v podobě reprezentované WFTO je založena na spolupráci, ne na konkurenci, kde vítěz beze všechno. Je založena na dohodě o sdílení nákladů a zisků mezi producenty, obchodníky a spotřebiteli. Je založena na dlouhodobém partnerství, na osobních zkušenostech a svědectvích: řada produktů nese i tváře těch, kteří je vyrobili. 

Udržitelná ekonomika věnuje pozornost i mimoekonomickým faktorům, jako je zdravé životní prostředí, demokratická organizace podniků nebo rovné postavení žen. Fair trade zaslouží v těžkých časech podporu, protože ukazuje, jak by mohla a měla vypadat ekonomika budoucnosti.