V Íránu se prvního března konaly parlamentní volby, ještě do poloviny minulého týdne ale nebyly úplné výsledky. Byly to první volby od celostátních protestů, které vypukly v září roku 2022 po zabití Mahsy Aminiové. Během těchto protestů bylo zabito více než 500 osob, desetitisíce lidí byly zraněny, zatčeny nebo donuceny emigrovat.

Podle íránského ministerstva vnitra se letošních voleb zúčastnilo 41 procent oprávněných voličů, z toho ovšem osm procent voličů vhodilo do uren prázdné volební lístky. Volební účast v Teheránu činila asi pětadvacet procent, zatímco v ostatních větších městech dosahovala kolem třiceti procent voličů. Podle íránské polooficiální tiskové agentury Mehr v Teheránu odevzdalo dvanáct procent voličů prázdné hlasovací lístky.

Saíd Šariatí, reformní politický aktivista v Íránu, po oznámení předběžných výsledků uvedl: „Skutečnost, že osmdesát procent lidí v hlavním městě, zhruba sedmdesát procent v jiných velkých městech a šedesát procent občanů celé země se nezúčastnilo voleb, přináší jasné poselství.“ Stejně jako další političtí i lidskoprávní aktivisté se Šariatí domnívá, že nízkou účastí lidé dávali najevo, jak je život v Íránu každým dnem těžší a že s režimem v mnoha ohledech nesouhlasí.

Nejvíce hlasů v hlavním městě získal duchovní Mahmúd Nabavian, známý především svými výroky o tom, že je třeba pokračovat ve vývoji jaderné zbraně v Íránu. Vzhledem k mizivé volební účasti však Nabavian tohoto vítězství ve více než desetimilionovém Teheránu dosáhl ziskem pouhého půl milionu hlasů.

Asi 45 z 290 křesel v parlamentu zůstalo při posledních volbách prázdných. Protože lídři kandidátek nezískali dvacet procent všech oprávněných hlasů, což je hranice nutná pro zvolení, budou mít volby v patnácti provinciích ještě druhé kolo, které podle ministerstva vnitra proběhne v dubnu nebo v květnu.